Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/29/2018
Spisová značka:33 Cdo 3874/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.3874.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Vady podání
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E

33 Cdo 3874/2018-124



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Krbkem ve věci žalobkyně ZEPTER INTERNATIONAL s.r.o., se sídlem v Praze 1 - Novém Městě, Spálená 112/55 (identifikační číslo 145 00 469), zastoupené JUDr. Zdeňkem Drtinou, Ph.D., advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. 395/30, proti žalované V. Č., zastoupené Mgr. Věrou Valnou, advokátkou se sídlem v Mostě, Čsl. armády 1766/84, o 11. 210 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 12 EC 515/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 10. 2017, č. j. 14 Co 163/2017-93, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í

Nejvyšší soud dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 9. 9. 2016, č. j. 12 EC 515/2011-60, kterým Okresní soud v Mostě - mimo jiné - uložil žalované zaplatit žalobkyni 10.150 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení) a na nákladech řízení 8.028 Kč, to vše v určených měsíčních splátkách, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, odmítl (§ 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 /srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb./, dále jen „o.s.ř.“). Dovolání neobsahuje způsobilé vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.), o tuto obligatorní náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.) a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o.s.ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání definovat, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu § 237 o.s.ř. či jeho části. Požadavek, aby dovolatel vymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, znamená, že je povinen uvést, při řešení jaké otázky hmotného nebo procesního práva se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která taková otázka v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která otázka hmotného nebo procesního práva je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. která taková právní otázka (již dříve vyřešená) má být dovolacím soudem posouzena jinak.

Rovněž Ústavní soud potvrdil, že „náležitosti dovolání a následky plynoucí z jejich nedodržení jsou (…) v občanském soudním řádu stanoveny zcela jasně. Účastníkovi řízení podávajícímu dovolání proto nemohou při zachování minimální míry obezřetnosti vzniknout pochybnosti o tom, co má v dovolání uvést. Odmítnutí dovolání, které tyto požadavky nesplní, není formalismem, nýbrž logickým důsledkem nesplnění zákonem stanovených požadavků.“ (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II ÚS 2716/13).

Dovolatelka pouze odcitovala znění § 237 o.s.ř., aniž by některý z předpokladů přípustnosti dovolání spojila s vymezením konkrétní právní otázky.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 29. 10. 2018


JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu