Rozhodnutí NS

21 Cdo 4429/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/28/2019
Spisová značka:21 Cdo 4429/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.4429.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 4429/2018-151


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce R. P., narozeného dne XY, bytem v XY, zastoupeného Mgr. Janem Lego, Ph.D., advokátem se sídlem v Plzni, Lochotínská č. 1108/18, proti žalovanému Workpress Aviation s. r. o. se sídlem v Plzni, Folmavská č. 2980/2, IČO 29160715, zastoupenému Mgr. Katarínou Kožiakovou Oboňovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Plaská č. 614/10, o určení trvání pracovního poměru, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 36 C 190/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. července 2018 č. j. 12 Co 134/2018-122, takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 388 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Lego, Ph.D., advokáta se sídlem v Plzni, Lochotínská č. 1108/18.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 7. 2018 č. j. 12 Co 134/2018-122 není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho právní závěr o tom, za jakých podmínek lze dospět k závěru, že účastník neunesl důkazní břemeno] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze podle ustálené judikatury učinit až po provedení všech důkazních prostředků, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Účastníkem označený důkaz soud neprovede pouze v případě, jestliže jeho prostřednictvím nepochybně nelze prokázat pro věc rozhodnou skutečnost, například proto, že označený důkaz je zjevně nezpůsobilý prokázat tvrzenou skutečnost nebo že se týká skutečnosti, která je podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci bezvýznamná (srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 4. 1994 sp. zn. 6 Cdo 107/93, uveřejněný pod č. 57 v časopise Soudní rozhledy, roč. 1995). Z důvodu neunesení důkazního břemene lze rozhodnout v neprospěch účastníka současně pouze tehdy, jestliže zhodnocení důkazů, které byly za řízení provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), neumožňuje soudu přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení účastníka a ani o tom, že by bylo nepravdivé (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2002 sp. zn. 21 Cdo 762/2001, uveřejněný pod č. 86 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002). „Nadbytečným“ je pak takový důkaz, prostřednictvím něhož mají být objasňovány skutečnosti, které za řízení již byly spolehlivě prokázány jinak (jinými důkazy) nebo které jsou podloženy shodnými tvrzeními účastníků, jež může soud vzít za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o. s. ř.). Odmítne-li soud provést účastníkem označený důkaz proto, že je „nadbytečný“, je tím samo o sobě vyloučeno, aby rozhodl o věci samé v neprospěch tohoto účastníka z důvodu neunesení důkazního břemene (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 8. 2003 sp. zn. 21 Cdo 408/2003).

Účastníkem navržený důkaz soud neprovede také tehdy, nesmí-li k účastníkem označenému důkazu přihlížet, protože nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, uveřejněný pod č. 98 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013, a v něm vyslovený závěr, že poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř., účastníci (nejde-li o výjimky stanovené zákonem) nemohou uvádět jen takové rozhodné skutečnosti o věci samé, ohledně nichž mají podle hmotného práva povinnost tvrzení, a označovat jen takové důkazy, jimiž plní svou důkazní povinnost, a že poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení, účastníci mohou uvádět rozhodné skutečnosti o věci samé a označovat důkazy k prokázání rozhodných skutečností o věci samé jen v případech stanovených zákonem, jinak soud k jejich tvrzením o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé a k označení důkazů k prokázání skutečností významných pro rozhodnutí o věci samé nepřihlíží (a postupuje tedy stejně, jako kdyby vůbec nebyly učiněny)].

Důkaz k prokázání skutkového tvrzení o doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci účastnickou výpovědí jednatele žalovaného B. D. byl dovolatelem navržen při jednání soudu prvního stupně konaném dne 6. 12. 2017, tedy až poté, co v projednávané věci ke dni 23. 11. 2017 nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř.; z ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že důkazní návrhy se činí (důkazy se označují) k prokázání konkrétních skutkových tvrzení účastníka, vždy je proto třeba vycházet z toho, že důkaz byl účastníkem navržen k prokázání jen těch skutečností, které ve svém důkazním návrhu označil, a nelze ho tedy vztáhnout i na další skutečnosti, ohledně nichž má tento účastník podle hmotného práva povinnost tvrzení, pokud k jejich prokázání důkazní návrh nesměřoval (soudy proto správně zohlednily, že před tím, než nastaly účinky tzv. koncentrace řízení, byla účastnická výpověď B. D. dovolatelem navržena jen k prokázání skutečností o naplnění důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru). Stejně tak svědecká výpověď F. B. byla dovolatelem v jeho podání ze dne 6. 3. 2018 k důkazu navržena až poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení, aniž by byla splněna některá ze zákonem stanovených výjimek; výjimku z tzv. koncentrace řízení zde nelze spatřovat ve zpochybnění věrohodnosti účastnické výpovědi žalobce, jestliže z ní soudy při činění skutkového závěru ohledně doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci nevycházely, dovodily-li, že výsledky dokazování jim v tomto směru neumožňují přijmout závěr ani o pravdivosti tvrzení dovolatele a ani o tom, že by jeho tvrzení bylo nepravdivé (na posuzovaný případ se tedy nevztahují dovolatelem uplatněné závěry, k nimž Nejvyšší soud dospěl v rozsudku ze dne 28. 5. 2009 sp. zn. 30 Cdo 2310/2007). Soudy proto v souladu s uvedenými ustálenými závěry soudní praxe k těmto navrženým důkazům nepřihlížely.

Oporu pro závěr o přípustnosti dovolání nemůže dovolatel úspěšně spatřovat v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2012 sp. zn. 28 Cdo 1697/2011, neboť v uvedené věci dovolací soud posuzoval přípustnost dovolání podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2012, kdy – na rozdíl od současné právní úpravy přípustnosti dovolání v občanském soudním řízení – platilo, že je-li dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení (§ 238 a 238a o. s. ř.), lze dovolání podat také z důvodu, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (srov. § 241a odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném do 31. 12. 2012); podle právní úpravy přípustnosti dovolání účinné od 1. 1. 2013 je dovolací přezkum vyhrazen výlučně otázkám právním a dovolacímu přezkumu tedy nelze podrobit správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014 sp. zn. 29 Cdo 2125/2014 a ze dne 30. 10. 2014 sp. zn. 29 Cdo 4097/2014).

Pokud dovolatel ve vztahu k soudy učiněnému závěru ohledně doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci argumentuje závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2006 sp. zn. 21 Cdo 563/2005, pak přehlíží, že soudy v jím zmiňované věci vycházely z jiného skutkového stavu (skutkového děje), než je dán v projednávané věci, a proto právní závěry přijaté v tomto rozhodnutí na skutkový stav zjištěný v projednávané věci nedopadají.

Dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod než ten, který je – jako jediný přípustný – uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a ze kterého nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř., nesouhlasí-li s hodnocením provedených důkazů (zejména svědeckých výpovědí), na základě kterého soudy dospěly k závěru o neunesení důkazního břemene o skutečnostech ohledně doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci, a předestírá-li svá vlastní skutková zjištění a skutkové závěry (že „okamžité zrušení je podepsáno třemi svědky na důkaz toho, že žalobce odmítl listinu převzít, a to svědky paní K., H. a Z.“, že „předmětná listina byla označeným svědkům v rámci výslechu předložena a tito svědci potvrdili její autenticitu, tj. že se jedná o totožnou listinu, kterou se žalovaný pokusil žalobci doručit a kterou bezprostředně po pokusu doručení podepsali“, a že „bylo bez pochybností zjištěno, že právě okamžité zrušení ve verzi založené ve spise, bylo doručováno žalobci dne 16. 3. 2017 při osobním jednání“), na základě kterých činí svůj – od odvolacího soudu odlišný – závěr o tom, že dovolatel uvedené důkazní břemeno unesl. Ani tyto námitky proto nezakládají přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř.

V části, ve které směřuje proti výrokům rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení, není dovolání přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř., podle kterého dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 28. 3. 2019

JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu