Rozhodnutí NS

29 Nd 309/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/28/2019
Spisová značka:29 Nd 309/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.ND.309.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přikázání věci (delegace)
Dotčené předpisy:§ 12 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
29 Nd 309/2018-39


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce A. Š., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem, se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, PSČ 312 00, proti žalovanému CHRYSBERON a. s., se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 28442971, zastoupenému Mgr. Pavlem Vraným, advokátem, se sídlem v Praze 2, Šmilovského 1264/5, PSČ 120 00, o určení účinnosti dohody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 62/2018, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 62/2018 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění:


U Obvodního soudu pro Prahu 1 je pod sp. zn. 24 C 62/2018 vedeno řízení o určení účinnosti dohody uzavřené mezi žalobcem (A. Š.) a žalovaným (CHRYSBERON a. s.) dne 18. prosince 2013, zahájené 4. července 2018 žalobou podanou u Městského soudu v Brně.

Usnesením ze dne 24. července 2018, č. j. 52 C 88/2018-30, Městský soud v Brně k námitce žalovaného vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Usnesení nabylo právní moci 15. srpna 2018.

Obvodní soud pro Prahu 1 (podáním datovaným 17. září 2018) věc předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně navrhl žalobce již v žalobě ze dne 4. července 2018. Návrh odůvodnil tím, že:

1/ Žalobce a žalovaný vedou u Okresního soudu v Berouně a Obvodního soudu pro Prahu 4 řadu sporů, které vyplývají z právních vztahů účastníků, včetně vztahů z předmětné dohody.

2/ Žalovaný vyvíjí podnikatelskou činnost na území Hlavního města Prahy, Středočeského kraje a pravděpodobně i v ostatních českých krajích.

3/ Městský soud v Brně je dostatečně vzdálen od území, ke kterému je vázán předmět sporu, jakož i od místa působení účastníků.

Žalovaný s návrhem na přikázání věci nesouhlasí, namítaje, že žalobcem uváděné důvody přikázání nejsou dostatečné a jsou výrazem neúcty žalobce k soudům. Zdůrazňuje, že obecným soudem žalovaného je Obvodní soud pro Prahu 1, u kterého žalobce a žalovaný žádné řízení nevedou. Spory vedou u Obvodního soudu pro Prahu 4 a Okresního soudu v Berouně, nikoli však takovém v počtu, který by mohl tyto soudní instituce zahltit.

Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.) Obvodnímu soudu pro Prahu 1, u něhož je vedeno řízení, i Městskému soudu v Brně, jemuž má být věc přikázána, dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle § 12 odst. 2 o. s. ř.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba - jako výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (které je dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu).

V poměrech dané věci Nejvyšší soud shledává důvody uváděné žalobcem nedostatečnými k prolomení výše popsaných ústavních principů.

Důvodem pro přikázání věci jinému soudu není předně argument, že žalobce a žalovaný vedou spory vyplývající i z dohody ze dne 18. prosince 2013 u jiných soudů (Okresního soudu v Berouně a Obvodního soudu pro Prahu 4).

Samotná skutečnost, že žalovaný vykonává podnikatelskou činnost výlučně na území českých krajů a Hlavního města Prahy, bez dalšího důvod pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu nemá žalovaný sídlo, nezakládá.

Z návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu současně nevyplývají žádné další skutečnosti, jež by umožnily přijmout závěr, že přikázání věci jinému soudu by mohlo vést k hospodárnějšímu, rychlejšímu, spolehlivějšímu či důkladnějšímu projednání věci, a jež by tak mohly být důvodem k delegaci vhodné ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. Při úvahách o možném postupu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. nebylo rovněž možné přehlédnout nesouhlasné stanovisko žalovaného, který na projednání věci příslušným soudem trvá.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti Městskému soudu v Brně nevyhověl a věc tomuto soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 5. 2019


JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu