Rozhodnutí NS

27 Cdo 1286/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/24/2018
Spisová značka:27 Cdo 1286/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.1286.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 663 odst. 5 předpisu č. 90/2012Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
27 Cdo 1286/2018-207


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a) E. N., a b) Z. N., obou zastoupených JUDr. Patricií Švarcovou, advokátkou, se sídlem v Žatci, náměstí 5. května 106, PSČ 438 01, za účasti Bytového družstva U Papírny 5, se sídlem v Praze 7, U Papírny 784/5, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 26117509, zastoupeného Mgr. Ondřejem Dlouhým, advokátem, se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 201/17, PSČ 120 00, o vyslovení neplatnosti usnesení členské schůze, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 230/2014, o dovolání Bytového družstva U Papírny 5 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 10. 2017, č. j. 6 Cmo 82/2017-163, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Bytové družstvo U Papírny 5 je povinno zaplatit navrhovatelům (každému z nich) na náhradu nákladů dovolacího řízení 3.182,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupkyně.

    Odůvodnění:


    Městský soud v Praze usnesením ze dne 2. 2. 2017, č. j. 72 Cm 230/2014-107, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 15. 3. 2017, č. j. 72 Cm 230/2014-125, vyslovil neplatnost usnesení členské schůze Bytového družstva U Papírny 5 (dále jen „družstvo“) konané dne 26. 6. 2014, jímž byla přijata změna stanov ve znění, jež je přílohou výroku (dále jen „usnesení členské schůze“) [výrok I.], a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

    K odvolání družstva Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).

    Proti usnesení odvolacího soudu podalo družstvo dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

    Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění návrhu na zahájení řízení (resp. k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně), není dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení § 237 o. s. ř. (viz za mnohá rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1268/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1170/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 27 Cdo 529/2017).

    Je tomu tak proto, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Věcný přezkum posouzení ostatních právních otázek za tohoto stavu výsledek sporu ovlivnit nemůže a dovolání je tak nepřípustné jako celek (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2303/2013, či ze dne 3. 12. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1640/2013, a judikaturu v nich citovanou).

    Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na závěrech, podle nichž je usnesení členské schůze neplatné, neboť:

    1) je neschválili v souladu s požadavkem § 731 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákona o obchodních korporacích) [dále jen „z. o. k.“], všichni členové družstva, a

    2) znění stanov schválené usnesením členské schůze je v rozporu s dobrými mravy, jelikož ujednání rozšiřující důvody pro vyloučení člena z družstva o neurčitý a „subjektivně interpretovatelný“ důvod „pronásledování statutárních orgánů“ umožňuje bez jasných a srozumitelných pravidel zbavit členství kteréhokoli družstevníka a je ujednáním zastrašujícím, „účelově vyvolávajícím dlouhodobé napětí a existenční obavy závislé na subjektivních pocitech členů statutárního orgánu“.

    Druhý závěr odvolacího soudu, podle něhož je usnesení členské schůze neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jenž obstojí - v případě jeho správnosti - jako samostatný důvod pro vyhovění návrhu na zahájení řízení (viz § 663 odst. 5 z. o. k.), dovolatel nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá; tvrzení, že obsah stanov není v rozporu s § 734 z. o. k. je z pohledu zpochybnění druhého závěru odvolacího soudu bez významu.

    Za této situace nemůže přípustnost dovolání založit (dovoláním vymezená) otázka výkladu § 731 odst. 2 obch. zák., neboť se její přezkum nemůže promítnout do poměrů dovolatele založených napadeným rozhodnutím. Dovolání je tudíž nepřípustné jako celek.

    Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

    Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

    Nesplní-li povinné družstvo, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat jeho výkonu.

    V Brně dne 24. 10. 2018
    JUDr. Filip Cileček
    předseda senátu