Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/19/2018
Spisová značka:5 Tdo 1168/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:5.TDO.1168.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dotační podvod
Pokus trestného činu
Pomoc k trestnému činu
Poškození finančních zájmů Evropské unie
Dotčené předpisy:§ 212 odst. 1 tr. zákoníku
§ 212 odst. 5 písm. c) tr. zákoníku
§ 260 odst. 1 tr. zákoníku
§ 260 odst. 5 tr. zákoníku
Kategorie rozhodnutí:D

5 Tdo 1168/2018-62


U S N E S E N Í



Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 19. 12. 2018 v řízení o dovolání, které podal obviněný L. H., nar. XY v XY, bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, (u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018) jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 4/2014, a v řízení o dovolání, které podal obviněný L. N., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018, (u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. 5 Tdo 1168/2018) jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 4/2014, t a k t o :


Podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018 a sp. zn. 5 Tdo 1168/2018.

Obě věci budou nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018.

O d ů v o d n ě n í :


1. Obviněný L. H. byl rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 2. 2017, sp. zn. 16 T 4/2014, uznán vinným jednak zvlášť závažným zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a jednak pokusem zločinu dotačního podvodu podle § 21 odst. 1 a § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku a pokusem zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 21 odst. 1 a § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku. Týmž rozsudkem byl obviněný L. N. uznán vinným jednak pomocí k pokusu zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 1 k § 212 odst. 1, odst. 5 písm. c) tr. zákoníku a jednak pomocí k pokusu zvlášť závažného zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 21 odst. 1 k § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku. Těchto trestných činů se obvinění dopustili skutky popsanými pod body 1. a 2. ve výroku o vině v citovaném rozsudku.

2. Obviněnému L. H. byl za uvedené trestné činy a za zvlášť závažný zločin podvodu podle § 209 odst. 5 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 17 T 40/2015, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 9 To 51/2016, podle § 43 odst. 2 a § 209 odst. 5 tr. zákoníku uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 7 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s dozorem. Podle § 73 odst. 1, 3 tr. zákoníku mu byl uložen i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena, prokuristy a osoby zmocněné k obchodnímu vedení obchodních korporací a družstev v trvání 8 let. Zároveň byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu v rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 3. 2016, sp. zn. 17 T 40/2015, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 8. 2016, sp. zn. 9 To 51/2016, jakož i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na tento výrok, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo jeho zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 228 odst. 1 tr. řádu byla obviněnému L. H. uložena povinnost zaplatit poškozené obchodní společnosti EUROVIA CS, a. s., náhradu škody v celkové výši 43 252 531,12 Kč. Obviněnému L. N. byl za jeho trestnou činnost uložen podle § 43 odst. 1, § 58 odst. 5 a § 260 odst. 5 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 roků, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu 5 let. Podle § 67 odst. 1 a § 68 odst. 1, 2 tr. zákoníku byl tomuto obviněnému uložen i peněžitý trest v počtu 100 denních sazeb s výší jedné denní sazby 5 000 Kč, tedy v celkové výměře 500 000 Kč, přičemž pro případ, že by tento peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, mu byl stanoven podle § 69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku.

3. Proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. 2. 2017, sp. zn. 16 T 4/2014, podali oba obvinění odvolání (a ve prospěch obviněného L. H. podali odvolání i jeho družka a děti), přičemž Vrchní soud v Praze jako odvolací soud svým usnesením ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, rozhodl podle § 23 odst. 1 tr. řádu o vyloučení věci obviněného L. N. ze společného řízení k samostatnému projednání, a to z důvodu hospodárnosti řízení. Věc tohoto obviněného byla dále vedena u zmíněného odvolacího soudu pod sp. zn. 5 To 8/2018. O podaných odvoláních pak rozhodl Vrchní soud v Praze následovně. Z podnětu odvolání obviněného L. H. a odvolání podaných v jeho prospěch odvolací soud rozsudkem ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu částečně zrušil napadený rozsudek soudu prvního stupně, a to ve výroku o způsobu výkonu trestu odnětí svobody uloženého tomuto obviněnému a podle § 259 odst. 3 tr. řádu bylo znovu rozhodnuto tak, že se obviněný zařazuje pro výkon trestu odnětí svobody podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně nedotčen. Pokud jde o odvolání obviněného L. N., Vrchní soud v Praze ho usnesením ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018, zamítl podle § 256 tr. řádu jako nedůvodné.

4. Dne 13. 9. 2018 předložil Krajský soud v Českých Budějovicích Nejvyššímu soudu dovolání obviněného L. H., které podal proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, (u Nejvyššího soudu je vedeno řízení o tomto dovolání pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018) a dovolání obviněného L. N., které podal proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018 (u Nejvyššího soudu je vedeno řízení o tomto dovolání pod sp. zn. 5 Tdo 1168/2018).

5. K tomu Nejvyšší soud konstatuje, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 2. 2018, sp. zn. 5 To 72/2017, a usnesení téhož soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 5 To 8/2018, jsou rozhodnutími o odvoláních spoluobviněných, která podali proti stejnému rozsudku soudu prvního stupně, jenž konal společné řízení proti oběma obviněným. Je proto nesporné, že trestní věc obviněného L. H. a trestní věc obviněného L. N. spolu souvisí. Z tohoto důvodu je tedy namístě zájem na vedení společného řízení i při projednání dovolání obou obviněných a rozhodnutí o nich, neboť napadená rozhodnutí odvolacího soudu navazují na jediný rozsudek soudu prvního stupně vydaný v téže trestní věci a existuje zde obsahová spojitost i ve spisových podkladech týkajících se obou obviněných.

6. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 23 odst. 3 tr. řádu per analogiam o spojení obou věcí týkajících se podaných dovolání ke společnému projednání a rozhodnutí v dovolacím řízení, přičemž nebyly shledány žádné překážky, které by tomu bránily. U Nejvyššího soudu budou tyto věci nadále vedeny pod sp. zn. 5 Tdo 1167/2018.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 19. 12. 2018


JUDr. František Púry, Ph.D.
předseda senátu