Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/19/2019
Spisová značka:30 Cdo 3853/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.3853.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Poplatky soudní
Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§ 4 odst. 1 písm. c) předpisu č. 549/1991Sb.
§ 9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb.
Kategorie rozhodnutí:E

30 Cdo 3853/2018-128



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 850 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 68/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2017, č. j. 30 Co 179/2017-82, takto:


Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 19. 1. 2017, č. j. 15 C 68/2016-65, zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 850 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II).

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 18. 7. 2017, č. j. 30 Co 179/2017-82, výrokem I potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 16. 10. 2017 (č. l. 86), které bylo Nejvyššímu soudu předloženo k rozhodnutí a které je předmětem tohoto dovolacího řízení.

Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 12. 2018, č. j. 30 Cdo 3853/2018-124, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 14 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání ze dne 16. 10. 2017 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 1 písm. d) Sazebníku soudních poplatků celkem 14 000 Kč.

Soudy obou stupňů konstatovaly, že u žalobce nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., neboť jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Protože žalobce dosud nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému rozsudku podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., zastavil.

Nejvyšší soud nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků za dovolací řízení, a to ze stejných důvodů, pro které mu nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků ve věci samé, tedy, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 19. 2. 2019


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu