Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/28/2018
Spisová značka:11 Tvo 23/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TVO.23.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení o stížnosti
Dotčené předpisy:§ 148 odst. 1 písm. c) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D

11 Tvo 23/2018-8



USNESENÍ


Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 28. 11. 2018 stížnost obv. P. L., nar. XY, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 3 To 142/2016, a rozhodl t a k t o :

Podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost obviněného P. L. zamítá.

O d ů v o d n ě n í :


1. Vrchní soud v Olomouci rozhodl svým usnesením ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 3 To 142/2016, že podle § 30 odst. 1 tr. ř. a § 31 odst. 1 tr. ř. je Mgr. Petr Andres vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obv. P. L., vedené u Vrchního soudu v Olomouci pod sp. zn. 3 To 142/2016.

2. Předseda senátu 3 To v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že tento senát má v souladu s rozvrhem práce rozhodnout v projednávané věci o podaných opravných prostředcích proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2016, sp. zn. 30 T 5/2015. V současné době je členem tohoto senátu i Mgr. Petr Andres. Jmenovaný soudce je však známým obviněného, neboť spolu studovali právnickou fakultu, oba pojí i stejný okruh přátel a soudce má již z dřívější doby od obviněného informace o jeho trestním stíhání. Tyto skutečnosti by mohly vyvolat pochybnosti o nestrannosti rozhodování senátu v projednávané trestní věci, a to pro poměr člena tohoto senátu k osobě obviněného, jehož se veškeré úkony trestního řízení přímo dotýkají. Z tohoto důvodu bylo usnesením Vrchního soudu v Olomouci rozhodnuto o vyloučení tohoto soudce. Pro úplnost předseda senátu dodal, že ve věci senát 3 To již dříve rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 29. 5. 2017, který byl následně usnesením Nejvyššího soudu pod sp. zn. 8 Tdo 1336/2017 zrušen. V té době však nebylo nutné činit podobné opatření, protože tento senát rozhodoval v jiném složení a nyní vyloučený soudce neměl na tehdejší úkony žádný vliv.

3. Proti tomuto usnesení podal P. L. dne 15. 10. 2018 stížnost. V ní zdůraznil, že má právo na zákonného soudce, a proto má i právo, aby jeho trestní věc rozhodovali zákonem určení soudci dle rozvrhu práce. Mezi tyto zákonné soudce patří také JUDr. Petr Andres, u kterého žádné důvody pro vyloučení nespatřuje. Obviněný sice přiznal, že tento soudce je skutečně jeho spolužákem z dob studií na právnické fakultě, a proto je i pravděpodobné, že mají společné známé. Dle názoru stěžovatele však tyto skutečnosti samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení jmenovaného soudce. Není totiž pravdou, že by měl JUDr. Petr Andres z dřívější doby informace o probíhajícím trestním řízení. Stěžovatel se jmenovaného soudce pouze dotazoval, zda senát tehdy složený z JUDr. Losy, JUDr. Rutara a JUDr. Ravka, přistupuje k věcem svědomitě. JUDr. Andres ho ujistil, že v tomto směru nemá mít žádné pochyby. Samotnou věc však s JUDr. Andresem nijak neprobíral a tudíž mu ani neposkytoval žádné informace. S ohledem na shora uvedené má za to, že zákonné podmínky pro vyloučení tohoto soudce z projednání věci splněny nebyly, a proto Nejvyššímu soudu navrhnul, aby napadené usnesení vrchního soudu zrušil.

4. K této stížnosti zaujal Nejvyšší soud zamítavé stanovisko. Trestní řád v § 30 odst. 1 uvádí, že z vykonávání úkonů trestního řízení je vyloučen soudce nebo přísedící (…), u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká (…) nemůže nestranně rozhodovat. Takové úkony nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Z toho vyplývá, že trestní řád vyžaduje, aby pochybnosti o nestrannosti soudce vyplývaly z faktických a zřejmých okolností, které svědčí o nebezpečí neobjektivního přístupu. Jinými slovy – na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodnout.

5. Důvody, pro které se JUDr. Petr Andres vyloučil, plně odpovídají zákonným důvodům uvedeným v § 30 tr. ř., protože jsou důsledkem osobního vztahu tohoto soudce ke svému bývalému spolužákovi z dob studií na vysoké škole. Za tohoto stavu věci by skutečně v budoucnu mohla vzniknout pochybnost o tom, zda rozhodování tohoto senátu bylo nestranné. Bylo tedy zcela správné, že Vrchní soud v Olomouci v projednávaném případě rozhodl ve shodě s § 31 tr. ř. o vyloučení JUDr. Petra Andrese z vykonávání úkonů trestního řízení.

6. Protože Nejvyšší soud neshledal žádné důvody pro to, aby stížnosti P. L. vyhověl, rozhodl podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. tak, že podanou stížnost obviněného zamítl jako nedůvodnou.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 28. 11. 2018


JUDr. Stanislav Rizman
předseda senátu