Rozhodnutí NS

20 Cdo 2761/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/28/2018
Spisová značka:20 Cdo 2761/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.2761.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dovolání
Přípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 2761/2018


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Aleše Zezuly a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné N. H., O., zastoupené Mgr. Lucií Peterkovou, advokátkou se sídlem v Opavě, Dolní náměstí 17/9, proti povinné G. H., P., zastoupené Mgr. MUDr. Zdeňkem Kubicou, advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 655/1, pro dlužné výživné 2 900 Kč a pro běžné výživné 2 800 Kč měsíčně, vedené u soudního exekutora Mgr. Pavla Endera, Exekutorský úřad Ostrava, se sídlem v Ostravě, Nádražní 477/184, pod sp. zn. 162 EX 423/17, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. listopadu 2017, č. j. 14 Co 430/2017-50, t a k t o :


I. Dovolání se odmítá.

II. Povinné se vrací zaplacený poplatek ve výši 4 000 Kč; tato částka bude povinné poukázána z účtu Nejvyššího soudu České republiky po právní moci tohoto usnesení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

Nejvyšší soud České republiky (dále též „dovolací soud“) dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze (dále „odvolací soud“) ze dne 21. 11. 2017, č. j. 14 Co 430/2017-50, jímž odvolací soud k odvolání obou účastnic změnil usnesení soudního exekutora Mgr. Pavla Endera, Exekutorský úřad Ostrava, ze dne 5. 10. 2017, č. j. 162 EX 423/17-32 (dále „usnesení soudního exekutora“), tak, že se exekuce nezastavuje, odmítá podle § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II, bod 2 přechodných ustanovení zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „o. s. ř.“, neboť dovolatelka v rozporu se zákonným požadavkem ohledně nezbytných obsahových náležitostí dovolání (§ 241a odst. 2 o. s. ř) nevylíčila důvod dovolání (vymezením právního posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a výkladem, v čem spočívá nesprávnost tohoto posouzení - § 241a odst. 1 a odst. 3 o. s. ř), a rovněž neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 ve spojení s § 237 o. s. ř.). Za tohoto stavu dovolání povinné trpí vadou obsahu, kterou po uplynutí lhůty k dovolání (§ 240 o. s. ř.) nelze odstranit (srov. § 241b odst. 3 větu první o. s. ř.).

Dovolatelka v dovolání označuje za rozhodné dvě otázky procesního práva, které jsou významově obdobné, a to zda je odvolací soud oprávněn změnit usnesení soudního exekutora v případě zjištění nesouhlasu oprávněné se zastavením exekuce, resp. zda může takové rozhodnutí změnit (výrokem, že se exekuce nezastavuje), aniž by věc meritorně projednal. Dovolatelka tím v obou případech směřuje ke kritice formy či formulace výroku usnesení odvolacího soudu a nevystihuje tak za účelem volby jednoho z předpokladů přípustnosti dovolání otázku hmotného nebo procesního práva, na jejímž řešení napadené usnesení závisí (viz znění § 237 o. s. ř.), a rovněž nevymezuje důvod dovolání (§ 241a odst. 1 o. s. ř.). Dovolací soud již ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil, že sama forma rozhodnutí odvolacího soudu, tj. zda jde o rozhodnutí měnící, potvrzující či kasační, jakož i toho, jak odvolací soud formuloval výrok svého rozhodnutí, není významná, neboť rozhodující je obsahový vztah rozhodnutí (rozsudků) soudů obou stupňů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. listopadu 2009, sp. zn. 26 Cdo 3185/2009, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. září 2012, sp. zn. 28 Cdo 685/2012).

V posuzované věci nelze s ohledem na obsahovou vazbu usnesení odvolacího soudu a přezkoumávaného usnesení soudního exekutora pochybovat o tom, že odvolací soud nerozhodoval o návrhu povinné na zastavení exekuce meritorně, přistoupil-li ke změně (ta je formálně a formulačně bez významu) usnesení soudního exekutora pouze z důvodu nesplněných procesních podmínek pro vyhovění návrhu na zastavení exekuce přímo soudním exekutorem podle § 55 odst. 3 věty druhé zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“). Z toho plyne, že o návrhu povinné na zastavení exekuce ze dne 13. 9. 2017 bude ještě v dalším řízení „věcně“ rozhodnuto.

Povinné se vrací k výzvě dovolacího soudu zaplacený poplatek ve výši 4 000 Kč (§ 10 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů - dále „zákon o poplatcích“), bylo-li dodatečně z obsahu exekučního spisu zjištěno, že exekučně je vymáháno výživné ve vztahu mezi matkou a dcerou, tj. ve věci vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, která je od poplatku osvobozena (viz § 11 odst. 1 písm. c/ zákona o poplatcích).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. ex. řádu).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. 8. 2018


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu