Rozhodnutí NS

21 Nd 122/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/17/2019
Spisová značka:21 Nd 122/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.122.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Nd 122/2019-28


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka v exekuční věci oprávněné České kanceláře pojistitelů se sídlem v Praze 4, Milevská č. 2095/5, IČO 70099618, proti povinnému A. N. A., narozenému XY, podle exekučního návrhu bytem XY, pro 31 464 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 2764/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:


Věc, vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 66 EXE 2764/2018, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.

Odůvodnění:

Soudní exekutorka Exekutorského úřadu Praha 3 JUDr. Ingrid Švecová podala dne 26. 11. 2018 u Obvodního soudu pro Prahu 5 spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 20. 11. 2018 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 31 464 Kč s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 9. 2018 č. j. 16 C 188/2018-27.

Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 7. 2. 2019 č. j. 66 EXE 2764/2018-20 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po doručení usnesení oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Na základě zjištění, že povinný neprochází informačními systémy základních registrů ani „czechpointem“ a že o jeho žádosti o přechodný pobyt na území České republiky ze dne 2. 11. 2018 nebylo z důvodu nedoložení adresy ubytování dosud rozhodnuto, dospěl k závěru, že „chybějí podmínky místní příslušnosti, jelikož povinný nemá v České republice soud podle § 45 odst. 2 e. ř.“.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech
a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí, s výjimkou vozidla XY, SPZ: XY, které by se podle sdělení oprávněné „mělo nacházet na adrese XY“. Zda je povinný majitelem uvedeného vozidla a zda se toto vozidlo nachází na uvedené adrese, soud nezjišťoval. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 4. 2019


JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu