Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/24/2019
Spisová značka:3 Tz 28/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:3.TZ.28.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Dokazování
Dotčené předpisy:§ 2 odst. 5,6 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D

3 Tz 28/2019-


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 24. 4. 2019 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a Mgr. Daniela Broukala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti ve prospěch obviněného M. U., nar. XY, bytem XY, XY, okres Chomutov, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Vinařice, uloženého v trestní věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 5 T 52/2017, proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 5 To 318/2012, podle § 268 odst. 2 trestního řádu, § 269 odst. 2 trestního řádu a § 270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:


Pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 5 To 318/2012,
byl porušen zákon

v neprospěch obviněného M. U. v § 254 odst. 1, 2 trestního řádu, § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu a § 259 odst. 3 trestního řádu a v řízení, které mu předcházelo, rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2012, sp. zn. 25 T 189/2011, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v § 2 odst. 6 trestního řádu a § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku.

Napadený rozsudek i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2012, sp. zn. 25 T 189/2011, se zrušují v částech týkajících se obviněného M. U. Současně se zrušují všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Chomutově se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.



Rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2011, sp. zn. 25 T 189/2011, byl obviněný M. U. uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. Za to byl podle § 283 odst. 2 trestního zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody na sedm let a šest měsíců, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 70 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku mu byl uložen trest propadnutí věci a jiné majetkové hodnoty, a to 4,56 g pervitinu, vydaného dne 2. 8. 2011 obviněným. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestech obviněných J. M., M. H., M. O. a L. O.

O odvolání obviněného M. U. proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 5 To 318/2012, jímž podle § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného M. U. ve výrocích o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu a v rozsahu zrušení podle § 259 odst. 3 trestního řádu ve věci sám znovu rozhodl tak, že obviněného U. odsoudil podle § 283 odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody na šest let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) trestního řádu zařadil do věznice s ostrahou. Současně bylo rozhodnuto o odvolání obviněných J. M., M. H., M. O.

Proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 5 To 318/2012, v části týkající se obviněného M. U. podal ministr spravedlnosti podle § 266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného M. U.

Ministr spravedlnosti uvedl, že při posuzování otázky naplnění znaku „ve značném rozsahu“ nezohlednil soud žádné jiné okolnosti než ty uvedené ve skutkové větě. Vycházel z toho, že obviněný od ledna 2010 do 2. 8. 2011, tedy v období 20 měsíců, nejméně 29 osobám neoprávněně prodal za částku přibližně 74.100 Kč nebo jinak opatřil (daroval) psychotropní látku metamfetamin zvanou pervitin ve značném rozsahu, a to v množství nejméně 76,4 g. Jak Krajský soud v Ústí nad Labem, tak v předcházejícím řízení Okresní soud v Chomutově podle stěžovatele pochybily, když dospěly k závěru, že jednáním obviněného byl naplněn znak „ve značném rozsahu“ skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. Tím, že Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání obviněného zrušil napadený rozsudek ohledně obviněného pouze ve výroku o trestu odnětí svobody a způsobu jeho výkonu, porušil zákon rovněž v § 254 odst. 1, 2 trestního řádu, § 258 odst. 1 písm. c) trestního řádu a § 259 odst. 3 trestního řádu. V předcházejícím řízení byl porušen zákon také v § 2 odst. 6 trestního řádu a v § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku. Ministr spravedlnosti poukázal na relevantní právní úpravu a na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně na rozhodnutí publikovaná pod čísly 1/2006 a 12/2011 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 7 Tdo 1337/2010, usnesení ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 7 Tdo 12/2011, rozhodnutí uveřejněné pod číslem 44/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a na stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013. Z uvedeného podle ministra spravedlnosti vyplývá, že množství pervitinu distribuovaného obviněným v množství 76,4 g evidentně není samo o sobě způsobilé naplnit znak „ve značném rozsahu“ uvedený v § 283 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, když zdaleka nedosahuje hraniční hodnoty vyplývající z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 7 Tdo 1337/2010 (240 g pervitinu), ale dokonce ani přísnější hraniční hodnoty vyplývající z pozdějšího usnesení uveřejněného pod číslem 44/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (150 g pervitinu).

Ministr spravedlnosti proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem, jako soudu odvolacího, ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 5 To 318/2012, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. U. v § 254 odst. 1, 2 trestního řádu, § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu a § 259 odst. 3 trestního řádu a v řízení, které mu předcházelo, rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2012, sp. zn. 25 T 189/2011, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v § 2 odst. 6 trestního řádu a § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, podle § 269 odst. 2 trestního řádu napadené rozhodnutí zrušil a zrušil i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2012, sp. zn. 25 T 189/2011, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále podle § 270 odst. 1 trestního řádu Okresnímu soudu v Chomutově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku se dopustí pachatel, který neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, spáchá-li čin ve značném rozsahu.

V otázce, zda se v konkrétním případě jedná o spáchání činu „ve značném rozsahu“, tedy zda došlo k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, je třeba vycházet především z kritérií, vymezených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2013, sp. zn. 15 Tdo 1003/2012. Tímto rozhodnutím velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu sjednotil jistou dřívější nejednotnost při posuzování znaků zmíněného trestného činu spočívajících v jeho spáchání „ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a „ve velkém rozsahu“.

Rozhodujícím hlediskem pro stanovení rozsahu spáchání tohoto trestného činu je množství drogy, kterou pachatel vyrobil nebo s níž dále nakládal způsobem uvedeným v § 283 odst. 1 trestního zákoníku. Na naplnění určitého rozsahu trestného činu (většího, značného, velkého) je možné usuzovat i z dalších okolností (například z výše peněžní částky, kterou za takto vyráběnou nebo distribuovanou látku pachatel buď utržil, anebo utržit chtěl či mohl, z délky doby, po niž pachatel neoprávněně nakládal s uvedenými látkami, z okruhu osob, pro které byly tyto látky určeny, ze způsobu, jakým pachatel nakládal s uvedenými látkami, z intenzity újmy, jež hrozila nebo skutečně nastala u konzumentů vyrobených či distribuovaných drog, případně též z jiných skutečností). Byť tyto další okolnosti mohou v konkrétním případě odůvodnit naplnění určitého rozsahu tohoto trestného činu i v případě, že hlavní kritérium spočívající v množství drogy, jež pachatel vyrobil či s jímž jinak předpokládaným způsobem nakládal, nedosahuje předpokládané hranice, je třeba tyto další okolnosti považovat za kritéria pomocná, která se uvedeným způsobem projeví pouze v případě, že množství drogy jakožto hlavní kritérium pro naplnění určitého rozsahu se v konkrétním případě skutečně dostatečně přibližuje oné stanovené množstevní hranici. Jednotlivé rozsahy (větší, značný, velký) spáchání tohoto trestného činu jsou určovány primárně násobkem určitého množství drogy, aby tím byla plynule, s odpovídajícím odstupem a dostatečně diferencovaně vystižena gradace těchto znaků charakterizujících rozsah spáchání činu, a tím i jeho závažnost. Současně není k dispozici žádné jiné spolehlivé vodítko, které by umožnilo lépe kvantifikovat jednotlivé rozsahy spáchání tohoto trestného činu, a to při současném poskytnutí potřebné míry určitosti při odlišování jednotlivých rozsahů tohoto trestného činu.

Znaky trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy „ve větším rozsahu“, „ve značném rozsahu“ a „ve velkém rozsahu“ ve smyslu § 283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) trestního zákoníku tak lze dovodit z určitého násobku takového množství omamné látky, psychotropní látky nebo přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku, které lze označit jako „množství větší než malé“. Za „větší rozsah“ se považuje desetinásobek množství většího než malého. O „značný rozsah“ se jedná tehdy, jde-li o desetinásobek takto určeného většího rozsahu a „velkým rozsahem“ je desetinásobek popsaným způsobem stanoveného značného rozsahu.

Pokud jde o množství omamné nebo psychotropní látky (přípravku ji obsahujícího nebo prekursoru), od jehož násobku se odvíjí možnost naplnění znaků charakterizujících jednotlivé rozsahy spáchání trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy ve smyslu § 283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) trestního zákoníku, Nejvyšší soud zdůrazňuje, že základem by měl být násobek množství účinné látky (drogy). Jen v případě, když nelze zjistit přesné množství účinné látky, např. byla-li omamná nebo psychotropní látka již spotřebovaná jejími konzumenty, lze vycházet z celkového množství drogy, kterou pachatel neoprávněně vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl atd. ve smyslu § 283 odst. 1 trestního zákoníku, nejsou-li zde pochybnosti o tom, že pachatel vyrobil, dovezl, vyvezl, provezl, nabídl nebo jinak nakládal s drogou v její obvyklé kvalitě.

Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, vymezilo orientační hodnoty určující „množství větší než malé“ u jednotlivých omamných látek, psychotropních látek a přípravků je obsahujících ve své příloze. Pokud jde o psychotropní látku metamfetamin s obecně vžitým názvem pervitin, představuje množství větší než malé více než 1,5 g. Toto množství tvoří současně výchozí úroveň pro další trestním zákoníkem předpokládané hranice [srov. zejména § 283 odst. 2 písm. c), d), odst. 3 písm. c), d) a § 284 odst. 3, 4 trestního zákoníku]. „Větší rozsah“ tak odpovídá 15 g metamfetaminu, „značný rozsah“ 150 g metamfetaminu a „velký rozsah“ 1.500 g této látky.

V projednávané věci obviněný podle skutkových zjištění v období 20 měsíců neoprávněně prodal za částku přibližně 74.100 Kč či daroval pervitin nejméně 29 osobám, a to v celkovém množství nejméně 76,4 g. Je zřejmé, že množství obviněným distribuovaného pervitinu se ani zdaleka nepřiblížilo předpokládané orientační hodnotě určující hranici značného rozsahu, tj. 150 g. Již z tohoto důvodu je naplnění znaku „ve značném rozsahu“ prakticky vyloučeno. Současně Nejvyšší soud nepovažuje ony další výše uvedené okolnosti za přítomné v takové intenzitě, aby to mimořádně odůvodnilo naplnění značného rozsahu spáchání činu (natož aby k nim bylo možné přihlížet ještě nad rámec „zkonzumovaný“ k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty i jako k okolnostem přitěžujícím z hlediska trestu). Přítomnost všech uvedených okolností (jistá doba páchání trestné činnosti, distribuce jiným osobám i přijímání peněžních prostředků z prodeje) totiž v určité intenzitě předpokládá již základní skutková podstata tohoto trestného činu, přičemž je nutno dále odlišovat spáchání činu ve větším, značném a velkém rozsahu, jak uvedeno výše. V dané věci sice všechny tyto okolnosti výrazně převyšují svou intenzitou jak rozsah předpokládaný v základní skutkové podstatě, tak i „větší rozsah“ uvedený v kvalifikované skutkové podstatě podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. d), resp. podle § 283 odst. 1, odst. 3 písm. d) trestního zákoníku (zde při absenci jiných konkrétně obligatorních znaků), avšak při zohlednění základního kritéria množství nenaplňují svoji intenzitou znak „ve značném rozsahu“ podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Proto k nim lze v této věci přihlížet pouze jako k přitěžujícím okolnostem spáchání přečinu podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku.

U obviněného tak zdaleka nešlo o případ hraniční, kdy by bylo na místě i přes nenaplnění hlavního kritéria, jímž je množství drogy, dovozovat spáchání činu ve značném rozsahu s ohledem na existenci okolností spadajících pod výše uvedená podpůrná kritéria. Takové další okolnosti totiž samy o sobě nemohou naplnit uvedený znak kvalifikované skutkové podstaty předmětného trestného činu, pokud není množství drogy zjištěno v potřebném rozsahu, nebo se stanovené hranici alespoň dostatečně (při zohlednění intenzity pomocných okolností) nepřibližuje.

V daném případě tak soudy nesprávně posoudily otázku naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty „ve značném rozsahu“, když skutek popsaný ve výroku odsuzujícího rozsudku odpovídá toliko přečinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 trestního zákoníku.

Nejvyšší soud proto vyslovil, že podle § 268 odst. 2 trestního řádu pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 9. 2012, sp. zn. 5 To 318/2012, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. U. v § 254 odst. 1, 2 trestního řádu, § 258 odst. 1 písm. e), odst. 2 trestního řádu a § 259 odst. 3 trestního řádu a v řízení, které mu předcházelo, rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2012, sp. zn. 25 T 189/2011, byl porušen zákon v neprospěch obviněného v § 2 odst. 6 trestního řádu a § 283 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, a podle § 269 odst. 2 trestního řádu napadený rozsudek i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Chomutově ze dne 30. 4. 2012, sp. zn. 25 T 189/2011, zrušil v částech týkajících se obviněného M. U. a současně zrušil všechna další rozhodnutí na zrušené části rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 270 odst. 1 trestního řádu pak Okresnímu soudu v Chomutově přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.


Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. 4. 2019


JUDr. Pavel Šilhavecký
předseda senátu