Rozhodnutí NS

26 Cdo 3066/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/14/2019
Spisová značka:26 Cdo 3066/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:26.CDO.3066.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Dotčené předpisy:§ 43 předpisu č. 120/2001Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 3066/2018


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců JUDr. Miroslava Feráka a Mgr. Lucie Jackwerthové v exekuční věci oprávněného hlavního města Prahy, se sídlem v Praze 1, Mariánské náměstí 2/2, IČO 00064581, zastoupeného JUDr. Janem Olejníčkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Helénská 1799/4, proti povinné J. J., se sídlem XY, IČO XY, o vymožení povinnosti vyklidit část pozemku, vedené u soudního exekutora Mgr. Tomáše Pospíchala, Exekutorský úřad Nymburk, pod sp. zn. 070 Ex 1228/17, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2018, č. j. 16 Co 128/2018-49, t a k t o :


I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
    S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.) :

    Soudní exekutor Mgr. Tomáš Pospíchal, Exekutorský úřad Nymburk, se sídlem v Nymburce, 28. října 1474/20 (dále jen „exekutor“), usnesením ze dne 18. 1. 2018, č. j. 070 Ex 1228/17-40, odmítl exekuční návrh ze dne 18. 4. 2017 podaný dne 15. 5. 2017 oprávněným na základě notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. Helenou Divišovou dne 11. 2. 2013, sp. zn. NZ 389/2013, N 396/2013, ve spojení s pokračováním v notářském zápise ze dne 22. 2. 2013, sp. zn. NZ 587/2013, N 396/2013 (dále jen „exekuční titul“), k vymožení povinnosti vyklidit část v exekučním titulu specifikovaného pozemku a uhradit náklady exekuce.

    K odvolání oprávněného Městský soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 25. 4. 2018, č. j. 16 Co 128/2018-49, usnesení exekutora změnil tak, že exekuční návrh ze dne 18. 4. 2017, podaný dne 15. 5. 2017, zamítl (výrok I.), a uložil exekutorovi, aby rozhodl o nákladech účastníků exekučního řízení a o nákladech exekuce (výrok II.). Odvolací soud uzavřel, že v dané věci exekuční titul váže povinnost povinné vyklidit část předmětného pozemku na podmínku skončení nájemního vztahu, kterou je oprávněný povinen doložit ve smyslu § 43 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem. Oprávněný sice předložil dne 18. 10. 2017 a dne 20. 11. 2017 originál doručenky o doručení výpovědi z nájmu zaslané dopisem ze dne 12. 12. 2016 jako listiny, která je dle jeho mínění svou povahou listinou vydanou orgánem veřejné moci, avšak odvolací soud zdůraznil, že doručenka od dopisu zaslaného oprávněným povinné, obsahující výpověď, i když je považována za veřejnou listinu, ještě nepředstavuje listinu požadovanou v § 43 odst. 2 exekučního řádu.

    Proti usnesení odvolacího soudu podal oprávněný včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále jen „o. s. ř.), neboť dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, že doručenka předložená oprávněným není listinou požadovanou v § 43 odst. 2 exekučního řádu, je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

    Především nelze přehlédnout, že vedle způsobilého dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci (§ 241a odst. 1 a 3 o. s. ř.) dovolatel uplatnil rovněž nezpůsobilé dovolací důvody, jejichž prostřednictvím se pokusil zpochybnit správnost (úplnost) zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro právní posouzení věci, a namítal vadu řízení (nepřezkoumatelnost rozsudku).

    Podle ustanovení § 43 odst. 1 exekučního řádu jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze postupovat podle § 44 jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

    Podle ustanovení § 43 odst. 2 exekučního řádu v případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

    K rozhodné otázce týkající se výkladu § 43 exekučního řádu dovolací soud ve své rozhodovací praxi opakovaně vysvětlil, že při vymáhání povinnosti vázané na splnění (odkládací) podmínky musí oprávněný její splnění doložit (prokázat) již při podání návrhu na nařízení exekuce, a to způsobem uvedeným v § 43 odst. 2 exekučního řádu, tedy jen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem či notářem. Soukromá listina sama o sobě není způsobilá prokázat splnění podmínky oprávněným. Soudní praxe však dovodila, že uvedená listina vyhovuje požadavkům § 43 odst. 2 exekučního řádu tehdy, jestliže podpisy na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2015, sp. zn. 31 Cdo 2184/2013, uveřejněné pod číslem 55/2015 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo ze dne 23. 8. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1887/2004).

    Není-li oprávněný schopen pro nedostatek součinnosti či ochoty povinného zajistit písemné potvrzení o splnění podmínky nebo o splnění vzájemné povinnosti listinou vyhovující požadavkům § 43 odst. 2 exekučního řádu (příp. § 262 odst. 2 o. s. ř.), může se domáhat žalobou v nalézacím řízení určení, že se podmínka splnila nebo že splnil svou vzájemnou povinnost. Rozsudek, kterým bude takové žalobě vyhověno, je listinou prokazující splnění podmínky nebo splnění vzájemné povinnosti oprávněným a vyhovující výše uvedeným zákonným požadavkům [srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 9. 2003, sp. zn. 17 Co 411/2003, uveřejněné pod číslem 38/2005 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4997/2014, nebo ze dne 4. 1. 2016, sp. zn. 20 Cdo 4761/2015].

    K tomu, aby oprávněný v projednávané věci prokázal, že povinné byla řádně doručena výpověď z nájmu z nájemní smlouvy a že tím došlo k řádnému ukončení nájmu, tedy bylo třeba předložit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že byla podmínka skončení nájemního vztahu splněna. Oprávněný však předložil jen originál dodejky od dopisu zaslaného jeho právním zástupcem povinné, která jako listina ve smyslu ustanovení § 43 odst. 2 exekučního řádu nemůže obstát. Pro úplnost lze dodat, že tato dodejka není ani doručenkou ve smyslu § 50g o. s. ř., a tudíž ani veřejnou listinou (§ 50f odst. 3 o. s. ř.), ale listinou soukromou.

    Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatele, že dovolání směřuje „do obou výroků napadaného usnesení“. V té části, která směřuje proti výroku II. rozsudku odvolacího soudu, není však dovolání oprávněného přípustné, neboť směřuje proti části rozhodnutí týkající se výroku o nákladech řízení [§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.].

    Protože není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání oprávněného proti rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243c odst. 1 věta první o. s. ř. odmítl.

    Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. § 243f odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

    P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

    V Brně dne 14. 2. 2019


    JUDr. Jitka Dýšková
    předsedkyně senátu