Nejvyšší soud České republiky

Pro celý obvod státu československého zřizuje se "Nejvyšší soud" se sídlem v Praze.

Soud ten skládá se z prvního a druhého presidenta (II., pokud se týče III. tř. hodn.), ze 4 senátních presidentů (IV. tř. hodn.) a z 25 radů nejvyššího soudu (V. tř. hodn.) i z příslušného pomocného personálu.

Nejvyšší soud soudí konečně ve všech soukromoprávních věcech sporných a mimosporných, o nichž v druhé stolici bylo rozhodnuto, pokud zákon připouští právní opravu takového rozhodnutí.

Ve věcech trestních rozhoduje nejvyšší soud jako soud zrušovací a v případech řádem trestním a vedlejšími zákony jemu přikázaných.

a) jde-li o přenesení právní věci z obvodu nějakého vrchního soudu na vrchní soud jiný;

b) prou-li se o příslušnost svou soudy v obvodech různých vrchních soudů, aniž se tyto vrchní soudy o příslušnosti shodly, pak je-li sporná příslušnost mezi 2 vrchními soudy;

c) byl-li odmítnut celý vrchní soud anebo president vrchního soudu;

d) o syndikátních žalobách vzešlých z úředního jednání jeho členů, a to jako první a jediná stolice, pak jako druhá a konečná stolice o opravných prostředcích přípustných proti rozsudkům, usnesením a opatřením vrchního soudu ve sporech syndikátních;

e) jako druhá a konečná stolice o opravných prostředcích, přípustných proti rozsudkům, usnesením a opatřením vrchního soudu ve sporech dle zákona ze dne 21. března 1918, č. 109 ř. z. (o náhradě škody osobám neprávem odsouzeným) a dle zákona ze dne 13. srpna 1918, č. 316 ř. z. (o náhradě za plnění k vojenským účelům);

f) v záležitostech disciplinárních jako soud nalézací a jako soud odvolací.

§ 6

Nejvyššímu soudu přísluší dávati podnět k vydání zákonů justičních anebo jich pozměnění.

§ 7

Dosavadní předpisy o spolupůsobení nejvyšších soudců při nejvyšším důchodkovém soudu zachovávají se v platnosti.

Nejvyšší soud říditi přísluší prvnímu presidentu, v případě, že by ho něco zašlo, druhému presidentu a po tomto senátním presidentům v pořadí jich hodnosti.

§ 9

První president, po případě jeho náměstek (§ 8.) přiděluje záležitosti a došlé věci jednotlivým radům, ustanovuje spoluzpravodaje v záležitostech závažnějších a určuje počet a dobu sezení. Sestavuje senáty (§ 10.) a je oprávněn předsedati při kterémkoli zasedání soudu.

§ 10

Senáty povolané k rozhodování určité záležitosti právní, ať občanské ať trestní, složeny jsou z předsedy a 4 členů. Senát personální složen budiž z prvního, po případě druhého presidenta, dvou senátních presidentů a ze dvou radů.

Senát pro věci disciplinární skládá se ze čtyř členů za předsednictví prvního presidenta neb jeho náměstka.

President ustanovuje vždy na začátku roku pro dobu tohoto roku čtyři členy disciplinárního senátu a čtyři náměstky, jež po řadě, v níž byli jmenováni, nastupují na místě člena jen, jest-li ho něco zašlo anebo byl-li platně zamítnut.

§ 11

Nejvyšší soud jest oprávněn usnesením plenárním upraviti si svůj jednací řád, který podléhá schválení vlády.

Jednacím řádem tímto budiž rozřešena i otázka, zda a kdy mají býti k usnášení se o určitých otázkách právních povolány senáty složené z více než pěti členů, zejména senát plenární, pak co nařízeno býti má za účelem stálosti a jednotnosti v nalézání práva.

§ 12

Dozor nad soudy nižších stolic, jenž dosud byl přikázán ministru spravedlnosti, vykonává president nejvyššího soudu buď osobně, nebo svým druhým presidentem, či některým členem soudu. Po případě mohou k účelu tohoto dozoru býti zřízeni zvláštní inspektoři, kteří náleží k personálu nejvyššího soudu.

§ 13

Při nejvyšším soudě budiž zřízen k výkonům stanoveným trestním řádem generální prokurátor (IV. tř. hodn.) s potřebným počtem generálních advokátů (V. tř. hodn.), jež vesměs bezprostředně podřízeni jsou správě spravedlnosti.

§ 14