Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/15/2019
Senátní značka:29 NSCR 1/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.1.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

KSCB 26 INS 29347/2013
29 NSČR 1/2019-B-1063


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v insolvenční věci dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s., se sídlem v Českých Velenicích, Jana Pernera 159, PSČ 378 10, identifikační číslo osoby 46 71 12 01, zastoupeného Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lazarská 11/6, PSČ 120 00, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013, o návrhu věřitele ŠUTKA, s. r. o., se sídlem v Praze 8, Čimická 442/33, PSČ 182 00, identifikační číslo osoby 27 17 74 24, na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:


Věc vedená u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 26 INS 29347/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Brně.


Odůvodnění:


Ve výše označené věci je u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení týkající se majetku dlužníka HEAVY MACHINERY SERVICES a. s.

Podáním datovaným 29. listopadu 2018 (B-998) navrhl věřitel ŠUTKA, s. r. o. (dále jen „věřitel Š“), aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti (§ 12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu – dále jen „ o. s. ř.“) Krajskému soudu v Brně, a to „z důvodu zachování nezávislosti soudního rozhodování včetně soudu odvolacího“, když věřitel Š považuje jak insolvenční soud, tak Vrchní soud v Praze za „podjatý“. Potud poukázal na obsah svých podání (B-749, B-758, B-783, B-899, B-922), v nichž „tvrzenou podjatost obsáhle odůvodnil“.

K návrhu věřitele Š se negativně vyjádřili Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích (B-1034), insolvenční správkyně Mgr. Ing. Petra Hýsková (B-1033) a věřitel VIKO s. r. o. (B-1045).

Podle ustanovení § 12 o. s. ř., nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený insolvenčnímu soudu i Krajskému soudu v Brně Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.).

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno − právě proto, že jde o výjimku − vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

V poměrech projednávané věci není pochyb o tom, že věřitelem Š tvrzené okolnosti, týkající se podjatosti insolvenčního soudu a Vrchního soudu v Praze, nejsou těmi důvody, které by mohly vést k postupu předvídanému ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. O námitkách vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze navíc Nejvyšší soud již rozhodl usneseními ze dne 28. února 2018, sen. zn. 29 NSČR 30/2018, ze dne 5. září 2018, sen. zn. 29 NSČR 56/2018 a ze dne 2. října 2018, sen. zn. 29 NSČR 149/2018, přičemž je neshledal důvodnými.

Nejvyšší soud proto věc Krajskému soudu v Brně z důvodu vhodnosti nepřikázal.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; věřiteli Š, dlužníku, insolvenční správkyni, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 15. 1. 2019


JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu