Rozhodnutí NS

1 To 16/2016

citace  citace s ECLI
Právní věta:V příkazu k domovní prohlídce a jeho odůvodnění musí být označen byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení, včetně prostor k nim náležejících, a to tak, aby i s přihlédnutím k účelu tohoto úkonu nemohlo dojít k pochybnostem o jejím rozsahu a k záměně. Zákonnost příkazu soudce k domovní prohlídce a použití protokolu o domovní prohlídce jako důkazu proto nezpochybňuje sama o sobě skutečnost, že část nemovitých věcí, jichž se nařízená domovní prohlídka týká, je u příslušného katastrálního úřadu zapsána na jiném listu vlastnictví než ta část nemovitých věcí, která je ve vlastnictví osoby, u níž je domovní prohlídka vykonávána, jsou-li navíc tyto části nemovitých věcí součástí obydlí ve smyslu § 82 odst. 1 tr. ř.
Soud:Vrchní soud v Olomouci
Datum rozhodnutí:05/26/2016
Spisová značka:1 To 16/2016
ECLI:ECLI:CZ:VSOL:2016:1.TO.16.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Domovní prohlídka
Dotčené předpisy:§ 82 odst. 1 tr. ř.
§ 83 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:A
Publikováno ve sbírce pod číslem:37 / 2018
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.

Vrchní soud v Olomouci zamítl jako nedůvodné odvolání obviněného Bc. M. V. proti rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 18. 6. 2015, sp. zn. 69 T 3/2015.
I.
Dosavadní průběh řízení

1. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 18. 6. 2015, č. j. 69 T 3/2015-75, byl obžalovaný Bc. M. V. uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku, kterého se dle skutkových zjištění nalézacího soudu měl dopustit tím, že

nejméně od počátku roku 2013 do 14. 5. 2014 ve S., okr. Z., v místě svého bydliště, a to zejména v kuchyňce v prvním nadzemním podlaží svého domu, ve skleníku za domem a v přilehlém hospodářském stavení bez povolení k zacházení či licence, tedy v rozporu s ustanovením § 4 a § 24 zákona č. 167/1998 Sb., tzv. indoor metodou pěstoval rostliny konopí, přičemž vypěstoval do různých stadií růstu nejméně 346 rostlin konopí, z nichž sušením získal nejméně 14,47 g marihuany obsahující od 1,1 do 14,8 % THC, kterou užíval pro svoji potřebu.

2. Za toto jednání byl odsouzen podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou let. Podle § 70 odst. 1 písm. a), c) tr. zákoníku mu byl uložen rovněž trest propadnutí věcí zajištěných při domovní prohlídce v bydlišti obžalovaného, a to rostlinného materiálu a vybavení pěstírny.  
II.
Odvolání

3. Rozsudek krajského soudu byl napaden odvoláním obžalovaného, odůvodněným jeho obhájcem, které směřuje do výroku o vině a trestu. Odvolatel nepopírá svoji vinu, spočívající v pěstování konopí pro vlastní potřebu, ovšem neztotožňuje se s právní kvalifikací svého jednání a s rozsahem, který mu je kladen za vinu. Předně má výhrady ke zhodnocení jeho námitky nepřípustnosti důkazu – provedené domovní prohlídky, nařízené Okresním soudem ve Zlíně dne 28. 4. 2014, č. j. 0 Nt 15/2014-46. Tímto příkazem byla nařízena domovní prohlídka rodinného domu na adrese S., ulice N. V., okres Z., včetně prostor k uvedenému domu náležejících, zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Z., katastrální území S., obec S., okres Z., vlastnické právo: M. V., bytem S., N. V. Na základě uvedeného pak byla provedena prohlídka i hospodářských budov (skleníku a kůlny), nacházejících se za rodinným domem obviněného. Soud nevzal v potaz, že tyto budovy se nenachází na nemovitostech obviněného, nýbrž na pozemku p. č. ..., zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Z., na LV, katastrální území S., obec S., okres Z., vlastnické právo: spoluvlastnictví I. J. a B. J., každý o velikosti podílu ideální ½. Policejní orgán tak dle odvolatele prohlídkou skleníku bez platného příkazu k prohlídce bezdůvodně zasáhl do vlastnického práva jiných osob. Odvolatel se nemůže ztotožnit se závěrem soudu, dle kterého nelze po soudu objektivně požadovat, aby měl v době rozhodnutí o povolení prohlídky přesné informace o majetkových právech k objektům, v nichž má být prohlídka provedena. Obžalovaný má za to, že seznam vlastníků nemovitostí je veden online bezplatnou formou v rejstříku zveřejněném na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, kdy tento je kdykoliv k nahlédnutí a který je založen na zásadě formální publicity. Není tedy ani možné, aby byl soud v době rozhodování o povolení prohlídky nemovitosti v dobré víře, že nemovitost je ve vlastnictví obžalovaného. Odvolatel dále uvádí, že principem námitky není ani tak fakt, že obžalovaný nebyl vlastníkem nemovitosti, ale skutečnost, že příkaz k prohlídce byl formulován popisem nemovité věci, která má být předmětem prohlídky, a to zejména listem vlastnictví katastru nemovitostí, a policie si zcela nepřípustným způsobem vyložila rozsah oprávnění extenzivně i na parcelu vedlejší, kde byla umístěna další hospodářská stavení. Odvolatel má tak za to, že soud by k takto provedenému úkonu, jakož i k důkazům, zajištěným v příčinné souvislosti s provedením nezákonného úkonu, neměl přihlížet, neboť se svou povahou jedná o nepřípustný úkon a nezákonné zajištění důkazů.

4. Při úvahách o trestu soud výslovně uvedl, že přihlédl k rozsahu, v němž se obžalovaný pěstováním zabýval. V podstatě se tak úvaha soudu o trestu omezila na skutečnost, kterou je právě množství vypěstovaného materiálu. Množství vypěstovaného konopí tedy mělo zásadní vliv zejména na úvahu o uložení trestu. Vzhledem k tomu, že úvaha o trestu byla založena na nezákonně zajištěném důkazu – příkazu k domovní prohlídce, trpí rozsudek vadou. Soud se pak nevypořádal ani s námitkou, že materiál, který byl u něj zabaven, byl primárně určen pro léčebné účely, a nikoliv ke zneužití jako omamné látky. Závěrem navrhl, aby Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací rozsudek soudu I. stupně dle § 257 odst. 1 tr. ř. zrušil a sám ve věci rozhodl o zastavení trestního stíhání ve smyslu ustanovení § 172 odst. 1 písm. b) tr. ř.
III.
Důvodnost odvolání

5. Odvolací soud zjistil, že rozsudek krajského soudu byl napaden odvoláním, které podala osoba oprávněná [§ 246 odst. 1 písm. b) tr. ř.], v zákonem stanovené lhůtě (§ 248 odst. 1 tr. ř.), které po obsahové stránce splňuje náležitosti na něj kladené (§ 249 odst. 1 tr. ř.). Nebyly tedy zjištěny důvody pro jeho vyřízení způsobem upraveným v § 253 tr. ř. Bylo proto k jeho projednání nařízeno veřejné zasedání. V něm odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení, které mu předcházelo, a to ve světle odvolacím prostředkem napadených výroků a namítaných vad. Řídil se přitom také ustanovením § 254 odst. 3 tr. ř., podle kterého je-li odvolání podáno proti výroku o vině, přezkoumá se v návaznosti na vytýkané vady také výrok o trestu, jakož i další výroky mající ve výroku o vině svůj podklad. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že je to v zásadě odvolatel, kdo svým odvoláním, v němž vymezí, které výroky napadá a jaké vady mu vytýká, určí rozsah přezkumné povinnosti odvolacího soudu.

6. V řízení, které rozsudku předcházelo, neshledal odvolací soud žádné podstatné vady spočívající v porušení ustanovení trestního řádu, jimiž se má zabezpečit objasnění věci nebo právo obžalovaného na obhajobu, jestliže by mohly mít vliv na správnost a zákonnost rozsudku. Neshledal tedy důvody pro zrušení napadeného rozsudku podle § 258 odst. 1 písm. a) tr. ř. Ve stručnosti lze poukázat na to, že trestní stíhání bylo zahájeno zákonem předpokládaným způsobem, že obžalovaný byl poučen o svých právech a obhájci obžalovaného bylo umožněno realizovat jeho právo ve smyslu ustanovení § 41 tr. ř. Žádná pochybení nenastala ani při objasňování a následném provádění důkazů. Byla dodržena také zásada obžalovací, když bylo rozhodnuto o skutku, ohledně něhož došlo k zahájení trestního stíhání.

7. Krajský soud postupoval při objasňování věci tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jeho rozhodnutí (viz § 2 odst. 5 tr. ř.). Tyto důkazy pak následně hodnotil v souladu s ustanovením § 2 odst. 6 tr. ř., tedy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jak jednotlivě, tak v jejich souhrnu. Odůvodnění rozsudku pak odpovídá ustanovení § 125 tr. ř., neboť je v něm vysvětleno, které skutečnosti vzal soud za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů. Z odůvodnění je také patrno, jak se vypořádal s obhajobou obžalovaného. Z těchto důvody by bylo možno v zásadě v otázkách skutkových zjištění na odůvodnění napadeného rozsudku odkázat. V této souvislosti je třeba konstatovat, že dikce ustanovení § 259 odst. 3 tr. ř. zakládá vázanost odvolacího soudu skutkovými závěry soudu nalézacího, od kterých se může odchýlit pouze v případě, pokud provedl v odvolacím řízení některé, pro skutkové zjištění podstatné, důkazy znovu nebo provedl důkazy, které v hlavním líčení provedeny nebyly. Soudu I. stupně přitom nelze ve vztahu k důkazům provedeným v rámci hlavního líčení vytknout, že by se při jejich hodnocení dopustil nějakých logických pochybení, že by k některým z nich nepřihlédl nebo že by některé vytrhával ze souvislostí apod.

8. Na tomto místě je nutno reagovat na námitku opravného prostředku o nezákonném zajištění důkazu, a to domovní prohlídky.

9. Podmínky domovní prohlídky jsou obsaženy v hlavě IV. oddílu pátém tr. ř. Podle § 82 odst. 1 tr. ř. domovní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že v bytě nebo v jiné prostoře sloužící k bydlení nebo v prostorách k nim náležejících (obydlí) je věc nebo osoba důležitá pro trestní řízení. Náležitosti příkazu k domovní prohlídce přitom obsahují ustanovení § 83 odst. 1 tr. ř., podle kterého nařídit domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V neodkladných případech tak může namísto příslušného předsedy senátu nebo soudce (§ 18 tr. ř.) učinit předseda senátu nebo soudce, v jehož obvodu má být prohlídka vykonána. Příkaz k domovní prohlídce musí být vydán písemně a musí být odůvodněn. Doručení se osobě, u níž se prohlídka koná při prohlídce, a není-li to možné, nejpozději do 24 hodin po odpadnutí překážky, která brání doručení.

10. Příkaz k domovní prohlídce je ve své podstatě rozhodnutím svého druhu (jde o rozhodnutí, proti němuž není přípustná stížnost). V příkazu musí být mimo obecných náležitostí (§ 134 tr. ř.) uvedeno, kde má být vlastní prohlídka realizována. Jde o uvedení bytu či domu včetně prostor k němu náležejících, a to tak, aby nemohlo dojít k záměně a aby byl tak určen i rozsah domovní prohlídky. Dále musí příkaz obsahovat i účel domovní prohlídky s poukazem na povinnost majitele nebo osoby bydlení užívající strpět provedení úkonu.

11. Podle § 84 tr. ř. vykonat domovní prohlídku (nebo prohlídku osobních nebo jiných prostor a pozemků) lze jen po předchozím výslechu toho, u koho nebo na kom má být takový úkon vykonán, a to jen tehdy, jestliže se výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě. Na základě příkazu soudce Okresního soudu ve Zlíně ze dne 7. 4. 2014, č. j. 0 Nt 1509/2014-9, kterým byla nařízena prohlídka rodinného domu včetně prostor k němu náležejících, byla dne 14. 5. 2014 provedena domovní prohlídka v místě bydliště obžalovaného. Vlastní prohlídce předcházel výslech obžalovaného poté, co byl seznámen s důvody domovní prohlídky. V rámci výpovědi se vyjádřil jak ke skleníku, tak i přilehlým hospodářským budovám. Obsah této výpovědi – tohoto vyjádření jednoznačně svědčí o tom, že obžalovanému byl rozsah domovní prohlídky, vymezený příslušným příkazem soudce, znám. Tato výpověď nesvědčí, že by při domovní prohlídce mohlo dojít k záměně prostor podrobených vlastní prohlídce. Je možno také říci, že pojem rodinný dům včetně prostor k němu náležejících je pojmem poměrně širokým a při jeho vyložení je nutno klást důraz na faktický stav bydlení či užívání prostor v době úkonu, a to na základě jakéhokoliv právního titulu. Jde tedy nejen o otázku vlastnickou, ale i bydlení či užívání na základě existujících rodinných vztahů ke zmiňovaným objektům. Zde lze odkázat na údaje samotného obžalovaného, podle kterých, i když evidentně namítané prostory se nacházely na pozemcích evidenčních čísel uvedených na osoby odlišné od obžalovaného (I. J. a B. J.), které však v době úkonu již byly po smrti (když I. J. zemřel dne 18. 2. 1995 a B. J. dne 13. 1. 1996), tyto v rámci existujících rodinných vztahů užíval pouze obžalovaný. Nemohlo tedy dojít k situaci namítané odvolatelem, a to, že by vykonáním domovní prohlídky bylo zasaženo do vlastnických práv jiných osob než obžalovaného (tyto byly po smrti a objektivně bylo prokázáno, že prostory neužíval nikdo jiný než obžalovaný).

12. Na odpovídající závěry skutkové navazují závěry právní, a to jak v rovině naplnění znaků objektivní stránky činu, tak v rovině subjektivní stránky. Úvahy nalézacího soudu jsou obsaženy v napadeném rozsudku na str. 6 a odvolací soud se s nimi jako se správnými ztotožnil, a proto na ně odkazuje.

13. Odvolací soud nepřisvědčil ani námitce odvolatele, že uložený trest je nepřiměřený. Nepřiměřenost trestu je odvolatelem namítána v návaznosti na skutkovou námitku co do správnosti prokázaného množství – rozsahu vypěstovaného konopí. Tato námitka byla ale shledána nedůvodnou, a nevznikly tak nejasnosti ohledně hledisek, z nichž nalézací soud při úvahách o trestu vycházel. Trest byl obžalovanému ukládán v rámci trestní sazby § 283 odst. 1 tr. zákoníku, a to od jednoho roku do pěti let. Uložený trest ve výměře osmnácti měsíců, jenž je uložen výrazně blíže spodní hranici trestní sazby, nelze označit za trest nepřiměřeně přísný, neodpovídající prokázaným okolnostem případu. Nalézací soud nepochybil, pokud výkon uloženého trestu podmíněně odložil, a to na stanovenou zkušební dobu, když kromě výměry trestu tento postup odůvodňuje nejen osoba pachatele a jeho poměry (také způsob života a prostředí, ve kterém žije), ale i okolnosti případu. Jako zákonný byl shledán také výrok o propadnutí zajištěných věcí při domovní prohlídce.

14. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl, že podané odvolání je nedůvodné.