Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/22/2006
Spisová značka:29 Odo 556/2005
ECLI:ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.556.2005.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Heslo:
Dotčené předpisy:§ 237 předpisu č. 99/1963Sb.
§ 238 předpisu č. 99/1963Sb.
§ 238a předpisu č. 99/1963Sb.
§ 239 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E


NEJVYŠŠÍ SOUD

ČESKÉ REPUBLIKY

29 Odo 556/2005

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně I. B. s. r. o., proti žalovaným 1) G., spol. s r. o., a 2) Ing. D. S., vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 3 Sm 235/2001, o 2,500.000,- Kč s příslušenstvím ze směnky, o dovolání druhé žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16. listopadu 2004, č. j. 7 Cmo 391/2003 - 101, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 21. února 2003, č. j. 3 Sm 235/2001 – 39, odmítl – cituje ustanovení § 175 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – námitky druhé žalované proti směnečnému platebnímu rozkazu téhož soudu ze dne 10. srpna 2001, došlé soudu dne 17. července 2002, jako opožděné. Dle soudu třídenní lhůta pro podání námitek počala běžet druhé žalované dne 30. září 2001 a uplynula dne 2. října 2001.

K odvolání druhé žalované Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 16. listopadu 2004, č. j. 7 Cmo 391/2003 – 101, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (první výrok), když se ztotožnil s jeho závěry co do opožděnosti námitek druhé žalované, přičemž shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že posledním dnem lhůty k podání námitek byl den 2. října 2001. Odvolací soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti usnesení odvolacího soudu (a to výslovně do všech výroků) podala druhá žalovaná dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí (§ 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř.). V dovolání snáší argumenty na podporu závěru o existenci uplatněného dovolacího důvodu a požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu, jakož i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil posledně jmenovanému k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost, není rozhodnutím ve věci samé, přičemž všem případům přípustnosti dovolání vypočteným v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé.

Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., jelikož usnesením odvolacího soudu nebylo rozhodnuto v případech v těchto ustanoveních taxativně vypočtených.

Závěr, že proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti vydanému směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, není dovolání přípustné, ostatně Nejvyšší soud vyslovil již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 86/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť druhá žalovaná nemá s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. srpna 2006

JUDr. Ivana Štenglová, v. r.

předsedkyně senátu