Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/12/2018
Spisová značka:23 Cdo 2423/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:23.CDO.2423.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
12/31/2018
II. ÚS 4327/18
JUDr. Ludvík David
-
-







23 Cdo 2423/2018-498
USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně Strojírna Kukleny spol. s r.o., se sídlem Kalendova 670/15, Kukleny, 500 04 Hradec Králové, IČO 45534802, zastoupené Mgr. Šimonem Slezákem, advokátem se sídlem Ulrichovo nám. 737/3, 50 002 Hradec Králové, proti žalované ALANTI a.s., se sídlem Smetanovo nábřeží 1238/20a, 500 02 Hradec Králové, IČO 25936361, zastoupené JUDr. Denisem Mitrovičem, advokátem se sídlem Mírové náměstí 274, 51 721 Týniště nad Orlicí, o zaplacení 154 701 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 1 ECm 25/2011, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu Praze ze dne 28. 11. 2017, č. j. 1 Cmo 220/2016-463, t a k t o:


I. Dovolání žalované se odmítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 9 099 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce Mgr. Šimona Slezáka, advokáta se sídlem Ulrichovo nám. 737/3, 50 002 Hradec Králové.


Odůvodnění:

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), jako soud dovolací podle § 10a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přezkoumal dovolání žalované včas podané proti rozsudku Vrchního soudu Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 28. 11. 2017, č. j. 1 Cmo 220/2016-463, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 29. 8. 2016, č. j. 1 ECm 25/2011-428, ve vyhovující části výroku I. o zaplacení 152 631 Kč se zákonným úrokem z prodlení a v nákladových výrocích II. a III., a jímž bylo zároveň rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Podle ustanovení § 237 o. s. ř., není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze dovodit, že by se odvolací soud odchýlil od závěrů přijatých v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 28 Cdo 808/2011 (veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz), na něž dovolatelka poukázala, které řeší otázku aktivní i pasivní věcné legitimace v případě vydání bezdůvodného obohacení získaného na základě neplatné či zrušené smlouvy, neboť uvedené rozhodnutí řešilo situaci, kdy v souvislosti s plněním z neplatné smlouvy se měl obohatit i někdo jiný, zatímco v posuzované věci ze skutkových zjištění nevyplynulo, že by se na úkor žalobkyně obohatila třetí osoba. V daném případě naopak bylo zjištěno, žalobkyně provedla opravu (plnění) pro žalovanou, což bylo prokázáno dodacími listy, které podepsal oprávněný zástupce žalované. Podle zjištění obou soudů nebylo prokázáno rovněž tvrzení žalované, že vlastníkem věci v době opravy byl jiný subjekt, a to ani z obsahu konkursního spisu společnosti, která měla mít stroj v době opravy ve vlastnictví. Ze skutkových zjištění obou soudů, která nepodléhají dovolacímu přezkumu, tedy shodně vyplynulo, že to byla právě žalovaná, jako vlastník věci, která u žalobkyně opravu věci objednala a žalobkyně ji pro žalovanou provedla. Oba soudy proto z těchto skutkových zjištění učinily právní závěr, že se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila a přiznaly žalobkyni částku bezdůvodného obohacení ve výši v souladu se znaleckým posudkem.

Namítá-li dovolatelka, že odvolací soud se dopustil chyb při hodnocení důkazů a jeho dokazování bylo neúplné, je třeba konstatovat, že námitky ke konkrétnímu procesnímu postupu soudu, které dovolatelka spatřuje ve vadném zjištění skutkového stavu věci, a ani otázka, týkající se hodnocení důkazu v konkrétním sporu, není otázkou hmotného ani procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2017, sp. zn. 23 Cdo 2222/2017 – veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz). Navíc samotné hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. ledna 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením 4/2014). Stejně tak námitky dovolatelky směřují ke konkrétnímu procesnímu postupu soudu, tedy do vad řízení, neodpovídají kritériím stanoveným v § 237 o. s. ř. (vzhledem k § 241a odst. 1 o. s. ř. nejsou ani způsobilým dovolacím důvodem); přípustnost dovolání tudíž založit nemohou, i kdyby se soud vytýkaných procesních pochybení dopustil. Ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. stanoví, že k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne tehdy, je-li dovolání přípustné. Přípustnost dovolání tedy nemohou založit jen samotné námitky proti vadnému procesnímu postupu soudu založené na kritice nedostatečně a nesprávně zjištěného skutkového stavu věci (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 23 Cdo 4300/2017-veřejnosti dostupné na www.nsoud.cz).

Nejvyšší soud s ohledem na výše uvedené proto uzavřel, že dovolání žalované není podle § 237 o. s. ř. přípustné a podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jej odmítl.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala k dovolání žalované prostřednictvím svého advokáta vyjádření, přiznal Nejvyšší soud žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání vyjádření k dovolání. Výrok o náhradě nákladů řízení se dále neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř.).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 12. 9. 2018


JUDr. Kateřina Hornochová
předsedkyně senátu