Rozhodnutí NS

30 Cdo 994/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/27/2019
Spisová značka:30 Cdo 994/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.994.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 994/2019-268


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce A. D., narozeného XY, nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, se sídlem v Plzni, Klatovská třída 652/202, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 227/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 5. 2017, č. j. 15 Co 42/2017-230, takto:

      I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :

Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 9. 11. 2016,
č. j. 31 C 227/2015-203, kterým byla zamítnuta žaloba o náhradu škody v částce 4 560 000 Kč s příslušenstvím.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl řádně zastoupen advokátem. Dovolání sepsal Mgr. Martin Keřt, advokát, který byl žalobci ustanoven usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 6. 2009, č. j. 16 C 52/2005-112, avšak jen do doby pravomocného skončení řízení. Uvedený advokát přes výzvu soudu prvního stupně plnou moc udělenou mu žalobcem pro dovolací řízení nepředložil. Návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byl zamítnut usnesením soudu prvního stupně ze dne 5. 2. 2018, č. j. 31 C 227/2015-251, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 31. 10. 2018, č. j. 15 Co 214/2018-262; usnesení nabyla právní moci dne 7. 12. 2018.

Usnesením ze dne 14. 1. 2019, č. j. 31 C 227/2015-264, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby si do 20 dnů od doručení usnesení zvolil zástupce z řad advokátů a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně žalobce poučil, že v případě neodstranění vytknutého nedostatku Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Na uvedenou výzvu žalobce reagoval podáním ze dne 22. 1. 2019, v němž poukázal na svou osobní a sociální situaci, vytýkaný nedostatek však neodstranil. Nejvyšší soud nepřihlížel k opakované žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, neboť je (stejně jako žalobce) vázán shora označenými pravomocnými usneseními, jimiž byla obsahově totožná žádost žalobce zamítnuta [srov. § 159a odst. 1, 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 167 odst. 2 a 243b o. s. ř.].

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle o. s. ř., ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce řádně právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce ani přes výzvu soudu prvního stupně o důsledcích své nečinnosti nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. 3. 2019


JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu