Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/24/2018
Spisová značka:30 Cdo 914/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.914.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dražba
Znalecký posudek
Oceňování majetku
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 336 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2010
§ 336a odst. 1 a 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2010
§ 336b odst. 2 písm. f) o. s. ř. ve znění do 31.12.2010
§ 336b odst. 2 písm. g) o. s. ř. ve znění do 31.12.2010
Kategorie rozhodnutí:E

30 Cdo 914/2018-95


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce M. S., zastoupeného Mgr. Jaroslavem Mackem, advokátem se sídlem v Jeseníku, nám. Svobody 829/17, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 66/2016, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 6. 2017, č. j. 20 Co 75/2017-80, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Odůvodnění:


Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 5. 10. 2016, č. j. 28 C 66/2016-50, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 115 472 Kč s příslušenstvím.

Uvedené částky se žalobce domáhal jako náhrady škody, která mu měla vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu JUDr. Antonína Dohnala, soudního exekutora, který v usnesení o nařízení dražebního roku (dražební vyhlášce) ze dne 7. 10. 2010, č. j. 014 EX 2317/10-35, podle tvrzení žalobce neuvedl veškeré závady spojené s draženou nemovitostí.

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), odmítl.

Námitka žalobce, že soudní exekutor neuvedl ve výroku dražební vyhlášky veškeré závady spojené s draženou nemovitostí, přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá, neboť ohledně ní nepředstavuje rozsudek odvolacího soudu jiné řešení, než jakého bylo dosaženo v judikatuře Nejvyššího soudu. Obsahem dražební vyhlášky má být mj. výrok o právech a závadách spojených s nemovitostí [srov. § 336b odst. 2 písm. f) o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2010]; ten exekutor v dražební vyhlášce uvádí zpravidla v takové podobě, jak o nich rozhodl v pravomocném usnesení o ceně v předchozí fázi výkonu rozhodnutí (srov. § 52 odst. 2 a § 69 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, a § 336a odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2010). Usnesení o ceně zase předchází fáze oceňování nemovitosti soudním znalcem (srov. § 336 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2010). Závadami spojenými s nemovitostmi se přitom rozumí především věcná břemena, jimiž je nemovitost zatížena, nájemní práva a jiná práva, která zavazují vlastníka nemovitosti (povinného), aby něco konal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl (srov. též § 336a odst. 2 o. s. ř. definující závady, jež prodejem v dražbě nezaniknou). Uvedené závady pak nalézají své uplatnění již při určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství podle § 336a odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění účinném do 31. 12. 2010, při němž soud vychází z ocenění provedeného ustanoveným znalcem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2012, sp. zn. 28 Cdo 2323/2011). Z dosavad uvedeného pak vyplývá, že stát nelze činit odpovědným v případě, kdy žalobcem uplatňovaný nárok na náhradu škody cílí na revizi znaleckého posudku, v němž se měla, dle tvrzení žalobce, promítnout skutečnost, že vlastníka dražené nemovitosti zatěžuje rovněž povinnost hradit úvěr váznoucí na společných částech domu (srov. též usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 12. 2012, sp. zn. IV. ÚS 4115/12, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost podaná proti naposledy uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu).

Dovolání napadající rozsudek odvolacího soudu v rozsahu, v němž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení, neobsahuje zákonné náležitosti (§ 241a odst. 2 o. s. ř.) a v dovolacím řízení proto nelze pro vady dovolání v uvedeném rozsahu pokračovat.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 24. 10. 2018


JUDr. František Ištvánek
předseda senátu