Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/24/2018
Spisová značka:30 Nd 319/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.319.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E

30 Nd 319/2018-40


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, identifikační číslo osoby 00005886, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, zastoupeného Mgr. Stanislavem Bodlákem, advokátem, se sídlem v Sobotíně 270, proti žalovanému M. P., o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto:


Určuje se, že věc dosud vedenou u Okresního soudu v Bruntále – pobočky v Krnově pod sp. zn. 19 C 305/2017-31 projedná a rozhodne Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově.
O d ů v o d n ě n í :


V projednávané věci podal žalobce dne 27. 9. 2017 žalobu o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím jako jízdného a přirážky k jízdnému za použití hromadné dopravy bez platného dokladu.

Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově usnesením ze dne 2. 8. 2018 vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil shora označenou věc Nejvyššímu soudu podle § 11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit.

Podle odůvodnění rozhodnutí je žalovaný státním občanem Polské republiky s pobytem hlášeným na adrese uvedené v záhlaví. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaný se na této adrese dlouhodobě nezdržuje, a to nejméně od roku 2000. Soud nadto provedl pátrání po bydlišti žalovaného dotazy na Českou správu sociálního zabezpečení, úřad práce, Českou poštu, s. p., lustrací v informačních systémech a soudním doručovatelem v místě trvalého pobytu žalovaného, a to s negativním zjištěním.

Okresní soud v Bruntále – pobočka v Krnově dále zkoumal otázku mezinárodní příslušnosti soudu České republiky, přičemž s odkazem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 dospěl podle odůvodnění svého rozhodnutí k závěru, že nelze s ohledem na neznámé místo bydliště žalovaného určit mezinárodní příslušnost a tato s odkazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 5208/2009, musí být určena v souladu s vnitrostátním právem členského státu, ve kterém byla žaloba podána.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

Podle § 105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.

Z ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013). Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle § 105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013).

Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto určil (§ 11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Bruntále – pobočku v Krnově, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud než ten, u kterého bylo řízení zahájeno.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. 10. 2018


Mgr. Vít Bičák
předseda senátu