Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/29/2020
Spisová značka:25 Cdo 587/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:25.CDO.587.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podmínky řízení
Zastoupení
Podjatost
Dotčené předpisy:§ 241 o. s. ř.
§ 241b odst. 2 o. s. ř.
§ 104 odst. 2 o. s. ř.
§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991Sb.
§ 15b o. s. ř.
§ 16 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

25 Cdo 587/2020-40


USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Tichou v právní věci žalobců: a) M. V., narozený XY, b) K. V., narozená XY, oba bytem XY, o nejasné podání, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 23 Nc 608/2019, o dovolání žalobce a) proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2019, č. j. 21 Co 251/2019-17, takto:


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 30. 10. 2019, č. j. 21 Co 251/2019-17, potvrdil usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 5. 9. 2019, č. j. 23 Nc 608/2019-6, kterým soud zastavil řízení podle § 104 odst. 1 o. s. ř. a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalobce a) i jménem žalobkyně b) dovolání, aniž byl zastoupen advokátem, a požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud vyzval žalobce usnesením ze dne 5. 3. 2020, č. j. 25 Cdo 587/2020-31, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatili soudní poplatek z dovolání ve výši
4 000 Kč a usnesením ze dne 5. 3. 2020, č. j. 25 Cdo 587/2020-33, aby předložili plnou moc prokazující, že jsou v dovolacím řízení zastoupeni advokátem, a jím sepsané dovolání, popřípadě doložili, že mají právnické vzdělání. Současně Nejvyšší soud žalobce poučil, že nesplní-li výzvu ve stanovené lhůtě, dovolací řízení bude zastaveno. Žalobce a) byl rovněž vyzván k předložení plné moci, jíž ho žalobkyně b) zmocnila k podání dovolání.

Žalobce a) ve stanovené lhůtě (ani později) výzvě nevyhověl, pouze podáním ze dne 6. 4. 2020 označil uvedené usnesení za protiprávní, protiústavní a nezákonné, sdělil, že na pověřenou členku senátu Nejvyššího soudu JUDr. Hanu Tichou i soudce soudů nižších stupňů podává trestní oznámení, namítl podjatost pověřené členky senátu Nejvyššího soudu, která vydala v předchozím odstavci specifikovaná, dle žalobce a) nezákonná usnesení, uvedl, že na advokáta nemá peníze a že žádné poplatky hradit nebude a znovu požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení. Ohledně svého zmocnění žalobkyní b) k podání dovolání uvedl, že jemu udělená plná moc se nevztahuje na úkony, ke kterým je povinné zastoupení advokátem.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Vzhledem k tomu, že plná moc, jíž udělila žalobkyně b) žalobci a) se nevztahuje na úkony, ke kterým je povinné zastoupení advokátem, což dovolání je (§ 241 o. s. ř.), nemohl žalobce a) podat dovolání v zastoupení žalobkyně b) K. V. Dovolatelem v tomto dovolacím řízení je proto pouze žalobce a).

Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jehož se žalobce a) domáhal, je rovněž podmínka, že nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva (§ 138 a § 30 o. s. ř.). Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce opakovaně [i v zastoupení žalobkyně b)] podává nesrozumitelné, zjevně nedůvodné a kverulatorní návrhy, hrubě uráží úřední osoby, které jeho návrhům nevyhověly, podává proti nim trestní oznámení, žaloby a námitky podjatosti, a zjevně tak zneužívá svá procesní práva. Takto podaná dovolání v obdobných věcech jsou vesměs odmítána (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3999/2018, 25 Cdo 871/2019, 25 Cdo 483/2019, 25 Cdo 70/2019, 25 Cdo 193/2019, 25 Cdo 414/2019, 25 Cdo 1468/2019, 25 Cdo 4245/2018, 25 Cdo 512/2019, 25 Cdo 206/2019, 25 Cdo 2634/2019, 25 Cdo 2548/2019, 25 Cdo 1469/2019, 25 Cdo 2554/2019, 25 Cdo 3010/2019, 25 Cdo 2038/2019) nebo je řízení o nich zastavováno (25 Cdo 2275/2018, 25 Cdo 2632/2019, 25 Cdo 2551/2019, 25 Cdo 2277/2018, 25 Cdo 2553/2019, 25 Cdo 2552/2019) a ani podané ústavní stížnosti nebyly úspěšné (viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2186/19, II. ÚS 3671/19). I v projednávané věci trpí podání zásadními vadami, které znemožňují jeho věcné projednání. Žalobci se domáhají přezkoumání údajně nezákonného postupu I. B., státní zástupkyně, která podle žalobců odmítá řešit trestnou činnost jimi označených soudců. Jejich nejasné podání obsahuje rovněž zmatenou rekapitulaci dosavadních řízení vedených žalobci. Jejich podání ve svém celku nedává smysl kromě toho, že jsou žalobci nespokojení s tím, jakým způsobem soudy a jiné státní orgány v jejich věcech postupují. Podávají-li žalobci opakovaně nedůvodné a neprojednatelné návrhy, lze takové počínání pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08), a tím i za svévolné uplatňování práva. Není tak splněn jeden z nezbytných předpokladů pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., a proto nelze žalobci a) přiznat nejen osvobození od soudních poplatků, ale ani mu ustanovit zástupce pro dovolací řízení.

Podáním dovolání vznikla žalobci a) povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Přestože byl žalobce a) k zaplacení soudního poplatku řádně vyzván i poučen o následcích jeho nezaplacení, poplatek nezaplatil, a proto dovolací soud řízení o dovolání žalobce a) proti napadenému usnesení podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Vzhledem k tomu, že nedostatek povinného zastoupení dovolatele, který nemá právnické vzdělání, je nedostatkem podmínky řízení na straně účastníka, a tento nedostatek nebyl ani přes výzvu soudu odstraněn, jsou dány důvody pro zastavení dovolacího řízení též podle § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.

Z těchto důvodů Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil.

Dovolatel namítá podjatost pověřené členky senátu Nejvyššího soudu, jíž spatřuje v jejím rozhodování. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. 29 NSCR 104/2017, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod č. 76/2019, (ústavní stížnost proti uvedenému usnesení byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. II. ÚS 3209/18) dovodil, že je-li námitka podjatosti zneužívána jako obstrukční postup, pak s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; soud v takovém případě nemá povinnost postupovat podle § 15b o. s. ř., respektive podle § 16 odst. 1 o. s. ř.

O takový případ se v dané věci nepochybně jedná, neboť ze spisu je patrné a Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce a) i v zastoupení žalobkyně b) opakovaným podáváním nedůvodných kverulatorních návrhů, trestních oznámení, žalob a námitek podjatosti, zjevně zneužívá svá procesní práva, jak již bylo výše popsáno. Dovolací soud přihlédl též k tomu, že jediným srozumitelným důvodem, pro který dovolatel namítá podjatost soudkyně Nejvyššího soudu, je její postup v tomto řízení i v dalších řízeních týkajících se žalobců, což je důvod podjatosti zjevně nezpůsobilý, neboť je výslovně vyloučen ustanovením § 14 odst. 4 o. s. ř., a rovněž proto lze postup žalobce a) považovat za obstrukční (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sen. zn. 29 NSCR 81/2018). Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl o zastavení dovolacího řízení, aniž předložil věc jinému senátu Nejvyššího soudu k rozhodnutí o námitce podjatosti.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 4. 2020


JUDr. Hana Tichá
pověřená členka senátu