Rozhodnutí NS

7 Td 20/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/10/2019
Spisová značka:7 Td 20/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.20.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§ 25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 20/2019-7827


USNESENÍ


Nejvyšší soud ve věci obviněného M. S., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 38 T 66/2016, a u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 To 244/2018, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 10. 4. 2019 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:


Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.
Odůvodnění:


1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích podal dne 14. 4. 2016 u Okresního soudu v Českých Budějovicích obžalobu na obviněného M. S. pro zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a další trestné činy, jak je popsáno v obžalobě.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2017, sp. zn. 38 T 66/2016 (č. l. 7232 a násl. tr. spisu), byl obviněný uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a dalšími trestnými činy, jak je uvedeno v citovaném rozhodnutí a za tyto trestné činy mu byl uložen trest.

3. Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2017, sp. zn. 38 T 66/2016, podal obviněný odvolání. U Krajského soudu v Českých Budějovicích je věc vedena pod sp. zn. 3 To 244/2018.

4. Obviněný svým podáním ze dne 3. 11. 2018 (č. l. 7656 a násl. tr. spisu), doplněným ústně do protokolu při veřejném zasedání dne 5. 11. 2018 (č. l. 7665 a násl. tr. spisu) a podáním ze dne 7. 11 2018 (č. l. 7686 a násl. tr. spisu), učinil návrh na postup podle § 25 tr. ř., na odnětí věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích a její přikázání jinému krajskému soudu v obvodu Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 66/2018, rozhodl, že se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.

5. Obviněný podáním ze dne 18. 3. 2019 (které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 20. 3. 2019) učinil v pořadí druhý návrh na delegaci, a to podle jeho slov, ze zcela nových důvodů, které Nejvyšší soud v předchozím řízení nehodnotil. Navrhl odnětí věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích a její přikázání jakémukoli krajskému soudu v obvodu Nejvyššího soudu. Důvody, které obviněný uvádí, podle něj, zpochybňují nestrannost a objektivitu všech soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích. Podle obviněného nelze u tohoto soudu dosáhnout nestranného a objektivního rozhodnutí v jeho věci a jsou v jeho případě splněny podmínky pro vyloučení všech soudců příslušného soudu. Podle mínění obviněného dochází v jeho věci k zásadnímu porušování zákona, jenž dokazuje, že jsou soudci krajského soudu zainteresování na jeho přísném postihu. Uvedl, že na počátku trestního řízení mu byl ustanoven obhájce ex-offo JUDr. P. Dostál. V listopadu 2018 mu byl matkou zvolen obhájce JUDr. Vlček, který zároveň převzal jeho obhajobu. Obviněný uvedl, že podle soudní praxe zaniklo ustanovení jeho původního obhájce JUDr. P. Dostála a předseda senátu měl přípisem sdělit tomuto obhájci, že povinnost obhajovat zanikla. To však krajský soud neučinil a chybně vycházel z toho, že má obviněný na jedné straně obhájce ex offo a na druhé straně obhájce na plnou moc. Podle zákona však, jakmile dojde ke zvolení obhájce na plnou moc, ustanovení obhájce bezodkladně zaniká, a to i bez vydání opatření. Podle obviněného tak došlo k situaci, kdy v trestním řízení neměl žádného ustanoveného obhájce, zvolený obhájce JUDr. Vlček mu plnou moc vypověděl a nový obhájce mu nebyl ustanoven. Takový postup podle obviněného vznáší důvodné pochybnosti o objektivitě a nestrannosti krajského soudu v jeho věci. Podle obviněného existuje ještě další důležitý důvod, z něhož vyplývají důvodné pochybnosti o objektivitě a nestrannosti krajského soudu. Uvedl, že v souběžné trestní věci na něho byla podána dne 31. 7. 2018 obžaloba v jiné jeho trestní věci u Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 20 T 20/2018. Obviněný uvedl, že v této věci ho krajský soud protizákonně držel ve vazbě (na což upozorňoval), ač u něj byla již v průběhu přípravného řízení ve spojení s nyní projednávanou věcí pod sp. zn. 3 To 244/2018, vyčerpána maximální přípustná doba pro trvání vazby, což potvrdil také Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 12 To 62/2018, a propustil ho z vazby na svobodu. Skutečnost, že byl nezákonně krajským soudem držen ve vazbě a dále postup ohledně jeho obhájce ukazují, že jsou ve věci dány důležité důvody pro vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování, neboť všichni jsou důvodně podezřelí, že jsou zainteresováni na jeho přísném postihu a na výsledku trestního řízení. Obviněný dále poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu v jeho věci sp. zn. 7 Td 66/2018, ze kterého vyplývá závěr, že krajský soud nesmí meritorně ve věci rozhodnout, dokud nerozhodne příslušný soud o návrhu na delegaci. Citoval dále z rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ÚS 9/2003 a ÚS 6/2005. Má za to, že v jeho věci dosud nebyla vyřešena otázka zákonného soudce a Krajský soud v Českých Budějovicích je povinen předložit věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o jeho návrhu na delegaci.

6. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.

7. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

8. Ve věci obviněného se jedná o v pořadí již druhý návrh na delegaci. Trestní věc obviněného, se v době rozhodování Nejvyššího soudu o tomto návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před odvolacím soudem a je vedena u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 To 244/2018. Tento soud je příslušný k rozhodnutí o odvolání obviněného, neboť rozhoduje jako soud odvolací v trestní věci obviněného vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích vedené pod sp. zn. 38 T 66/2016.

9. Obviněný ve svém návrhu na postup podle § 25 tr. ř. opětovně navrhuje odnětí věci příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Z obsahu jeho podání pak vyplývá návrh obviněného na přikázání věci některému z krajských soudů v obvodu Nejvyššího soudu, tedy, pro něž je Nejvyšší soud příslušný k rozhodnutí o jeho návrhu na delegaci, kdy soudy v obvodu Nejvyššího soudu jsou v tomto smyslu Krajský soud v Brně či Krajský soud v Ostravě.

10. Navrhuje odnětí věci příslušnému soudu za účelem rozhodnutí o jeho odvolání. Má i nadále za to, že žádný ze soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích není schopen v jeho věci nestranně a objektivně rozhodnout, a že důvody, které tentokrát ve svém návrhu na delegaci uvádí, jsou důležitými důvody pro vyloučení všech soudců uvedeného krajského soudu z rozhodování v jeho věci, a tedy důležitými důvody pro postup podle § 25 tr. ř.

11. Důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. nyní spatřuje v nesprávném postupu krajského soudu ve věci jeho zastoupení obhájcem, kdy se domnívá, že nebyl určitou část řízení zastoupen žádným obhájcem, když zvolený obhájce plnou moc vypověděl a dosud mu nebyl ustanoven obhájce nový a dále ve skutečnosti, že v jiné jeho trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích (sp. zn. 20 T 20/2018) byla v souvislosti s nyní projednávanou věcí (sp. zn. 3 To 244/2018) překročena nejvyšší přípustná doba trvání vazby v přípravném řízení.

12. Nejvyšší soud ale v námitkách obviněného, ohledně procesních postupů Krajského soudu v Českých Budějovicích v trestních věcech obviněného, neshledal důležité důvody pro výjimečný postup podle § 25 tr. ř.

13. Je především zřejmé, že námitky týkající se zastupování obviněného v trestním řízení, jakož i postupu soudů v řízení o vazbě obviněného, jsou námitkami procesními, které nepřísluší řešit Nejvyššímu soudu v rámci řízení o návrhu na delegaci, neboť jsou (a také v tomto případě byly) řešeny v rámci daného trestního řízení u příslušného soudu. Ze spisového materiálu vyplývá, že namítaná pochybení v procesních postupech soudu byla v průběhu řízení soudy k námitkám obviněného řešena. Pokud jde o uvedené porušení práva obviněného na obhajobu, může být případně tato námitka předmětem řízení o dovolání obviněného, nikoli však předmětem řízení o delegaci.

14. Pokud jde o námitku obviněného týkající se jeho zastupování v trestním řízení vedeném aktuálně u Krajského soudu v Českých Budějovicích, Nejvyšší soud pro úplnost uvádí, že v trestní věci vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 38 T 66/2016, a u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 To 244/2018, byl obviněný od počátku zastupován ustanoveným obhájcem JUDr. P. Dostálem, který za obviněného také podal odvolání (č. l. 7606 tr. spisu). Dne 8. 11. 2018 byla matkou obviněného udělena plná moc Mgr. B. Vlčkovi k zastupování obviněného. Plná moc obhájce byla krajskému soudu doručena dne 8. 11. 2018 (č. l. 7683 p. v. tr. spisu), tedy 6 dní před konáním veřejného zasedání nařízeného u odvolacího soudu na den 14. 11. 2018 (č. l. 7667 tr. spisu). Na č. l. 7691 se nachází žádost nového obhájce obviněného ze dne 12. 11. 2018 o odročení veřejného zasedání nařízeného na den 14. 11. 2018, z důvodu nutnosti seznámení se s obsahem trestního spisu. Této žádosti bylo vyhověno a veřejné zasedání bylo odročeno na neurčito (č. l. 7700 tr. spisu). Jak však vyplývá z obsahu spisu, Mgr. B. Vlček dne 9. 1. 2019 (č. l. 7752 tr. spisu) obviněnému plnou moc vypověděl (z důvodu nízké součinnosti s obviněným), aniž by ze strany obhájce v průběhu doby (od 12. 11. 2018 do 9. 1. 2019) došlo k jím avizovanému úkonu - seznámení se se spisem. Při veřejném zasedání dne 21. 3. 2019 byl opatřením předsedy senátu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 3 To 244/2018 (č. l. 7788 tr. spisu), obviněnému znovu ustanoven obhájcem JUDr. P. Dostál. Jak vyplývá z protokolu o veřejném zasedání dne 21. 3. 2019, jehož se účastnil obviněný i JUDr. P. Dostál (č. l. 7789 tr. spisu) krajský soud s vědomím uvedeného stavu (kdy zvolený obhájce obviněného po celou dobu zastupování obviněného neučinil kroky k tomu, aby se seznámil se spisem) a evidentně z důvodu maximálního respektování a šetření práv obviněného na obhajobu, zasílal v mezidobí vydaná rozhodnutí soudů vedle zvoleného obhájce Mgr. B. Vlčka, také od počátku ustanovenému obhájci JUDr. P. Dostálovi.

15. Tímto exkurzem chtěl Nejvyšší soud poukázat zejména na to, že námitka obviněného týkající se jeho zastupování byla v rámci příslušného trestního řízení řešena a nemůže být předmětem řízení o delegaci u Nejvyššího soudu. Stejně tak Nejvyšší soud toliko odkazuje na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 12 To 62/2018 (č. l. 7778 tr. spisu), jímž bylo ke stížnosti obviněného zrušeno usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 10. 2018, sp. zn. 20 T 20/2018. Tedy bylo příslušným soudem napraveno pochybení soudů nižších stupňů ve věci vazby obviněného. Ani tato námitka nemůže být důležitým důvodem pro postup podle § 25 tr. ř., jak navrhuje obviněný.

16. V žádném případě nelze přistoupit na argumentaci obviněného, že by jím namítané (výše rozvedené) procesní postupy soudů vyvolaly pochybnosti o tom, že žádný ze soudců uvedeného krajského soudu není schopen ve věci obviněného nestranně a objektivně rozhodnout a již vůbec z nich nevyplývá obviněným tvrzený závěr, že by všichni soudci snad měli být zainteresováni na jeho přísném postihu. Naposled zmíněná, ničím nepodložená, námitka obviněného spíše souvisí se subjektivním vnímáním průběhu trestního řízení (tohoto i souběžně vedeného řízení) proti jeho osobě a s taktikou obhajoby, kterou obviněný zvolil.

17. V obecné rovině je pravdou, že vyloučení všech soudců příslušného soudu z rozhodování je třeba považovat za jeden z důležitých důvodů delegace. Předpokladem k tomu ovšem je (jak bylo ostatně obviněnému již v jiných řízeních sdělováno; např. sp. zn. 4 Tz 42/2009), aby skutečně došlo k vyloučení soudců příslušného soudu, a to ze zákonných důvodů (§ 30 tr. ř.), rozhodnutím příslušného orgánu a odpovídajícím zákonným postupem (§ 31 tr. ř.). V posuzované věci obviněného k takovému rozhodnutí o vyloučení soudců trestního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích nedošlo a na tomto místě je třeba zdůraznit, že této procedury ani není třeba. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 11. 2018, sp. zn. 3 To 244/2018 (č. l. 7697 tr. spisu), ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 11. 2018, sp. zn. 5 To 63/2018 (č. l. 7721 tr. spisu), bylo rozhodnuto, že soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. J. Trnka, JUDr. S. Žížala a JUDr. A. Kolář (soudci senátu 3 To, jemuž byla věc obviněného podle platného rozvrhu práce přidělena) nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného. Bylo tedy pravomocně rozhodnuto, že uvedení soudci z vykonávání úkonů v předmětném trestním řízení vyloučeni nejsou. Jak již bylo obviněnému sdělováno v rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 7 Td 66/2018, v jeho věci, lze se v zásadě domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Taková situace v posuzované věci není dána.

18. Nepřichází pak tudíž v úvahu, aby bylo rozhodováno o případném vyloučení z projednávání této věci některého z dalších soudců trestního úseku Krajského soudu v Českých Budějovicích. Tím se samotný návrh obviněného na odnětí věci tomuto soudu a její přikázání soudu jinému z důvodu, že všichni soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích jsou podle jeho názoru vyloučeni, neboť je údajně zpochybněna nestrannost a objektivita jich všech, stává fakticky bezpředmětným.

19. Obviněný tak v návrhu na delegaci neuvedl žádné závažné důvody, které by byly způsobilé zpochybnit nestrannost soudu (soudců) v rozhodování o jeho věci a které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. S ohledem na celkové okolnosti případu, podle názoru Nejvyššího soudu, nese zvolená taktika obhajoby obviněného spíše známky obstrukčního jednání zaměřeného na maření řízení před soudem druhého stupně.

20. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 10. 4. 2019


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu