Soud:

Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2019
Senátní značka:29 NSCR 19/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.19.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Insolvenční správce
Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D

KSBR 27 INS XY
29 NSČR 19/2019-B-118

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníků I. P., narozeného XY, a Z. P., narozené XY, obou bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 27 INS XY, o splnění oddlužení a o vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání JUDr. Edity Pařízkové, se sídlem v Měříně, Náměstí 16, PSČ 594 42, insolvenční správkyně dlužníků, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. října 2018, č. j. KSBR 27 INS XY, 1 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 30. července 2018, č. j. KSBR 27 INS XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) mimo jiné:

1/ Vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníků I. a Z. P. (bod I. výroku).

2/ Určil odměnu insolvenční správkyně dlužníků JUDr. Edity Pařízkové ve výši 54.450 Kč a schválil její hotové výdaje ve výši 12.212 Kč (bod II. výroku).

3/ Zamítl návrh insolvenční správkyně na přiznání odměny ve výši 34.715 Kč (bod III. výroku).

4/ Uložil insolvenční správkyni vrátit dlužníkům do 15 dnů od právní moci usnesení přeplatek na splátkách ve výši 34.715 Kč (bod IV. výroku).

[2] K odvolání insolvenční správkyně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. října 2018, č. j. KSBR 27 INS XY, 1 VSOL XY:

1/ Změnil usnesení insolvenčního soudu v bodě II. výroku tak, že určil odměnu a schválil hotové výdaje insolvenční správkyně v celkové výši 73.155 Kč (první výrok).

2/ Změnil usnesení insolvenčního soudu v bodě III. výroku tak, že zamítl návrh insolvenční správkyně na určení další odměny ve výši 26.316,50 Kč a schválení dalších hotových výdajů ve výši 5.535,50 Kč (druhý výrok).

3/ Změnil usnesení insolvenčního soudu v bodě IV. výroku tak, že insolvenční správkyni se ukládá povinnost dlužníkům do 15 dnů od právní moci usnesení přeplatek na zálohách na odměně a hotových výdajích ve výši 31.852 Kč (třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala insolvenční správkyně dovolání, namítajíc, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci [dovolací důvod dle § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“)] a požadujíc, aby Nejvyšší soud změnil první výrok usnesení odvolacího soudu tak, že určí odměnu insolvenční správkyně ve výši 87.119 Kč a schválí její hotové výdaje ve výši 17.888 Kč, a aby zrušil druhý a třetí výrok usnesení odvolacího soudu.

[4] S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí (30. října 2018) je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád v aktuálním znění (srov. bod 2., článek II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony). Srov. dále (ve vazbě na skutečnost, že insolvenční řízení bylo zahájeno před 1. lednem 2014) i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 2014, sen. zn. 29 NSČR 45/2014, uveřejněné pod číslem 80/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že i na rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení je použitelné ustanovení § 238 odst. 1 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 66/2013, uveřejněné pod číslem 104/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), včetně omezení přípustnosti dovolání podle písmene c/ tohoto ustanovení.

[6] V poměrech dané věci je nepochybné, že dovolatelčin nesouhlas s napadeným rozhodnutím se omezuje na kritiku postupu, jímž odvolací soud dospěl k určení částky připadající na odměnu insolvenční správkyně ve výši 60.802,50 Kč a výpočtu částky připadající na náhradu hotových výdajů ve výši 12.352,50 Kč (v součtu 73.155 Kč) [včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty], jakož i na kritiku závěru, že dovolatelce nepřísluší na odměně dalších 26.316,50 Kč a na náhradě hotových výdajů dalších 5.535,50 Kč (včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty). Dovolatelka požaduje, aby dovolací soud určil její odměnu (insolvenční správkyně) ve výši 87.119 Kč a schválil její hotové výdaje ve výši 17.888 Kč, celkem tedy ve výši 105.007 Kč (včetně částky odpovídající dani z přidané hodnoty), a vymezuje se tak proti napadenému rozhodnutí v rozsahu částky 31.852 Kč. Napadá tak rozhodnutí odvolacího soudu ve výrocích, jimiž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč; současně nejde o žádný z případů, jež by v intencích ustanovení § 238 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. vylučovaly aplikaci takto nastaveného omezení (nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o vztah pracovněprávní).

[7] O návrhu dovolatelky na odklad právní moci, respektive vykonatelnosti, třetího výroku dovoláním napadeného usnesení již Nejvyšší soud samostatným výrokem nerozhodoval, neboť odmítnutím dovolání se stal tento návrh bezpředmětným (§ 243 o. s. ř).

P o u č e n í: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům, insolvenční správkyni, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 30. května 2019

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu