Rozhodnutí NS

7 Tdo 41/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.
Datum rozhodnutí:03/06/2019
Spisová značka:7 Tdo 41/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TDO.41.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Řízení o odvolání
Dotčené předpisy:§ 253 odst. 1 předpisu č. 141/1961Sb.
§ 60 odst. 4 písm. d) předpisu č. 141/1961Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Tdo 41/2019-59


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 6. 3. 2019 o dovolání obviněného M. Ž., nar. XY v XY, bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 6 To 267/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 9 T 61/2018 takto :


I. Podle § 265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 6 To 267/2018.
    II. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
      III. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
        IV. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný M. Ž. nebere do vazby.

        Odůvodnění:

        Rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 6. 9. 2018, č. j. 9 T 61/2018-323, byl obviněný M. Ž. uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.

        Odvolání obviněného bylo usnesením Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 18. 10. 2018, č. j. 6 To 267/2018-366, zamítnuto podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako opožděně podané. Odvolací soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že rozsudek soudu prvního stupně byl obviněnému doručen dne 12. 9. 2018 a zákonná osmidenní lhůta k podání odvolání skončila dne 20. 9. 2018. Z podacího razítka soudu prvního stupně přitom vyplynulo, že odvolání bylo podáno poštou a doručeno Okresnímu soudu v Kroměříži dne 26. 9. 2018, přičemž obviněný toto odvolání vypracoval dne 24. 9. 2018. I k přepravě poštou tak muselo být podáno po uplynutí osmidenní lhůty.

        Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný v zákonné lhůtě dovolání, kterým je napadl v celém rozsahu. Odkázal přitom na důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Uvedl, že rozsudek soudu prvního stupně mu byl doručen dne 12. 9. 2018. V té době se nacházel ve Vazební věznici Olomouc, kde podal dne 19. 9. 2018 odvolání adresované Okresnímu soudu v Kroměříži, které doplnil podáním ze dne 24. 9. 2018. Šetřením dozorujícího státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ostravě přitom bylo zjištěno, že obviněný dne 19. 9. 2018 zaslal na Okresní soud v Kroměříži korespondenci. Tato korespondence podle tvrzení obviněného obsahovala odvolání. Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně nevyvrátil tvrzení obviněného o včasnosti jeho odvolání, neboť si neopatřil důkaz, zda korespondence ze dne 19. 9. 2018 byla doručena na Okresní soud v Kroměříži, a co bylo jejím obsahem. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a také další obsahově navazující rozhodnutí a aby přikázal Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, nebo aby ve věci sám rozhodl.

        Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného shrnula průběh řízení a skutkové okolnosti týkající se podání adresovaného obviněným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 19. 9. 2018. Zdůraznila, že z podání doručeného soudu dne 26. 9. 2018 bylo zjevné, že jde o doplnění předchozího podání. Skutečnost, že se předchozí podání obviněného nenacházelo ve spise, přitom nezbavovala odvolací soud povinnosti zjišťovat skutkový stav a neopravňovala jej ignorovat tvrzení obviněného, že doplňuje včas podané odvolání. Odvolací soud tak měl doplnit dokazování a zjistit, zda byla odvolací lhůta zachována. Závěrem státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené usnesení a věc vrátil Krajskému soudu v Brně – pobočka ve Zlíně k novému projednání a rozhodnutí.

        Nejvyšší soud přezkoumal podle § 265i odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že dovolání je důvodné.

        Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obsahuje dvě základní alternativy: Dovolání lze podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, tj. dovolateli bylo v odvolacím řízení odepřeno meritorní přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně (někdy se zde rozlišují ještě dvě podalternativy – zamítnutí opravného prostředku z formálních důvodů a jeho odmítnutí pro nesplnění obsahových náležitostí), nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v § 265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Obviněný tudíž uplatnil důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, přičemž jeho námitky jsou pod tento dovolací důvod podřaditelné.

        Ze spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že rozsudek soudu prvního stupně byl obviněnému doručen dne 12. 9. 2018, jeho obhájci dne 11. 9. 2018. Lhůta k podání odvolání obviněnému tedy běžela do 20. 9. 2018, jak správně uvádí i odvolací soud. Na č. l. 348 se pak nachází podání obviněného označené jako „odvolání“, datované dnem 24. 9. 2018 a doručené Okresnímu soudu v Kroměříži dne 26. 9. 2018. Text tohoto podání je koncipován jako vyjádření k odvolání, které obviněný soudu zaslal dne 19. 9. 2018 a na jehož obsah zde navazuje. Z přehledu odeslané pošty obviněného z Vazební věznice Olomouc (č. l. 392) vyplývá, že obviněný dne 19. 9. 2018 adresoval Okresnímu soudu v Kroměříži „úřední“ podání k č. j. 9 T 61/2018-323. Ačkoli tedy text předmětného podání není k dispozici, podle dostupných údajů je velmi pravděpodobné, že obviněný skutečně v zákonné lhůtě podal odvolání [§ 60 odst. 4 písm. d) tr. ř.]. Objektivně tak nastala situace, že je nutno v pochybnostech vycházet z toho, že obviněný podal odvolání včas.

        Navíc s ohledem na obsah podání ze dne 24. 9. 2018 odvolacímu soudu mohlo být zřejmé, že jsou zde minimálně pochybnosti o včasnosti odvolání obviněného. Toho nelze činit odpovědným za to, aby se zásilka předaná řediteli nápravného zařízení či k poštovní přepravě skutečně k soudu dostala, neboť takovou podmínku zákon nestanoví.

        Nejvyšší soud proto zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, jakož i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, a tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

        Pokud nedojde k zásadní změně skutkového stavu, zejména pokud nebude na základě nově zjištěných skutečností postaveno najisto, že obviněný odvolání včas nepodal, Krajský soud v Brně – pobočka ve Zlíně na základě odvolání obviněného meritorně přezkoumá jeho trestní věc a znovu rozhodne.

        Vzhledem k tomu, že obviněný M. Ž. v současné době ve Věznici Vinařice vykonává trest odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 6. 9. 2018, sp. zn. 9 T 61/2018, tj. odsuzujícím rozsudkem v této věci, bylo nutno v návaznosti na zrušení napadeného rozhodnutí podle § 265l odst. 4 tr. ř. rozhodnout o vazbě, tj. zda se obviněný bere do vazby.

        Nejvyšší soud zjistil, že obviněný má mimo výše uvedeného trestu nařízen výkon zbytku trestu odnětí svobody (v trvání 147 dní), který mu byl pravomocně uložen ve věci Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 1 T 15/2014. Současně se však musel Nejvyšší soud zabývat otázkou, zda rozhodnutí o vykonání zbytku tohoto trestu, z něhož byl obviněný podmíněně propuštěn usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 2 PP 180/2017, není rozhodnutím obsahově navazujícím na odsuzující rozhodnutí v nyní projednávané věci ve smyslu § 265k odst. 2 věta druhá tr. ř. Takový závěr by nevylučoval fakt, že jde o rozhodnutí v jiné věci (viz usnesení velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2018, sp. zn. 15 Tdo 195/2018-I.).

        O obsahově navazující rozhodnutí by se jednalo za situace, že by jediným důvodem k rozhodnutí o vykonání zbytku trestu bylo právě odsouzení v nyní projednávané věci, z něhož by vyplývalo spáchání další trestné činnosti ve zkušební době podmíněného propuštění. V takovém případě by zrušením napadeného usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, odpadl podklad pro rozhodnutí o vykonání zbytku trestu a bylo by nutno vycházet z pravidla, že soud nemůže rozhodnout o výkonu zbytku trestu odnětí svobody pouze na základě skutečnosti, že obviněný je trestně stíhán pro trestnou činnost spáchanou ve zkušební době podmíněného propuštění. Soud je povinen vyčkat ukončení tohoto trestního stíhání, pokud nejsou splněny jiné důvody pro rozhodnutí, že se zbytek trestu odnětí svobody vykoná (srov. rozhodnutí č. 26/2002 Sb. rozh. tr.).

        V daném případě však taková situace nenastala. Usnesení ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. 2 PP 180/2017, jímž Okresní soud v Karlových Varech rozhodl, že obviněný výše zmíněný zbytek trestu odnětí svobody vykoná, sice neobsahuje odůvodnění, z připojeného spisu Okresního soudu v Karlových Varech sp. zn. 2 PP 180/2017 však Nejvyšší soud bez pochybností zjistil, že pravomocné odsuzující rozhodnutí v nyní projednávané věci nebylo jediným důvodem k rozhodnutí o vykonání zbytku trestu, ba dokonce těchto důvodů bylo dáno několik vedle sebe. Tak obviněný byl dále odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Přerově ze dne 25. 10. 2017, sp. zn. 2 T 174/2018, který nabyl právní moci dne 3. 4. 2018, pro trestný čin krádeže spáchaný dne 26. 9. 2017, tj. poté, co byl dne 14. 9. 2017 podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody, tedy ve stanovené zkušební době. Kromě toho ze zpráv Probační a mediační služby Přerov i Policie České republiky plyne, že obviněný neplnil podmínky dohledu, který mu byl při podmíněném propuštění stanoven, a podmínky tohoto dohledu hrubě porušoval. Obviněný je dále stíhán i za další trestnou činnost spáchanou ve zkušební době podmíněného propuštění, přičemž pro účely tohoto rozhodnutí nepovažoval Nejvyšší soud za nutné zjišťovat výsledky všech těchto trestních stíhání.

        Z uvedeného vyplývá, že usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 9. 1. 2019, sp. zn. 2 PP 180/2017, jímž bylo rozhodnuto, že obviněný M. Ž. vykoná zbytek trestu odnětí svobody, který mu byl uložen ve věci Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 1 T 15/2014, není rozhodnutím navazujícím na napadené usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 6 To 267/2018, které bylo zrušeno tímto rozhodnutím Nejvyššího soudu. Uvedené rozhodnutí o výkonu zbytku trestu odnětí svobody tak zůstává v platnosti.

        Nic tedy nebrání tomu, aby byl obviněný v návaznosti na propuštění z nyní vykonávaného trestu odnětí svobody ve věci Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 9 T 61/2018 ihned převeden do výkonu trestu ve věci Okresního soudu v Přerově, sp. zn. 1 T 15/2014, v níž má vykonat zbytek trestu odnětí svobody, z něhož byl původně podmíněně propuštěn.

        S ohledem na to, že obviněný bude ihned převeden do výkonu jiného trestu, nebylo nutné zkoumat, zda jsou u něj dány vazební důvody. Proto Nejvyšší soud rozhodl, že se obviněný do vazby nebere.


        Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


        V Brně dne 6. 3. 2019


        JUDr. Josef Mazák
        předseda senátu