Rozhodnutí NS

30 Cdo 4670/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/26/2019
Spisová značka:30 Cdo 4670/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.4670.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Zneužívání výkonu práv a povinností
Dotčené předpisy:§ 4 odst. 1 písm. c) předpisu č. 549/1991Sb.
§ 9 odst. 2 předpisu č. 549/1991Sb.
§ 2 o. s. ř.
§ 6 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
30 Cdo 4670/2018-30


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., nar. XY, bytem XY, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, a 2) České republice – Ústavnímu soudu, se sídlem v Brně, Joštova 625/8, o zaplacení 2 011 100 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 25 C 229/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2018, č. j. 23 Co 306/2018-9, takto:


    Dovolací řízení se zastavuje.


Odůvodnění:

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 6. 9. 2018, č. j. 23 Co 306/2018-9, potvrdil usnesení Obvodní soud pro Prahu 10 jako soud prvního stupně ze dne 16. 7. 2018, č. j. 15 C 250/2018-3, kterým tento vyslovil svou místní nepříslušnost podle § 105 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť žalované nemají sídlo v obvodu tamního soudu (§ 84 občanského soudního řádu) a žalobce netvrdí žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly použití místní příslušnosti na výběr dané podle § 87 občanského soudního řádu (výrok I), a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Obvodnímu soudu pro Prahu 2, neboť v jeho obvodu má žalovaná 1) sídlo (výrok II).

Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dne 17. 10. 2018 včasným dovoláním (datovaným dnem 8. 10. 2018), aniž by zaplatit soudní poplatek za dovolání.

Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 19. 3. 2019, č. j. 30 Cdo 4670/2018-25, které bylo žalobci řádně doručeno dne 22. 3. 2019, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.

Na uvedenou výzvu žalobce reagoval podáním námitky podjatosti a žádosti o osvobození od soudních poplatků (obě ze dne 22. 3. 2019), které doručil Městskému soudu v Brně dne 28. 3. 2019.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podáním dovolání ze dne 8. 10. 2018 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.

Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, č. j. 30 Cdo 4670/2018-25, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

Nejvyšší soud nepřihlédl k žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků doručené Městskému soudu v Brně dne 28. 3. 2019, neboť vzhledem k nepřiměřenosti žalované částky a absenci vylíčení takových rozhodných skutečností, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby, lze mít nárok žalobce za zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, nebo ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval (jen od počátku tohoto roku bylo Nejvyššímu soudu předloženo 43 žalobcových dovolání). Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08).

Nejvyšší soud rovněž nepřihlédl k námitce podjatosti předsedy senátu, neboť jde, s přihlédnutím k jejímu obsahu, o zjevné zneužití procesních práv žalobce, které ve shodě s § 2 a § 6 o. s. ř. nepožívá právní ochrany.

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. 4. 2019


JUDr. Pavel Simon
předseda senátu