Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/30/2019
Spisová značka:23 Cdo 1465/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:23.CDO.1465.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 237 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 03/31/2005
Kategorie rozhodnutí:E

23 Cdo 1465/2019-149


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně OldCo, s.r.o. v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Klimentská 46, PSČ 110 02, IČO 17047595, vymazané z obchodního rejstříku ke dni 2. 2. 2009, proti žalovanému P. Ch., XY, IČO XY, o zaplacení částky 85 156 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 33 Cm 242/2000, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 6. 2006, č. j. 3 Cmo 439/2005-68, t a k t o :

Dovolání se odmítá.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 7. 9. 2001, č. j. 33 Cm 242/2000-26, nepřiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků.

K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 13. 6. 2006, č. j. 3 Cmo 439/2005-68, odmítl odvolání žalovaného pro jeho opožděnost.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které odůvodnil především tím, že odvolací soud věc i důkazy nesprávně věcně i právně posoudil, nevypořádal se s odvolacími důvody, nezabýval se rozhodnými skutečnostmi a ve svém rozhodnutí předjímal výsledek, který by mohl vyplynout až z „prokazování“. Odvolacímu soudu dále vytkl, že nezvážil ty skutečnosti, za nichž nejsou naplněny podmínky pro doručení, a to ani tzv. „fikcí“. Žalovaný nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o opoždění jeho odvolání, má naopak za to, že se jednalo o včasný úkon učiněný v souladu s poučením, které se mu od soudu dostalo.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) úvodem poznamenává, že v dovolacím řízení postupoval podle zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 3. 2005 (článek II bod 3 zákona č. 59/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále jen „o. s. ř.“).

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu,
Všem třem případům přípustnosti dovolání vypočteným v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. je však společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutím ve věci samé je rozhodnutí soudu o tom, zda podané žalobě soud vyhoví nebo ji zamítne. Usnesení o odmítnutí odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od placení soudního poplatku pro jeho opožděnost, o které se jedná v nyní posuzované věci, není rozhodnutím ve věci samé.

Dovolání proti tomuto usnesení odvolacího soudu tedy není podle § 237 o. s. ř. přípustné.

Dovolání není přípustné ani podle § 238 o. s. ř., neboť se nejedná o usnesení odvolacího soudu, kterým odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení nebo o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí po povolení obnovy řízení.

V dalších taxativně vymezených věcech (např. ve věci konkurzu a vyrovnání, ve věci výkonu rozhodnutí, apod.) je dovolání přípustné podle § 238a o. s. ř. O takový případ se však v dané věci nejedná.

V ustanovení § 239 občanský soudní řád vyjmenovává další případy, kdy lze podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu.

Z žádného z uvedených ustanovení občanského soudního řádu však nevyplývá přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků.

Za této situace je nepochybné, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného – aniž se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. 4. 2019

JUDr. Zdeněk Des
předseda senátu