Rozhodnutí NS

11 Tcu 63/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/30/2019
Spisová značka:11 Tcu 63/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.63.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
11 Tcu 63/2019-29
USNESENÍ


Nejvyšší soud projednal dne 30. 5. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. P., nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu Pasov, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 4 Ls 12 Js 11546/14, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Pasov - 2. malé trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 17. 8. 2015, sp. zn. 2 Ns 12 Js 11546/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.


O d ů v o d n ě n í :


Rozsudkem Obvodového soudu Pasov, Spolková republika Německo, ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 4 Ls 12 Js 11546/14, který nabyl právní moci dne 17. 8. 2015, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Pasov - 2. malé trestní komory, Spolková republika Německo, ze dne 17. 8. 2015, sp. zn. 2 Ns 12 Js 11546/14, byl M. P. uznán vinným trestným činem nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém, podle zákona o omamných látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 3 (tří) měsíců.

Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. P. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných látkách nutné pro zacházení s omamnými látkami, v úmyslu si prodejem marihuany alespoň zčásti opatřit zdroj příjmů:

ad 1) – 5)
v blíže nezjištěné době v létě a na podzim 2014, před 20. 10. 2014, prodal a předal o v pěti případech vždy mezi minimálně 200 gramů a maximálně 1.000 gramů marihuany, v průměru přibližně 400 gramů marihuany s minimálním obsahem účinné látky ve výši 11 %, a to při ceně za gram ve výši od 6,50 do 6,80 euro zvlášť stíhanému M. S., přičemž k předání drog došlo v blízkosti hasičské stanice v S., B.,

ad 6)
dne 20. 10. 2014 kolem 06:00 hod. prodal za účelem dosažení zisku zvlášť stíhanému M. S. v blízkosti hasičské stanice v S., B. 536,9 gramů marihuany s obsahem účinné látky ve výši 11 %, tedy 59 gramů tetrahydrokanabinolu, a to při ceně za gram ve výši 6,50 euro. Jednalo se přitom, což odsouzený M. P. nevěděl, o policejně sledovaný fiktivní nákup, protože M. S. prohlásil, že je ochoten ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

Především je třeba uvést, že podle § 4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona.

V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. P. se pro svůj finanční prospěch podílel na nedovoleném obchodování s omamnou látkou (marihuanou). Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se jednalo o více případů, jednak množstvím obchodované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. P. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 30. 5. 2019


JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu