Rozhodnutí NS

21 Cdo 375/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/25/2019
Spisová značka:21 Cdo 375/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:21.CDO.375.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř.
§ 241a odst. 1 o. s. ř.
§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
§ 243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
05/08/2019
I.ÚS 2569/19
I.ÚS 2569/19
JUDr. Tomáš Lichovník
-
-
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
21 Cdo 375/2019-75


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v právní věci žalobkyně TIMEX ZDICE s. r. o. se sídlem ve Zdicích, Velizská č. 597, IČO 48953946, zastoupené Mgr. Janem Švárou, advokátem se sídlem v Praze 5, Duškova č. 164/45, proti žalované I. Š., narozené XY, bytem XY, zastoupené Mgr. Petrem Řehákem, advokátem se sídlem v Praze 3, Domažlická č. 1256/1, o 721.050,- Kč s úrokem z prodlení, vedené u 0bvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 14 C 483/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. července 2018, č. j. 14 Co 252/2018-55, takto:


I. Dovolání žalobkyně se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení
968,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Petra Řeháka, advokáta se sídlem v Praze 3, Domažlická č. 1256/1.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 7. 2018, č. j. 14 Co 252/2018-55, jímž bylo rozhodnuto, že usnesení soudu prvního stupně (Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 25. 6. 2018, č. j. 14 C 483/2015-41) se potvrzuje „ve znění výroku I., že řízení se zastavuje dle § 111 odst. 4 věta třetí o. s. ř.“, a rozhodnuto, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu [jeho závěr o tom,
že „byl-li návrh na pokračování v řízení soudu prvního stupně doručen (resp. dodán do datové schránky) až dne 25. 6. 2018, byl podán po uplynutí zákonné jednoroční lhůty“], je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 23 Cdo 3214/2017, uveřejněné pod číslem 45/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž byl přijat právní názor, že připadl-li konec procesní lhůty k podání na den předcházející, je podání došlé soudu
e-mailem den následující opožděné; k otázce posouzení včasnosti procesního podání učiněného elektronickou formou (emailového podání) bez zaručeného elektronického podpisu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2009, sp. zn. III. ÚS 2361/08, nebo nález Ústavního soudu ze dne 14. července 2011, sp. zn. IV. US 2492/08, anebo nález Ústavního soudu ze dne 14. 11, 2011, sp. zn. IV. ÚS 2446/11, z nichž vyplývá, že pro posouzení včasnosti emailového podání není rozhodující, kdy bylo podáno k přepravě, nýbrž kdy došlo soudu; provozovatel emailového serveru totiž podle ustálené judikatury soudů není orgánem, který má povinnost elektronické podání doručit ve smyslu ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř.] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.

Námitky, jimiž žalobkyně uplatnila jiný dovolací důvod, než ten, který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., a z nichž nevyplývají žádné rozhodné právní otázky ve smyslu ustanovení § 237 o. s. ř. [zpochybňuje-li skutková zjištění, ze kterých odvolací soud vycházel při posouzení otázky včasnosti návrhu na pokračování v přerušeném řízení, když napadá skutkový závěr odvolacího soudu, podle něhož nebylo (po provedeném šetření) prokázáno, že emailové podání, o němž žalobkyně tvrdí, že jej soudu prvního stupně zaslala dne 22. 6. 2018 ve 12:20 hodin, bylo soudu prvního stupně nejpozději dne 22. 6. 2018 doručeno; žalobkyní v odvolacím řízení předložená listina (kopie emailové zprávy ze dne 22. 6. 2018), jejímž obsahem je návrh na pokračování v řízení datovaný dnem 22. 6. 2018, maximálně prokazuje, kdy byla soudu prvního stupně odeslána, nikoli kdy a zda vůbec mu byla doručena], nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. Vytýká-li žalobkyně odvolacímu soudu, že „ve věci samé nenařídil jednání a nedal tak žalobkyni možnost se ke skutkovým závěrům soudu vyjádřit“ a že jí „byla odepřena možnost vyjádřit se k podstatě sporu“, namítá tím zmatečnostní vadu podle ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř. Z důvodu vad podle ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. však dovolání podat nelze (srov. § 241a odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Poukaz dovolatelky na nález Ústavního soudu 19. 12. 2007, sp. zn. III. ÚS 751/06, a v něm citovaná rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. III. ÚS 674/04, a ze dne 6. 10. 1998, sp. zn. I. ÚS 460/97, je nepřípadný, neboť závěry přijaté v citovaných rozhodnutích Ústavního soudu v obecné rovině nejsou se závěrem odvolacího soudu v rozporu, ale vycházejí z jiného skutkového stavu (ve věcech projednávaných Ústavním soudem šlo o posouzení včasnosti procesních podání adresovaných soudu, učiněných prostřednictvím orgánu, který má povinnost je doručit – pošty ve smyslu ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř., případně o „prokazatelně podané“ faxové podání), než jaký je dán v posuzované věci (zde šlo o elektronické podání - emailovou zprávu).

Dovolání žalobkyně do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobkyně podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. 4. 2019


JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu