Rozhodnutí NS

25 Cdo 671/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/25/2019
Spisová značka:25 Cdo 671/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:25.CDO.671.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Vady podání
Dotčené předpisy:§ 241a odst. 2 o. s. ř.
§ 237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
25 Cdo 671/2019-213


USNESENÍ


Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Robertem Waltrem ve věci žalobkyně: J. S., narozená XY, bytem XY, zastoupená
Mgr. et Mgr. Janou Vegerbauerovou, advokátk
ou se sídlem Vodní 44/1, Blansko, proti žalované: obec Spešov, se sídlem Spešov 22, zastoupená JUDr. Radovanem Rumlerem, advokátem se sídlem náměstí 9. května 2136/10, Boskovice, o 1.500.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 5 C 17/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. 10. 2018, č. j. 44 Co 408/2018-176, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 10. 10. 2018, č. j. 44 Co 408/2018-176, byl zamítavý rozsudek Okresního soudu v Blansku ze dne 8. 2. 2018, č. j. 5 C 17/2015-151, potvrzen co do částky 1.479.171 Kč, v částce 20.829 Kč byl změněn tak, že žalovaná je povinna tuto částku zaplatit žalobkyni; dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud se neztotožnil se závěrem okresního soudu, že pokračování v řízení brání překážka věci rozsouzené, neboť žalovaná částka je náhradou za ztížení společenského uplatnění a v předchozím sporu bylo řešeno bolestné a náklady léčení, na základě znaleckého posudku proto přiznal částku 20.829 Kč, avšak neshledal důvody pro mimořádné zvýšení odškodnění.

Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně – zastoupena advokátem – dovolání s odůvodněním, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a dovolatelka se domnívá, že právní otázka má být dovolacím soudem vyřešena jinak, než jak učinil odvolací soud. Námitky směřují proti znaleckému posudku a hodnocení důkazů. Dovolatelka proto navrhla, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí, případně i rozsudek soudu prvního stupně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání neobsahuje vymezení, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů jeho přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části), nýbrž se vyžaduje zdůvodnění, která ze zákonem stanovených podmínek přípustnosti dovolání a čím konkrétně je naplněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, publikované pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16).

Dovolatelka otázku přípustnosti dovolání zcela pominula, neurčila, který ze zákonem stanovených předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 o. s. ř.) má být naplněn, ani jej blíže nevymezila; vymezení přípustnosti dovolání nelze dovodit ani z obsahu dovolání; o tuto náležitost již dovolání vzhledem k uplynutí dovolací lhůty nemůže být doplněno (srov. § 241b odst. 3 věta první o. s. ř.).

Tvrzení, že blíže nevymezená právní otázka má být dovolacím soudem vyřešena jinak, než jak učinil odvolací soud, zjevně neodpovídá žádnému z předpokladů přípustnosti dovolání dle § 237 o. s. ř. (srov. k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, nebo ze dne 10. 12. 2014, sp. zn. 25 Cdo 3111/2014). Námitky proti hodnocení znaleckého dokazování přípustnost dovolání založit nemohou.

Pro absenci zákonem vyžadovaných náležitostí Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Učinil tak usnesením předsedy senátu, jak mu to výslovně umožňuje § 243f odst. 2 o. s. ř.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 25. 4. 2019


JUDr. Robert Waltr
předseda senátu