Rozhodnutí NS

33 Nd 497/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2020
Spisová značka:33 Nd 497/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:33.ND.497.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Nd 497/2019-14


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Pavla Krbka ve věci oprávněné Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky, se sídlem v Praze 3, Vinohradská 2577/178, identifikační číslo 47114304, proti povinné V. L. L., narozené XY, naposledy bytem XY, o pověření a nařízení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 199/2019, o určení místní příslušnosti podle § 11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:

Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 33 EXE 199/2019, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.


O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutorka JUDr. Jana Tvrdková, Exekutorský úřad Praha 4, se sídlem v Praze 4, Hornokrčská 650/29, požádala dne 23. 10. 2019 Obvodní soud pro Prahu 5 o pověření k provedení exekuce na majetek povinné pro vymožení pohledávky oprávněné ve výši 38.448,- Kč s příslušenstvím.

Usnesením ze dne 31. 10. 2019, č. j. 33 EXE 199/2019-11, Obvodní soud pro Prahu 5 vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že „po doručení usnesení oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu“ k určení, který soud ji projedná a rozhodne. Dospěl k závěru, že místní příslušnost soudu nelze určit, neboť povinná má v centrální evidenci obyvatel uvedenou poslední adresu XY do 12. 6. 2019, kdy má uveden ukončený pobyt občana.

Podle § 11 odst. 3 o. s. ř., který se použije i pro exekuční řízení (§ 52 odst. 1 zákona č. 120/2000 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, dále „exekuční řád“), jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na nařízení exekuce k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 38.448,- Kč s příslušenstvím. Exekučním titulem je platební výměr Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra České republiky ze dne 23. 5. 2019, č. j. 406/2019, vykonatelný dne 21. 6. 2019, jímž byla povinné uložena povinnost zaplatit 38.448 Kč s příslušenstvím.

Podle § 11 odst. 1 o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, pak je, ve spojení s § 252 odst. 2 o. s. ř., místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Sbírka“) pod č. 4/2013, vyložil, že skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.

Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. s odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Nejvyšší soud, vycházeje z obsahu spisu a přihlížeje k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, proto po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 5 (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určil, že věc projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 1. 2020


JUDr. Václav Duda
předseda senátu