Rozhodnutí NS

7 Td 32/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/29/2019
Spisová značka:7 Td 32/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:7.TD.32.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
7 Td 32/2019-3540


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 5. 2019 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných M. P., nar. XY, trvale bytem XY, a S. P., nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Jindřichově Hradci pod sp. zn. 3 T 8/2019, o návrhu soudu na určení místní příslušnosti takto:


Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 4.

Odůvodnění:


1. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Jindřichově Hradci podala dne 25. 2. 2019 (č. l. 3512 tr. spisu) u Okresního soudu v Jindřichově Hradci obžalobu na obviněné M. P. a S. P. U obviněné M. P. u skutku pod bodem ad I. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1tr. zákoníku. U skutku pod bodem ad II. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, který měla obviněná M. P. spáchat společně s obviněným S. P.

2. Prvního trestného činu se měla obviněná podle obžaloby dopustit tím, že v době od 7. 4. 2015 do 26. 7. 2016 z místa svého bydliště v Benátkách nad Jizerou, prostřednictvím sítě internet na uvedených portálech a vystupující pod uvedenými emaily v úmyslu se obohatit tím, že z poškozených vyláká platby za zboží, které neměla v úmyslu dodat, inzerovala prodej v obžalobě specifikovaného zboží s tím, že požadovala platbu za toto zboží a poštovné předem na uvedené bankovní účty a následně si finanční prostředky ponechala pro vlastní potřebu, zboží nedodala a takto postupovala ve 30 případech, kdy uvedeným jednáním měla v obžalobě uvedeným poškozeným způsobit škodu ve výši 36 400 Kč.

3. Druhý trestný čin měla obviněná spáchat společně s obviněným S. P., když nejméně v době od 25. 6. 2017 do 11. 12. 2017 po vzájemné dohodě z přesně nezjištěného místa prostřednictvím internetu na uvedených portálech vystupující pod uvedenými emaily v úmyslu se obohatit tím, že od poškozených vylákají platby za zboží, které neměli v úmyslu dodat, inzerovali prodej specifikovaného zboží s tím, že požadovali platbu za toto zboží a poštovné předem na uvedené bankovní účty a následně si finanční prostředky ponechali pro vlastní potřebu a zboží nedodali, takto postupovali celkem v 95 případech, kdy uvedeným jednáním měli v obžalobě uvedeným poškozeným způsobit škodu ve výši 104 337 Kč.

4. Usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 28. 2. 2019 byla věc podle § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti. Podle soudu je třeba zkoumat místní příslušnost soudu ke konání společného řízení o dvou žalovaných přečinech. Podle soudu je příslušný soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Přísnější z obou přečinů je trestný čin podvodu podle § 209 odst. 1, 3 tr. zákoníku popsaný pod bodem II. obžaloby, kterého se obvinění měli dopustit ve spolupachatelství. Ze spisu však podle soudu vůbec nevyplývá, že by se jakéhokoli jednání ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. obvinění měli dopustit v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Je také podle soudu zřejmé, že ani jeden z 95 poškozených v daném obvodu nebydlí a žádný neučinil platbu z místa, které by bylo v obvodu tohoto soudu. Místo provedení platby není podle soudu bezpečně zjištěno v 16 případech, avšak žádný z poškozených v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci nebydlí. Podle názoru Okresního soudu v Jindřichově Hradci nebyl uvedený přečin spáchán v jeho obvodu, proto byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu.

5. Usnesením ze dne 9. 4. 2019, sp. zn. 9 Ntd 6/2019 Vrchního soudu v Praze byla věc podle § 24 odst. 1 tr. ř. postoupena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Vrchní soud přezkoumal Okresním soudem v Jindřichově Hradci vznesenou námitku místní nepříslušnosti soudu a na podkladě spisového materiálu shledal, že není příslušný k rozhodnutí věci. Podle obžaloby není místo spáchání nejtěžšího trestného činu (popsaného pod bodem II. obžaloby) zjištěno. Ze spisu vyplývá, že obviněná M. P. spáchání tohoto činu popírá. Obviněný S. P. naopak tvrdí, že vše spáchal sám, a to v místě bydliště XY, Praha 4 – Kunratice. V takovém případě by mohl být podle Vrchního soudu v Praze příslušný Obvodní soud pro Prahu 4. Pokud jde o místa, kde měli být poškození uvedeni v omyl, popř. kde došlo ke vzniku škody, tedy kde poškození bydlí a zadali příkaz k úhradě zboží, lze z jejich výpovědí podle vrchního soudu dovodit, že v rámci obvodu Vrchního soudu v Praze by přicházela v úvahu místní příslušnost mnoha soudů, Okresního soudu v Českých Budějovicích, Praha – západ, v Berouně, v Liberci, v České Lípě, v Rokycanech, v Mostě, v Hradci Králové, v Českém Krumlově, a dále u více obvodních soudů v Praze. V rámci obvodu Vrchního soudu v Olomouci by mohla být dovozena příslušnost například Okresního soudu v Novém Jičíně, ve Žďáru nad Sázavou, v Kroměříži, ve Znojmě a ve Vsetíně. Podle vrchního soudu však ani jednou v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci. Vrchní soud v Praze proto postoupil věc Nejvyššímu soudu jako soudu příslušnému k rozhodnutí o místní příslušnosti soudu, neboť je nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu v Jindřichově Hradci a ostatním v úvahu přicházejícím soudům, které se nacházejí v obvodu obou vrchních soudů.


6. Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle § 24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru. Podle obžaloby se měla obviněná M. P. dopustit dvou pokračujících přečinů podvodu, přičemž jednoho samostatně a druhého ve spolupachatelství s obviněným S. P.

7. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 20 odst. 1 věta první tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

8. Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že v daném případě trestné činy obviněných spolu souvisí a obviněné M. P. je obžalobou kladeno za vinu spáchání dvou trestných činů jednoho samostatně a druhého ve spolupachatelství. Jde tedy o souvislost trestních věcí subjektivní, tj. v osobě, kdy se téže osobě klade za vinu více trestných činů. Při subjektivní souvislosti koná řízení soud, který je příslušný konat řízení o nejtěžším trestném činu. Nejtěžším trestným činem je trestný čin s nejpřísnější trestní sazbou (ŠÁMAL, Pavel, ŠÁMALOVÁ, Milada. § 21. In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, NOVOTNÁ Jaroslava, PÚRY František, RŮŽIČKA Miroslav, ŘÍHA Jiří, ŠÁMALOVÁ Milada, ŠKVAIN Petr. Trestní řád I, II, III. 7. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2013, s. 316.).

9. Nejtěžším trestným činem (s nejpřísnější trestní sazbou), který je v uvedené věci obviněným kladen za vinu, je přečin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku popsaný pod bodem II. obžaloby, kterého se měli obvinění dopustit prostřednictvím internetu v období od 25. 6. 2017 do 11. 12. 2017 tak, jak je popsáno v obžalobě.

10. Podle § 18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS.). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).

11. Nejvyšší soud v uvedené věci zjistil, že obžaloba byla podána u místně nepříslušného soudu. Ze spisového materiálu vyplývají skutečnosti uváděné v usneseních Okresního soudu v Jindřichově Hradci a Vrchního soudu v Praze. Z jednání popsaného v obžalobě pod bodem II. vyplývá rozptýlenost bydlišť osob poškozených jednáním obviněných. Podle spisového materiálu (jakož i podle Okresního soudu v Jindřichově Hradci a Vrchního soudu v Praze) však žádný z poškozených nemá bydliště v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci, jakož i ze spisového materiálu nelze dovodit, že by některý z nich učinil, uveden v omyl, majetkovou dispozici (zadal v obvodu Okresního soudu v Jindřichově Hradci příkaz k úhradě na základě klamavého inzerátu podaného obviněnými).

12. Jak uvádí Vrchní soud v Praze ve svém usnesení, pokud jde o skutek pod bodem II. obžaloby, nebylo místo spáchání uvedeného přečinu zjištěno. Jde o období od 25. 6. 2017 do 11. 12. 2017, kdy měli obvinění podle obžaloby podvodně jednat vůči 95 poškozeným uvedeným v obžalobě. Z výpovědi obviněné M. P. (která ohledně spáchání jednání pod bodem II. obžaloby nevypovídala – viz č. l. 85 tr. spisu) vyplývá, že spolu s obviněným a jejich nezletilou dcerou bydleli od května 2017 v nájemním bytě na adrese XY, Praha 4 (č. l. 80 p. v. tr. spisu). Z výpovědi obviněného S. P. (č. l. 108 tr. spisu) vyplývá, že se v podstatě k uvedenému jednání doznává, tvrdí však, že vše má na svědomí jen on sám. Obviněný vypověděl, že k popsanému jednání využíval telefonní přístroj manželky, který si od ní půjčoval pouze doma. Shodně s obviněnou uvedl, že se do bytu v Praze 4 přestěhovali v květnu 2017 (do té doby bydleli na adrese XY, Benátky nad Jizerou – viz skutek pod bodem I. obžaloby). Obviněný také uvedl, že peníze od poškozených vybíral v bankomatech na různých místech Prahy.

13. S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud uzavírá, že ačkoli by v úvahu přicházela příslušnost mnoha soudů po celé České republice, příslušný k projednání věci je Obvodní soud pro Prahu 4. V obvodu tohoto soudu mělo dojít nejen k jednání obviněných naplňujícímu objektivní stránku uvedeného přečinu pod bodem II. obžaloby, ale z obžaloby vyplývá, že v obvodu tohoto soudu mají bydliště také někteří poškození, kteří byli jednáním obviněných uvedeni v omyl, z místa svého bydliště učinili majetkovou dispozici a byla jim způsobena škoda (jednání pod bodem II. obžaloby – 7, 13, 49, 95). V neposlední řadě v obvodu tohoto soudu došlo ze strany obviněných v některých případech k výběru peněz (vylákaných od poškozených) z bankomatů v Praze 4, (viz obžaloba na str. 30 – bankomat v Praze 4, XY ulice; viz výpověď obviněné č. l. 80 p. v. tr. spisu).

14. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.


Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.

V Brně dne 29. 5. 2019


JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu