Rozhodnutí NS

7 Td 38/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:7 Td 38/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.38.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Delegace
Dotčené předpisy:§ 25 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 38/2019-15


USNESENÍ


Nejvyšší soud ve věci obviněného M. S., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 38 T 66/2016, a u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 To 244/2018, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 5. 2019 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:


Podle § 25 tr. ř. se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.
Odůvodnění:


1. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích podal dne 14. 4. 2016 u Okresního soudu v Českých Budějovicích obžalobu na obviněného M. S. pro zločin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a další trestné činy, jak je popsáno v obžalobě.

2. Rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2017, sp. zn. 38 T 66/2016 (č. l. 7232 a násl. tr. spisu), byl obviněný uznán vinným zločinem úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku a dalšími trestnými činy, jak je uvedeno v citovaném rozhodnutí a za tyto trestné činy mu byl uložen trest.

3. Proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 11. 2017, sp. zn. 38 T 66/2016, podal obviněný odvolání. U Krajského soudu v Českých Budějovicích je věc vedena pod sp. zn. 3 To 244/2018.

4. Obviněný svým podáním ze dne 3. 11. 2018 (č. l. 7656 a násl. tr. spisu), doplněným ústně do protokolu při veřejném zasedání dne 5. 11. 2018 (č. l. 7665 a násl. tr. spisu) a podáním ze dne 7. 11 2018 (č. l. 7686 a násl. tr. spisu), učinil návrh na postup podle § 25 tr. ř., na odnětí věci Krajskému soudu v Českých Budějovicích a její přikázání jinému krajskému soudu v obvodu Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud usnesením ze dne 16. 1. 2019, sp. zn. 7 Td 66/2018, rozhodl, že se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.

5. Obviněný podáním ze dne 18. 3. 2019 (které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 20. 3. 2019) učinil v pořadí druhý návrh na delegaci. Nejvyšší soud usnesením ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 7 Td 20/2019, rozhodl, že se věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích neodnímá.

6. Podáním ze dne 5. 5. 2019, které bylo Nejvyššímu soudu doručeno dne 7. 5. 2019, učinil obviněný v jeho trestní věci v pořadí třetí návrh na delegaci. Uvedl, že jeho opakovaný návrh na delegaci je opřen o nové skutečnosti, v nichž spatřuje důležité důvody pro delegaci. Má za to, že je u Krajského soudu v Českých Budějovicích zpochybněna nestrannost a objektivita všech soudců a nelze u tohoto soudu dosáhnout nestranného a objektivního rozhodnutí v jeho trestní věci. Dochází v jeho řízení ke zcela zásadnímu porušování zákona a soudci krajského soudu jsou podle něj zainteresováni na jeho přísném postihu. Uvedl, že na počátku veřejného zasedání dne 21. 3. 2019 předseda senátu JUDr. J. Trnka vydal opatření, jímž mu byl ustanoven obhájce JUDr. P. Dostál. O ustanovení se obviněný dověděl až dne 21. 3. 2019, v den veřejného zasedání. Soud tak podle obviněného nedostál své povinnosti uvedené v § 233 odst. 2 tr. ř. a nerespektoval pětidenní lhůtu k přípravě. Porušil tak jedno ze základních práv obhajoby na řádnou obhajobu v podobě přípravy na jednání před soudem, kdy tuto lhůtu lze pouze výjimečně zkrátit jen s výslovným souhlasem, který však podle obviněného nebyl dán. K dalšímu podle obviněného nestandardnímu jednání došlo také v rámci veřejného zasedání dne 21. 3. 2019, kdy předseda senátu podle obviněného zcela neprofesionálně sdělil, že nebude rozhodovat o návrhu obviněného na vydání povolení zdržovat se v obci Všemyslice Bohunice č. p. XY. Podle obviněného, z poslechu hlasu předsedy senátu, byla cítit absolutní arogance a nenávist vůči osobě obviněného. Obviněný dále uvádí, že před samotným veřejným zasedáním byly soudu doručeny dva návrhy, a to námitka podjatosti a návrh na delegaci, kdy odvolací soud o těchto návrzích nerozhodoval a dokonce předseda senátu v rámci odvolacího senátu sdělil, že „moc dobře víme, že jim to nikdo neodejme“. Podle obviněného tak odvolací senát předjímá rozhodnutí Nejvyššího soudu, což je podle něj v demokratickém státu zarážející. Dále nelze podle obviněného přehlédnout, že věc byla podle platného rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí senátu 3 To ve složení JUDr. Trnka, JUDr. Žížala, JUDr. Kolář. Nyní je podle obviněného senát v jiném složení, kdy místo soudce JUDr. Koláře je soudce Mgr. M. Kubánek, když JUDr. Kolář je na stáži u Nejvyššího soudu. Podle obviněného je odvolací senát povinen vyčkat návratu JUDr. Koláře a až poté věc řádně projednat, aby nebyl obviněný odňat svému zákonnému soudci. Obviněný v další části návrhu na delegaci uvedl, že na den 27. 3. – 29. 3. bylo nařízeno veřejné zasedání, které se ovšem z důvodu jeho zdravotní indispozice nekonalo, on kontaktoval telefonicky předsedu senátu JUDr. J. Trnku, který v telefonickém hovoru rozhodně nejednal profesionálně jako osoba v pozici soudce, podle obviněného ho začal obviňovat, že věc maří, zpochybňoval zdravotní stav obviněného a jeho hlas vykazoval znaky arogance a nenávisti. Podle obviněného je takový postoj poměrem k účastníkovi řízení a tedy důvodem obsaženým v § 30 odst. 1 tr. ř. Obviněný dodal, že se mezi ním a předsedou senátu nejedná o profesionální poměr, nýbrž podle něj o poměr nepřátelský, což dokazuje audionahrávka hovoru s předsedou senátu a průběh veřejného zasedání. Obviněný dále zopakoval, že věc byla přidělena senátu 3 To Krajského soudu v Českých Budějovicích, když podle platného rozvrhu práce je členem tohoto senátu také JUDr. M. Uhlířová, které jeho věc projednávala jako předsedkyně senátu v prvním stupni. Byť se tato soudkyně aktivně nepodílí na projednávaném odvolání, vznikají podle obviněného důvodné pochybnosti o nestrannosti celého senátu 3 To. Z důvodu vhodnosti je podle obviněného nepřípustné, aby jeho věc projednával senát 3 To. Obviněný uzavřel, že před odvolacím soudem dochází k zásadnímu porušování zákona, jenž dokazuje, že celý Krajský soud v Českých Budějovicích a soudci tohoto soudu jsou podezřelí, že jsou zainteresováni na jeho přísném postihu a na výsledku trestního řízení. Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud odňal věc Krajskému soudu v Českých Budějovicích a přikázal ji jakémukoli krajskému soudu v obvodu Nejvyššího soudu.

7. Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení § 25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu. Důležitými důvody zmíněného charakteru je třeba rozumět takové důvody, které zajišťují též nestranné a objektivní projednání věci, za dodržení všech v úvahu přicházejících zásad trestního řízení, jež se mohou lépe uplatnit právě u soudu, kterému má být věc přikázána. Delegace přitom nikdy nesmí být prostředkem k odnětí obviněného jeho zákonnému soudci.

8. Ve věci obviněného se jedná o v pořadí již třetí návrh na delegaci. Trestní věc obviněného, se v době rozhodování Nejvyššího soudu o tomto návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před odvolacím soudem a je vedena u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 3 To 244/2018. Tento soud je příslušný k rozhodnutí o odvolání obviněného, neboť rozhoduje jako soud odvolací v trestní věci obviněného vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích vedené pod sp. zn. 38 T 66/2016.

9. Obviněný ve svém návrhu na postup podle § 25 tr. ř. opětovně navrhuje odnětí věci příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Z obsahu jeho podání pak vyplývá návrh obviněného na přikázání věci některému z krajských soudů v obvodu Nejvyššího soudu, tedy, pro něž je Nejvyšší soud příslušný k rozhodnutí o jeho návrhu na delegaci. Soudy v obvodu Nejvyššího soudu jsou v tomto smyslu Krajský soud v Brně či Krajský soud v Ostravě, protože ohledně ostatních krajských soudů by byl k rozhodnutí o delegaci příslušný Vrchní soud v Praze.

10. Navrhuje odnětí věci příslušnému soudu za účelem rozhodnutí o jeho odvolání. Má i nadále za to, že žádný ze soudců Krajského soudu v Českých Budějovicích není schopen v jeho věci nestranně a objektivně rozhodnout, a že nové důvody, které tentokrát ve svém návrhu na delegaci uvádí, jsou důležitými důvody pro vyloučení všech soudců uvedeného krajského soudu z rozhodování v jeho věci, a tedy důležitými důvody pro postup podle § 25 tr. ř.

11. V návrhu na delegaci obviněný uvádí několik okruhů námitek, ve kterých nyní nově spatřuje důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. Opět má za to, že v jeho věci dochází k pochybením spočívajícím (stejně jako v předchozím návrhu na delegaci) v nesprávném postupu krajského soudu ve věci jeho zastoupení obhájcem. Nyní se domnívá, že u jeho obhájce, který mu byl ustanoven dne 21. 3. 2019 při veřejném zasedání, a který byl účasten tomuto veřejnému zasedání, nebyla dodržena lhůta k přípravě stanovená v § 233 odst. 2 tr. ř. Dále uvedl, že v senátu 3 To došlo ke změně složení senátu, v souvislosti s odchodem člena senátu JUDr. A. Koláře na stáž k Nejvyššímu soudu k 1. 4. 2019, kdy obviněný se domnívá, že je potřeba vyčkat návratu tohoto soudce a až poté je možné jeho trestní věc řádně projednat. Obviněný v souvislosti se senátem 3 To dále upozornil, že do senátu 3 To byla s účinností od 1. 4. 2019 zařazena JUDr. M. Uhlířová, která jako předsedkyně senátu projednávala jeho věc v prvním stupni. Ačkoli nejde o soudkyni, která by se na rozhodování o jeho odvolání aktivně podílela, má obviněný za to, že senát s ohledem na loajalitu ke své člence není schopen v jeho věci nestranně a objektivně rozhodnout. V neposlední řadě obviněný vyjadřuje své subjektivní pocity z telefonického rozhovoru s předsedou senátu JUDr. J. Trnkou, ze kterého podle něj vyznívá nikoli profesionální postoj soudce krajského soudu (jak má na mysli zákon a zákonodárce), ale již nepřátelský a zaujatý postoj předsedy senátu vůči jeho osobě. Podle obviněného navíc předseda senátu nepřípustně předjímá rozhodnutí Nejvyššího soudu, když údajně v rámci odvolacího senátu sdělil, že „moc dobře víme, že jim to nikdo neodejme“.

12. Nejvyšší soud však v argumentech obviněného neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup, jaký je postup podle § 25 tr. ř. A to ani v námitkách obviněného ohledně procesních postupů Krajského soudu v Českých Budějovicích týkajících se ustanovení obhájce obviněného, ani v námitkách týkajících se rozvrhu práce tohoto soudu a obsazení senátu, jakož ani v ničím nepodložených námitkách obviněného ohledně zcela subjektivně vnímaného postoje předsedy senátu vůči jeho osobě.

13. Je především zřejmé, že námitky týkající se zastupování obviněného v trestním řízení, jsou námitkami procesními, které nepřísluší řešit Nejvyššímu soudu v rámci řízení o návrhu na delegaci, neboť jsou řešeny v rámci daného trestního řízení u příslušného soudu. To ostatně bylo obviněnému sdělováno v již předchozím rozhodnutí Nejvyššího soudu pod sp. zn. 7 Td 20/2019, k obdobným námitkám obviněného, na které Nejvyšší soud odkazuje.

14. Nejvyšší soud neshledal důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. ani pokud jde o námitky obviněného týkající se složení senátu 3 To, kterému byla věc v souladu s rozvrhem práce přidělena k rozhodnutí. Je zřejmé, že trestní věc obviněného je rozhodována v souladu s rozvrhem práce Krajského soudu v Českých Budějovicích, který (stejně jako rozvrhy práce jiných soudů) počítá se zastupitelností jednotlivých členů senátu (viz rozvrh práce Krajského soudu v Českých Budějovicích). Nelze akceptovat požadavek obviněného na projednání jeho věci až po návratu člena senátu 3 To ze stáže u Nejvyššího soudu. Nutno zdůraznit, že při rozhodování soudu o delegaci se řeší otázka navrhované změny příslušnosti soudu, ať již věcné nebo místní, a nikoli otázka jak má být soud obsazen.

15. Rovněž nelze akceptovat námitku obviněného, podle které není senát 3 To ve složení JUDr. J. Trnka, JUDr. S. Žížala a Mgr. M. Kubálek schopen nestranně a objektivně rozhodovat proto, že do senátu 3 To Krajského soudu v Českých Budějovicích byla jako stážistka s účinností od 1. 4. 2019 (viz rozvrh práce Krajského soudu v Českých Budějovicích) přidělena JUDr. M. Uhlířová, která jako předsedkyně senátu rozhodovala věc obviněného v prvním stupni. Především je zřejmé, že uvedená soudkyně se na rozhodovací činnosti ve věci obviněného v odvolacím řízení nijak nepodílí. Nelze přitom přistoupit na ničím nepodloženou námitku obviněného ohledně jakési loajality ostatních členů senátu 3 To k této nové člence senátu. Z konstantní judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu vyplývá, že sám kolegiální, profesionální vztah mezi soudci, byť by spočíval v zařazení na stejné pracoviště a třeba i do stejného senátu, nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti těchto soudců nestranně rozhodnout (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 230/96, usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. I. ÚS 274/09, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 1997, sp. zn. Nd 47/1997, a ze dne 14. 2. 2008, sp. zn. 4 Nd 34/2008). Pouhá kolegialita vyplývající ze společného výkonu soudcovské funkce u určitého soudu tedy sama o sobě není takovou skutečností, která by vedla k pochybnostem, že žádný soudce tohoto soudu nemůže ve věci nestranně rozhodovat.

16. V žádném případě nelze přistoupit na argumentaci obviněného, že by jím namítané (výše rozvedené) procesní postupy soudu vyvolaly pochybnosti o tom, že žádný ze soudců uvedeného krajského soudu není schopen ve věci obviněného nestranně a objektivně rozhodnout a již vůbec z nich nevyplývá obviněným tvrzený závěr, že by všichni soudci snad měli být zainteresováni na jeho přísném postihu.

17. Za důležitý důvod podle § 25 tr. ř. neshledal Nejvyšší soud ani obviněným tvrzený zcela subjektivně vnímaný údajně nepřátelský postoj předsedy senátu 3 To JUDr. J. Trnky vůči jeho osobě, který měl vyplývat z telefonického hovoru (obviněný tak soudil zřejmě z tónu hlasu předsedy senátu) a skutečnosti, že předseda senátu údajně měl vyslovit svůj názor na způsob rozhodnutí Nejvyššího soudu. Tato námitka může být předmětem řízení o námitce podjatosti, kterou obviněný, jak uvádí také uplatnil, nikoli však předmětem řízení o návrhu na delegaci. Tato zmíněná, nepodložená, námitka obviněného spíše souvisí se subjektivním vnímáním průběhu trestního řízení proti jeho osobě, jeho nesouhlasem se způsobem rozhodnutí krajského soudu v jeho věci a především s taktikou obhajoby, kterou obviněný zvolil.

18. Obviněný tak v návrhu na delegaci opět neuvedl žádné závažné důvody, které by byly způsobilé zpochybnit nestrannost soudu (soudců) v rozhodování o jeho věci a které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Způsob argumentace obviněného v uvedené trestní věci (včetně jeho předchozích návrhů na delegaci, o nichž Nejvyšší soud rozhodl již pod sp. zn. 7 Td 66/2018 a 7 Td 20/2019) spíše vypovídá o zvolené taktice obhajoby obviněného nesoucí známky obstrukčního jednání zaměřeného na maření řízení před soudem druhého stupně.

19. Po zvážení okolností případu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v projednávané věci nejsou naplněny podmínky § 25 tr. ř., které by odůvodňovaly průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 29. 5. 2019


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu