Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/25/2018
Spisová značka:11 Tdo 1138/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TDO.1138.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§ 265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D

11 Tdo 1138/2018-22



USNESENÍ


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2018 dovolání, které podal obviněný P. E. N. proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 67 To 51/2018, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 3 T 77/2017 a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného P. E. N. odmítá.


O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. 3 T 77/2017, byl P. E. N. uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a k trestu propadnutí věci, a to hotovosti ve výši 301 600 Kč, krabice s plastovými sáčky a 207,4 g nespotřebovaného kokainu.

Podle skutkových zjištění se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že od blíže nezjištěné doby do 17. 7. 2017 v místě svého trvalého pobytu v P., Š., v bytě č. 3, 1. patro, za účelem další distribuce ve svém pokoji ve skříni v ponožkách přechovával v šesti transparentních plastových sáčcích s lištovým uzávěrem o rozměrech 7,5 x 4 cm 3,754 gramů kokainu s průměrnou koncentrací 26,1 % kokainu, což činí 0,98 gramů kokainu base, a ve 22 obalech z transparentní fólie kokain o celkové hmotnosti 212,02 gramů s průměrnou koncentrací 29,9 % kokainu base, což činí 63,394 gramů kokainu base, přičemž kokain je uveden jako omamná látka v příloze č. 1 nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek.

K odvolání obviněného Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 67 To 51/2018, podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí zrušil ve výrocích o uložených trestech a nově za uvedený zločin a za přečin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 17. 7. 2017, sp. zn. 8 T 62/2017, obviněném uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, pro jehož výkon jej zařadil do věznice s ostrahou, a trest propadnutí věci, a to hotovosti ve výši 301 600 Kč, krabice s plastovými sáčky a 207,4 g chemickým rozborem nespotřebovaného kokainu.

Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Tomáše Císaře dovolání. Pokud jde o dovolací důvod, odkázal na ustanovení § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. s tím, že mu byl uložen trest, který zákon nepřipouští, a bylo zamítnuto odvolání, ačkoli pro to nebyly splněny procesní podmínky. Uvedl, že nebylo prokázáno, že by částka 301 600 Kč pocházela z trestné činnosti. Jde o prostředky, které mu svěřil známý na nákup automobilu. Obviněný byl v České republice zaměstnán a ze svých příjmů přispíval partnerce na chod domácnosti i výživu syna. Žádný důkaz, že by šlo o prostředky pocházející z trestné činnosti, proveden nebyl, a nebylo prokázáno ani to, že by obviněný drogy prodával. Závěrem svého dovolání navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 11. 2017, sp. zn. 3 T 77/2017, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2018, sp. zn. 67 To 51/2018 a příslušnému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se vyjádřil nejvyšší státní zástupce prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Ten uvedl, že argumentaci obviněného považuje za nedůvodnou. Odkázal přitom na str. 6-7 napadeného rozsudku odvolacího soudu a zde uvedenou část odůvodnění také zopakoval. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl jako zjevně neopodstatněné podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§ 265a odst. 1, 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§ 265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§ 265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.]. Dále musel Nejvyšší soud zvážit, zda lze uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v § 265b tr. ř., jejichž existence je podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního § 265b tr. ř.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán v případě nejzávažnějších pochybení soudu, a to byl-li obviněnému uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení, spočívající zejména v nesprávném vyhodnocení kritérií uvedených v § 39 až § 42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeného přísného nebo naopak nepřiměřeně mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. h) tr. ř., ani prostřednictvím jiného dovolacího důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 tr. ř. (srov. č. 22/2003 Sb. rozh. tr.). Jiné vady výroku o trestu, spočívající v porušení hmotného práva, než jsou otázky druhu a výměry trestu, jako je např. pochybení soudu v právním závěru o tom, zda měl či neměl být uložen souhrnný trest, je možno považovat za jiné nesprávné hmotněprávní posouzení ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. (srov. rovněž č. 22/2003 Sb. rozh. tr.).

Z naznačeného výkladu je patrné, že námitky obviněného uplatněnému dovolacímu důvodu neodpovídají, neboť mu byl uložen přípustný druh trestu, u něhož trestní sazba není trestním zákoníkem omezena. Námitky obviněného směřují do oblasti skutkových zjištění, z nichž vyplynulo, že předmětné finanční prostředky získal trestnou činností a byly také k další trestné činnosti určeny. Tyto skutkové závěry odvolací soud podrobně zdůvodnil na str. 6-7 svého rozsudku a nad rámec dovolacího řízení je možné na ně odkázat. Obhajoba obviněného se ve světle dalších skutkových zjištění jeví krajně nevěrohodná. Stručně lze poukázat na to, že od poslední návštěvy Nigerie uplynula delší doba a obviněný žádný automobil pro známého nekoupil. Jeho legální příjem činil 10 000 Kč měsíčně, přičemž své družce dával 7 500 Kč. Jeho čilý obchod s kokainem, který je zdokumentován v zajištěném sešitu, nutně musel generovat příjem, a nákup drog také musel obviněný nějak financovat.

Obviněný pak také slovní formulací odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., který v sobě zahrnuje dvě alternativy. Podle první z nich je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto nebo odmítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu z formálních důvodů uvedených v § 253 tr. ř. bez věcného přezkoumání podle § 254 tr. ř., aniž by byly současně splněny procesní podmínky stanovené trestním řádem pro takový postup. Podle druhé z nich je uvedený dovolací důvod dán tehdy, když v řízení, které předcházelo vydání rozhodnutí o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., byl dán některý z důvodů dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jde tedy o případy, kdy bylo zamítnuto obviněným podané odvolání proti rozsudku nalézacího soudu postupem podle § 256 tr. ř., tj. po věcném přezkoumání odvolacím soudem podle § 254 tr. ř. s tím, že jej odvolací soud neshledal důvodným.

Obviněný odkázal na první alternativu tohoto dovolacího důvodu, která nemůže být naplněna za situace, kdy jeho odvolání nebylo odmítnuto ani zamítnuto, jak uvádí, ale na jeho podkladě odvolací soud zrušil výroky o trestech a nově rozhodl.

Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný P. E. N. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle § 265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř.


Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).



V Brně dne 25. 10. 2018

JUDr. Karel Hasch
předseda senátu