Rozhodnutí NS

27 Cdo 3370/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/27/2018
Spisová značka:27 Cdo 3370/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.3370.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Postoupení pohledávky
Podnikání
Cenné papíry
Dotčené předpisy:§ 526 odst. 1 obč. zák.
§ 130 předpisu č. 256/2004Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
02/13/2019
IV.ÚS 549/19
JUDr. Milada Tomková
odmítnuto
12/03/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
27 Cdo 3370/2018-229


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně M. S., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Veronikou Rubešovou, advokátkou, se sídlem v Praze 10, Hálův statek 1583/2, PSČ 102 00, proti žalovanému Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry, se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 26715287, zastoupenému JUDr. Matějem Outratou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 912/10, PSČ 110 00, o zaplacení 400.000 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 36 ECm 18/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 3. 2018, č. j. 6 Cmo 376/2012-210, takto:


      I. Dovolání se odmítá.
      II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 4. 2012, č. j. 36 ECm 18/2011-69, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 67.488 Kč (výrok I.), zamítl žalobu co do další částky 339.200 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] Vrchní soud v Praze k odvolání obou účastníků v záhlaví označeným rozsudkem rozhodnutí soudu prvního stupně v napadené části výroku I. změnil tak, že uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 60.800 Kč, ve zbývajícím rozsahu (co do 6.688 Kč) je zrušil a řízení zastavil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy všech stupňů (druhý výrok).

[3] Jde přitom již o druhé rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, když rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 5. 2013, č. j. 6 Cmo 376/2012-115, byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2015, č. j. 29 Cdo 3815/2013-150, a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu (podle obsahu pouze v rozsahu prvního výroku v části, v níž odvolací soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 60.800 Kč) podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), odmítl jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

[5] Závěr odvolacího soudu, podle něhož „dlužníkem pohledávky byl obchodník s cennými papíry, a pokud mu bylo oznámeno postoupení pohledávky, pak další oznámení žalovanému nebylo zapotřebí“, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, č. j. 29 Cdo 1070/2015).

[6] Z té se podává, že postoupí-li postupitel postupníkovi část své pohledávky na vydání zákaznického majetku za obchodníkem s cennými papíry, je dlužníkem pohledávky právě tento obchodník s cennými papíry a jemu má být postoupení pohledávky oznámeno, resp. prokázáno. Jakmile se tak stane, nemůže se dlužník zprostit dluhu plněním postupiteli (§ 526 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013); od téhož okamžiku je také dlužník (správce konkursní podstaty) povinen předat informaci o postoupení (části) pohledávky na vydání zákaznického majetku Garančnímu fondu obchodníku s cennými papíry (§ 130 odst. 11 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu) a ten je povinen poskytnout náhradu postupníkovi (přihlásil-li nárok na náhradu podle § 130 zákona o podnikání na kapitálovém trhu). Oznámení či prokázání postoupení pohledávky za dlužníkem, adresované Garančnímu fondu obchodníků s cennými papíry, již není zapotřebí.

[7] Na tomto závěru přitom Nejvyšší soud nemá důvod cokoli měnit ani na základě argumentace obsažené v dovolání.

[8] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

[9] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (od 30. 9. 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 11. 2018


JUDr. Marek Doležal
předseda senátu