Rozhodnutí NS

20 Cdo 2541/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/07/2019
Spisová značka:20 Cdo 2541/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.2541.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
09/18/2019
II.ÚS 3038/19
II.ÚS 3038/19
JUDr. Ludvík David
-
-
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 2541/2019-359


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody v exekuční věci oprávněného Města Otrokovice, se sídlem v Otrokovicích, 3. května č. 1340, identifikační číslo osoby 00284301, proti povinné Vinné sklepy Zaječí s. r. o., se sídlem ve Velkých Bílovicích, Svárov č. 34, identifikační číslo osoby 02158388, zastoupené JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem v Mikulově, Brněnská č. 154/32, pro vymožení nepeněžitého plnění, vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 55 EXE 948/2015, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2019, č. j. 26 Co 125/2018-342, t a k t o:


Dovolání povinné se odmítá.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
    Nejvyšší soud dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2019, č. j. 26 Co 125/2018-342, kterým změnil usnesení Okresního soudu
    Brno-venkov ze dne 15. prosince 2017, č. j. 55 EXE 948/2015-310, tak, že návrh povinné na zastavení exekuce vedené soudní exekutorkou JUDr. Janou Jarkovou, Exekutorský úřad Zlín, pod sp. zn. 207 EX 453/15 se zamítá, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty druhé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.) – dále jen „o. s. ř.“, odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když v dovolání jsou uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.


    Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000).

    Povinná v úvodu svého dovolání uvádí, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, když se odvolací soud v dovoláním napadeném usnesení odchýlil od ustálené rozhodovací praxe českých soudů a dopustil se i dalších pochybení, avšak dále toliko polemizuje se skutkovými závěry odvolacího soudu a s hodnocením jim provedených důkazů. Podstata jejích námitek tedy nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. Nejinak tomu je i ve vztahu k námitce, dle které odvolací soud neměl jako důkaz připustit Protokol z kontrolní prohlídky stavby sepsaný dne 15. ledna 2018, č. j. SU/2244/2018/ZRA.

    Nejvyšší soud soustavně setrvává na závěru, že odvolací řízení ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) je ovládáno zásadou úplné apelace. Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuci) se tudíž neuplatní omezení vyplývající z ustanovení § 205a odst. 1 a § 211a o. s. ř. (srovnej například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2005, sp. zn. 20 Cdo 2207/2004, odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2005, sp. zn. 20 Cdo 1643/2005).

    Pro výše uvedené nedostatky nelze v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání povinné podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

    O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

    P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

    V Brně dne 7. 8. 2019


    JUDr. Zbyněk Poledna
    předseda senátu