Rozhodnutí NS

20 Cdo 3387/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/23/2019
Spisová značka:20 Cdo 3387/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:20.CDO.3387.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Notářský zápis
Zastavení exekuce
Dotčené předpisy:§ 71a odst. 1 předpisu č. 358/1992Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 3387/2018-186


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněného AXLE EUROPE s. r. o., se sídlem v Praze 3, Bořivojova 878, identifikační číslo osoby 27473155, zastoupeného JUDr. Šárkou Veskovou, advokátkou se sídlem v Hradci Králové, Brněnská 300/31, proti povinným 1/ L. K., narozené XY, bytem XY, a 2/ J. K., narozenému XY, bytem XY, pro 831.212,42 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 10 EXE 33/2016, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2018, č. j. 21 Co 487/2017-139, t a k t o :


Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11. 4. 2018, č. j. 21 Co 487/2017-139, se v části výroku za středníkem ruší a věc se v tomto rozsahu vrací krajskému soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Kladně výrokem I. usnesení ze dne 11. 10. 2017, č. j. 10 EXE 33/2016-106, zastavil exekuci vedenou proti povinným co do smluvní pokuty ve výši 0,16 % denně z částky 831.212,42 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení a co do rozdílu mezi smluvním úrokem z prodlení ve výši 16,90 % ročně z částky 831.212,42 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 831.212,42 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení.

Okresní soud posoudil úrok sjednaný ve výši 16,90 % ročně jako příčící se dobrým mravům dle § 588 nového občanského zákoníku. Přitom poukázal na skutečnost, že úroky z krátkodobých nehypotečních bankovních úvěrů bez sledování účelu čerpání činí v posledních letech maximálně 13-15 % ročně, hypoteční bankovní úvěry ještě mnohem méně, úroky z vkladů činí maximálně 1-2 % ročně. Sazby zveřejňuje ČNB. Sankce v podobě různých poplatků, smluvních pokut apod. se neevidují. K otázce přiměřenosti smluvní pokuty přihlédl k účelu smluvní pokuty, k okolnostem jejího sjednání a k poměrům výše hlavního závazku a výše smluvní pokuty. Uvedl, že jako přiměřenou smluvní pokutu lze obecně rozumět maximálně smluvní pokutu ve výši 10-20 % ročně ze zajišťované povinnosti, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, zda nebyl sjednán i jiný dostatečný způsob zajištění (zástava nebo další smluvní pokuta). Je společensky nepřijatelné a nemravné, aby sjednaná smluvní pokuta představovala spíše zisk z relativně nízké půjčky (kombinované se smluvní pokutou či pokutami) než zajištění dluhu. Proto soud považoval ujednání stran o smluvní pokutě ve výši 58 % ročně za absolutně neplatné, neboť se příčí dobrým mravům.

Nutno dodat, že při posuzování přiměřenosti smluvního úroku ze zápůjčky ve výši 15,90 % ročně (a případné neplatnosti ujednání stran o něm) okresní soud návrh na zastavení exekuce zamítl s tím, že právě do výše smluvního úroku ze zápůjčky se promítá skutečnost, že zápůjčka je poskytnuta nebankovním sektorem s obtížnější vymahatelností, a vyhodnotil ji jako odpovídající.

Krajský soud v záhlaví uvedeným usnesením změnil usnesení okresního soudu ve výroku I. tak, že návrh na částečné zastavení exekuce ohledně smluvního úroku z prodlení ve výši 16,90 % ročně z částky 831.212,42 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení zamítl; ve zbývající části výrok I. usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

Krajský soud uzavřel, že úrok sjednaný ve výši 16,90 % ročně nemá šikanózní charakter a lze jej považovat s ohledem na podstatu a smysl institutu i s ohledem na výši zákonných úroků z prodlení a výši zápůjčky i její nesplacené části za adekvátní. Pokud jde o smluvní pokutu, uvedl, že z hlediska doby plnění je pro materiální vykonatelnost podkladového notářského zápisu podstatná dohoda účastníků, že smluvní pokuta je splatná denně, za každý den trvání prodlení, počínaje prvním dnem prodlení až do zaplacení (srov. notářský zápis sepsaný Mgr. Janem Krčkem, notářem v Hradci Králové, dne 12. 5. 2015, NZ 385/2015, odst. Za třetí, bod 4, písm. b/). S odkazem na judikaturu Ústavního soudu i Nejvyššího soudu odvolací soud uzavřel, že takováto smluvní pokuta není materiálně vykonatelná, protože stanovení povinnosti platit smluvní pokutu „do zaplacení“ v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti není řádným určením doby plnění. Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky a není ani opětujícím se plněním, jde o samostatný nárok, u kterého musí být z notářského zápisu zcela zřejmé, kdy je splatná. Proto usnesení okresního soudu o zastavení exekuce vedené pro vymožení smluvní pokuty potvrdil, byť svůj závěr opřel o jiný důvod než okresní soud.

Oprávněný napadl část výroku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno, že se exekuce částečně zastavuje co do smluvní pokuty ve výši 0,16 % denně z částky 831.212,42 Kč od 28. 6. 2016 do zaplacení, dovoláním. Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a že odvolací soud rozhodl v rozporu s dosavadní judikaturou. Odmítá závěr, že sjednaná smluvní pokuta není materiálně vykonatelná. Odkazy na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3347/12, příp. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 4888/2008 a 21 Cdo 593/2000, nepovažuje za přiléhavé a vytýká soudu, že nevzal v úvahu celý obsah ujednání o smluvní pokutě, jež podle dovolatele je v souladu jak s nálezem I. ÚS 13/17, tak i s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 3288/2006. Navrhl, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že návrh na zastavení exekuce v dotčené části zamítne, případně aby usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Dovolání je přípustné, neboť při řešení otázky materiální vykonatelnosti ujednání účastníků o smluvní pokutě, obsaženého v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, jenž je v projednávané věci exekučním titulem, se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a), b) a § 229 odst. 3, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Takové se však z obsahu spisu nepodávají.

Podle § 71a odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.

Podle § 71a odst. 2 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.

Odborná literatura (srov. BÍLEK, Petr, JINDŘICH, Miloslav, RYŠÁNEK, Zdeněk, BERNARD, Pavel, DYTRYCH, Jan, ZAPLETAL, Miroslav, PROCHÁZKA, Svatopluk. Notářský řád. 5. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2018, s. 362.) na základě stávající právní úpravy proto rozlišuje 2 typy notářských zápisů: Prvním typem je notářský zápis o dvou či vícestranném právním jednání, kterým se závazkový právní vztah zakládá (§ 71a odst. 1). Musí splňovat veškeré náležitosti podle § 63 a násl. notářského řádu. Samotný obsah právního jednání musí být napsaný určitě, přesně, srozumitelně, tak aby neumožňoval různý výklad. Jeho zvláštními náležitostmi jsou výše dluhu, lhůta pro plnění (správněji doba plnění) a svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce), jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Lhůtou k plnění (dobou plnění) je časový úsek, v němž dle dohody účastníků má být dluh splněn, doba plnění nemůže být sjednána tak, aby uplynula do okamžiku uzavření smlouvy obsažené v notářském zápisu.

Zvláštními náležitostmi druhého typu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti (§ 71a odst. 2), obsahujícího jednostranné právní jednání, kterým je uznání dluhu, jsou navíc označení právního důvodu dluhu, věřitele a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě. Uznání dluhu je jednostranným právním jednáním dlužníka, adresovaným osobě oprávněné. Zakládá vyvratitelnou právní domněnku trvání dluhu v okamžiku jeho uznání. Z toho plyne, že dlužníku musí být peněžní prostředky poskytnuty a není možno dluh uznat pod podmínkou, že vznikne. Naopak lze uznat dluh splatný i nesplatný. Uznávaný dluh musí být jednoznačně nezaměnitelně identifikován (co do důvodu i výše). Dlužník samostatně neuznává dobu pro splnění dluhu, proto lhůta pro zaplacení dluhu (doba plnění) a povinnost zaplatit dluh ve lhůtě nemusí odpovídat době plnění uvedené v právním důvodu dluhu. Lhůta pro zaplacení dluhu, která je povinnou náležitostí tohoto typu notářského zápisu, musí být uvedena pouze z důvodu vykonatelnosti a sama o sobě nemá dopad do hmotněprávních ujednání mezi věřitelem a dlužníkem.

Z těchto skutečností vychází pravidelně i Nejvyšší soud při posuzování podmínek vykonatelnosti notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti. Ve své judikatorní činnosti ve vztahu k zápisům sepisovaným podle § 71a odst. 1 notářského řádu opakovaně konstatoval, že takový notářský zápis je exekučním titulem, splňuje-li formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné ze závazkového právního vztahu s osobou ze závazkového právního vztahu povinnou, v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění, předmět plnění (přesný obsah a rozsah plnění, tzn. jaké plnění a v jakém množství má povinná osoba podle údajů v notářském zápise poskytnout oprávněné osobě) a doba plnění (přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí pod č. 4, ročník 2000, usnesení ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 593/2000, usnesení ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1941/2005, usnesení ze dne 23. 9. 2010, sp. zn. 20 Cdo 4888/2008).

V usnesení ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 20 Cdo 3474/2018, Nejvyšší soud v návaznosti na předchozí též vyslovil názor, že smluvní pokuta může být sjednána jako procento z určité částky za den prodlení (k tomu viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 9. 2014, sp. zn. 21 Cdo 494/2014), ovšem musí být zároveň jednoznačně stanoveno, zda se má takto určená smluvní pokuta počítat z celkové částky nebo z částky aktuálně dlužné, tj. musí být zřejmý mechanismus výpočtu (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2016, sp. zn. 20 Cdo 3953/2016). Uvedený závěr je konformní i s judikaturou Ústavního soudu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 6. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2750/11). Současně uvedl, že za materiálně nevykonatelný je považován notářský zápis, v němž je smluvní pokuta vymezena toliko počátečním dnem a stanovena do zaplacení (např. formulace „smluvní pokuta ve výši 0,15 % denně z částky 52 689,80 Kč od 21. 10. 2004 do zaplacení“), neboť z takového ujednání není zřejmá její splatnost a do kdy se má platit (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 21 Cdo 593/2000, ze dne 24. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2737/2004, ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 20 Cdo 3288/2006).

Exekučním titulem v projednávané věci je notářský zápis sepsaný Mgr. Janem Krčkem, notářem v Hradci Králové, dne 12. 5. 2015, NZ 385/2015, za přítomnosti oprávněného a povinných, v němž strany konstatují, že téhož dne uzavřely smlouvu o zápůjčce, že oprávněný dle smlouvy splnil, povinní uznávají svůj dluh co do důvodu a výše a zavazují se jej (jistinu a smluvní úrok) splnit v blíže specifikovaných měsíčních splátkách. Účastníci současně sjednali pro případ prodlení s úhradou dle splátkového kalendáře povinnost uhradit smluvní úrok z prodlení a taktéž smluvní pokutu. Dále účastníci sjednali, že 60. dnem prodlení s úhradou kterékoliv splátky jistiny a smluvních úroků dle splátkového kalendáře (tj. „den předčasné splatnosti“) se stane splatnou dosud nesplacená jistina i smluvní úrok; v tento den pak jsou povinní zavázáni tyto uhradit a při prodlení se splněním této povinnosti uhradí smluvní pokutu a smluvní úrok z prodlení z dlužné jistiny. Smluvní pokuta má činit 0,16 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s jejím splacením ode dne následujícího po dni předčasné splatnosti do úplného splacení jistiny, přičemž tato smluvní pokuta je splatná denně, za každý den trvání prodlení v tento den, počínaje dnem následujícím po dni předčasné splatnosti až do úplného splacení jistiny.

Takto ujednané stanovení splatnosti a doby plnění smluvní pokuty je zcela určité a srozumitelné, a proto je třeba notářský zápis i v této části považovat za materiálně vykonatelný. Protože odvolací soud dospěl k opačnému závěru, Nejvyšší soud bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) jeho usnesení v odpovídající výrokové části zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243e odst. 1, 2 věta první o. s. ř.). V něm se odvolací soud bude zabývat argumentací oprávněného ohledně přiměřenosti výše smluvní pokuty a jejího souladu s dobrými mravy.

Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř. ve spojení s § 226 odst. 1 téhož zákona).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 1. 2019


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu