Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/26/2019
Spisová značka:33 Cdo 586/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:33.CDO.586.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 o. s. ř.
§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

33 Cdo 586/2019-113



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Pavlem Horňákem ve věci žalobce F. Š., bytem Belgické království, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody, zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 287/18, proti žalovanému J. K., bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 28 C 45/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2017, č. j. 18 Co 276/2017-83, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje obligatorní náležitost, a sice vymezení toho, v čem žalobce spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání [§ 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) - dále jen „o. s. ř.“]; o tuto náležitost již dovolání nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Z obsahu podaného dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) není patrno nic, co by splňovalo zákonný požadavek na vylíčení přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Namítá-li žalobce, že soud I. stupně při svém rozhodnutí přehlédl relevantní judikaturu Nejvyššího soudu týkající se zpoplatnění dovolání v případě přezkumu rozhodnutí o žádosti účastníka o osvobození od soudních poplatků, přehlíží, že dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu o zastavení řízení. Dovolatel neuvedl, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněný.

Protože dovolání proti rozsudku odvolacího soudu neobsahuje náležitost vyžadovanou § 241a odst. 2 o. s. ř., a žalobce včas (tj. po dobu trvání lhůty k dovolání - srov. § 241b odst. 3 o. s. ř.) tuto vadu, pro niž nelze v dovolacím řízení pokračovat, neodstranil, dovolací soud dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 ve spojení s § 243f odst. 2 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. 3. 2019


JUDr. Pavel Horňák
pověřený člen senátu