Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2019
Senátní značka:29 NSCR 159/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.159.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Insolvenční řízení
Dotčené předpisy:§ 226 IZ.
§ 413 IZ.
§ 243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

KSPL 54 INS XY

29 NSČR 159/2018-B-111


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužnice J. V., narozené XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. KSPL 54 INS XY, o vynětí majetku z majetkové podstaty dlužnice, o dovolání dlužnice, zastoupené JUDr. Markem Neustupným, advokátem, se sídlem v Mariánských Lázních, U Mlékárny 290/2, PSČ 353 01, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. srpna 2018, č. j. KSPL 54 INS XY, 2 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:


Usnesením ze dne 20. června 2016, č. j. KSPL 54 INS XY, Krajský soud v Plzni (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh dlužnice J. V. ze dne 11. února 2016 (B-58) na vynětí ve výroku specifikovaných nemovitostí (dále jen „nemovitosti“) z majetkové podstaty.

K odvolání dlužnice Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Proti usnesení odvolacího soudu podala dlužnice dovolání.

Nejvyšší soud dovolání dlužnice podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), odmítl jako bezpředmětné.

Učinil tak proto, že po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí insolvenční soud usnesením ze dne 16. srpna 2018, č. j. KSPL 54 INS XY, mimo jiné v bodě I. výroku vzal na vědomí splnění oddlužení dovolatelky, přičemž tento výrok nabyl právní moci dne 23. srpna 2018, čímž došlo v souladu s § 413 části věty první za středníkem zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), k pravomocnému skončení insolvenčního řízení. Současně ze spisu plyne, že nemovitosti nebyly zpeněženy (viz B-95 či B-101).

S ohledem na to, že insolvenční řízení skončilo, aniž byly zpeněženy nemovitosti, stalo se nadbytečným řešit příslušnost nemovitostí k majetkové podstatě a tedy i návrh dovolatelky dle § 226 insolvenčního zákona. I kdyby totiž Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným, věcně je přezkoumal a případně zrušil napadené rozhodnutí, nedostala by se dovolatelka do výhodnějšího procesního postavení, než v jakém se nachází nyní.

Za popsaného stavu se opravný prostředek (dovolání) dlužnice stal bezpředmětným v důsledku okolností nastalých po vydání dovoláním napadeného rozhodnutí a je namístě jeho odmítnutí (k postupu soudu při bezpředmětnosti opravného prostředku srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 29 Odo 611/2002, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. října 2013, sen. zn. 29 NSČR 8/2011, či ze dne 20. srpna 2015, sen. zn. 29 ICdo 15/2015, která jsou veřejnosti dostupná též na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolatelce, insolvenční správkyni, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 1. 2019


Mgr. Milan Polášek
předseda senátu