Rozhodnutí NS

21 Nd 186/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/16/2019
Spisová značka:21 Nd 186/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.ND.186.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§ 11 odst. 1 a 3 o. s. ř.
§ 45 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Nd 186/2019-22


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Pavla Malého a JUDr. Marka Cigánka
v exekuční věci oprávněné
E. ON Energie, a. s. se sídlem v Českých Budějovicích, F. A. Gerstnera č. 2151/6, IČO 26078201, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem se sídlem v Praze, Ovocný trh č. 1096/8, proti povinné M. V., narozené dne XY, bytem XY, pro 101.338 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 EXE 81/2019, o určení místní příslušnosti soudu, t a k t o:

Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 EXE 81/2019
projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi.

Odůvodnění:

Soudní exekutorka JUDr. Alena Blažková, exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Konečného nám. č. 2, podala dne 28. 1. 2019 u Okresního soudu v Břeclavi spolu s exekučním návrhem oprávněné ze dne 14. 1. 2019 žádost o pověření a nařízení exekuce k vymožení povinnosti povinné uložené jí pravomocným a vykonatelným rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi, ze dne 17. 7. 2018, č. j. 10 C 67/2015-95, a k vymožení nákladů exekučního řízení.


Okresního soudu v Břeclavi usnesením ze dne 18. 3. 2019, č. j. 41 EXE 81/2019 -16, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po uplynutí odvolací lhůty oprávněné bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení, který soud ji projedná a rozhodne. V odůvodnění usnesení uvedl, že bylo zjištěno, že povinná má od 21. 8. 1995 ukončený pobyt na území České republiky, její poslední bydliště bylo v XY, nemá na území České republiky trvalý pobyt. Proto, s odkazem na ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne.


Podle ustanovení § 11 odst. 1 věty první a druhé o. s. ř. se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný; pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

Podle ustanovení § 45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince; je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.


Podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

V daném případě je z obsahu spisu zřejmé, že pobyt povinné (která by měla mít údajně trvalé bydliště XY, Rakouská republika) na území České republiky není znám. Nelze tak určit soud povinné ve smyslu ustanovení § 45 odst. 2
řádu. Skutečnost, zda má povinná exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až při činnosti soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného (k tomu srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2013).

Nejvyšší soud dále v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení § 105 odst. 2 o. s. ř. odkazem na splnění podmínek § 11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.

Vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze zjistit skutečnosti rozhodné pro určení místní příslušnosti, Nejvyšší soud České republiky po předložení věci Okresním soudem v Břeclavi (§ 105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti, rozhodl, že věc projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi, u něhož byla podána žádost o pověření a nařízení exekuce, a který ve věci provedl prvotní úkony.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 16. 5. 2019

JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu