Rozhodnutí NS

20 Cdo 4785/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/23/2019
Spisová značka:20 Cdo 4785/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.4785.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Výkon rozhodnutí
Dotčené předpisy:§ 336m odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 4785/2018-507


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Zbyňkem Polednou a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v právní věci oprávněné L. O., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Šárkou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Broumově, Generála Svobody č. 17, proti povinnému Z. O., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému JUDr. Michalem Hruškou, advokátem se sídlem v Trutnově, Svatojánské náměstí č. 47, výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 10 E 4/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2018, č. j. 20 Co 124/2018-439, t a k t o :

I. Dovolání povinného se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
    Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

    Nejvyšší soud dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2018, č. j. 20 Co 124/2018-439, jenž potvrdil usnesení Okresního soudu v Náchodě ze dne 29. března 2018, č. j. 10 E 4/2009-428, o odročení dražebního jednání, podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“., odmítl, neboť dovolání nesplňuje obligatorní náležitosti dovolání uvedené v ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř., když především neobsahuje údaj o tom, v čem přesně dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. V dovolání jsou navíc uplatněny jiné dovolací důvody než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.

    Podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu určil sice správně, ale nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. ledna 2001, sp. zn. 29 Cdo 1373/2000). Právní posouzení nad to musí být významné pro rozhodnutí samotné. Tak tomu ovšem v posuzované věci není.

    Dovolatel sice v dovolání vymezuje otázku, která podle jeho názoru nebyla v rozhodování dovolacího soudu řešena a odvolacím soudem byla vyřešena nesprávně, a to, zda je pouhou formální chybou nemající vliv na správnost usnesení skutečnost, že soud podle ustanovení § 336m odst. 1 o. s. ř. po předchozí neúspěšné dražbě vydal usnesení o „odročení“ dražebního jednání namísto usnesení o nařízení dalšího dražebního jednání.

    Podstata jeho námitek ovšem nezávisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. přitom může přípustnost dovolání založit jen skutečnost, že napadené rozhodnutí závisí právě na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, tedy otázky právní. Případné konkrétní (procesní) vady řízení přípustnost dovolání založit nemohou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. února 2015, sp. zn. 23 Cdo 4296/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. srpna 2016, sp. zn. 23 Cdo 923/2016). K tzv. jiným vadám řízení (srov. § 242 odst. 3 o. s. ř.) je dovolací soud oprávněn přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání z jiného důvodu přípustné. Pak je ovšem nezbytné, aby se jednalo o pochybení, jehož povaha se musela promítnout do věcné správnosti rozhodnutí, nikoliv o pouhé pochybení v označení rozhodnutí (za současného splnění další podmínek vymezených především v ustanovení § 336m odst. 1 a 3 o. s. ř.). S ohledem na výše uvedené proto v dovolacím řízení nelze pokračovat a dovolací soud dovolání tak, jak je uvedeno výše, odmítl.

    Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

    P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

    V Brně dne 23. 1. 2019


    JUDr. Zbyněk Poledna
    předseda senátu