Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:27 Cdo 3974/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:27.CDO.3974.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
§ 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
§ 243c odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.
§ 243f odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
11/07/2019
II.ÚS 2262/19
II.ÚS 2262/19
JUDr. Pavel Rychetský
-
-

27 Cdo 3974/2018-213


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobce S.B.G.Color, spol. s r.o., se sídlem v Českých Budějovicích, Pivovarská 223/8, PSČ 370 01, identifikační číslo osoby 25160486, proti žalovanému Akzo Nobel Coatings CZ, a. s., se sídlem v Praze 4, Vyskočilova 1481/4, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 60792213, zastoupenému Mgr. Vlastislavem Kusákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 58/32, PSČ 110 00, o zaplacení 46.267,20 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 4. 2. 2014, č. j. 40 C 120/2013-48, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 1. 2015, č. j. 93 Co 488/2014-106, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 93 Co 488/2014, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 6. 2018, č. j. 4 Co 53/2016-188, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:

[1] Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 4. 2. 2014, č. j. 40 C 120/2013-48, uložil žalovanému zaplatit žalobci 46.267,20 Kč s příslušenstvím. Městský soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 7. 1. 2015, č. j. 93 Co 488/2014-106, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II).

[2] Proti oběma výše uvedeným rozsudkům podal žalovaný žalobu pro zmatečnost, již Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 11. 2015, č. j. 93 Co 488/2014-143, zamítl.

[3] Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením k odvolání žalovaného usnesení Městského soudu v Praze (o zamítnutí žaloby pro zmatečnost) potvrdil ve výroku I., změnil je ve výroku II. (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné.

[5] Podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není dovolání přípustné proti rozsudkům a usnesením, vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží,

[6] Peněžitý limit uvedený v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se uplatní i v případě dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost v řízení o zaplacení peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000 Kč; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2014, sp. zn. 21 Cdo 2085/2014, ze dne 29. 8. 2017, sp. zn. 27 Cdo 3150/2017, ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 4189/2017, nebo ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 27 Cdo 1848/2017.

[7] V projednávané věci dovolatel podal žalobu pro zmatečnost proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o žalobě o zaplacení 46.267,20 Kč s příslušenstvím, a proti rozsudku odvolacího soudu, kterým byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen. Uvedená částka nepřevyšuje 50.000 Kč, přičemž nejde o žádnou z výjimek upravených v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

[8] Přípustnost dovolání pak nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. II. ÚS 323/2007).

[9] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 5. 2019


JUDr. Petr Šuk
předseda senátu