Rozhodnutí NS

21 Nd 3/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/31/2019
Spisová značka:21 Nd 3/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.3.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Nd 3/2019-23


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné YRITYS a. s. se sídlem v Praze 3, Husitská č. 344/63, IČO 04195388, zastoupené Mgr. Šimonou Maškovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Boušova č. 792, proti povinnému J. F., narozenému dne XY, naposledy bytem v XY, pro 274 549,41 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 3924/2018, o určení místní příslušnosti soudu, takto:

Věc, vedenou u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 73 EXE 3924/2018, projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem.


Odůvodnění:

Soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha se sídlem exekutorského úřadu v Přerově podal dne 17. 10. 2018 u Okresního soudu v Ústí nad Labem spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 5. 10. 2018 žádost o pověření a nařízení exekuce na majetek povinného pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 274 549,41 s příslušenstvím podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 27. 3. 2017 č. j. 70 C 130/2016-26.

Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 11. 2018 č. j. 73 EXE 3924/2018-19 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí lhůty pro podání odvolání oprávněné proti tomuto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, neboť povinný, který je fyzickou osobou, nemá na území České republiky místo trvalého pobytu ani místo pobytu podle druhu pobytu cizince a v tuto chvíli není jasné, zda, popřípadě v obvodu kterého soudu má na území České republiky majetek.

Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech
a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.


Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je zřejmé, že nelze určit soud povinného ve smyslu § 45 odst. 2 exekučního řádu, neboť povinný podle obsahu spisu nemá místo trvalého pobytu ani pobytu cizince na území České republiky a není ani známo místo, kde má nějaký majetek postižitelný exekucí. Skutečnost, zda má povinný exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12. 9. 2012 sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013).

Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Ústí nad Labem (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Ústí nad Labem, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce a který ve věci provedl prvotní úkony.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 31. 1. 2019

JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu