Rozhodnutí NS

29 Cdo 4397/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/28/2019
Spisová značka:29 Cdo 4397/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.CDO.4397.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§ 243 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
29 Cdo 4397/2018-292


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobkyně Ing. Evy Mikulčákové, bytem XY, jako správkyně konkursní podstaty úpadce NAP a. s., identifikační číslo osoby 25054686, zastoupené JUDr. Vladimírem Zoufalým, advokátem, se sídlem v Praze 1, Národní 138/10, PSČ 110 00, proti žalovanému GATE MEMORY s. r. o., se sídlem v Praze 6, Bělohorská 236/89, PSČ 169 00, identifikační číslo osoby 24230774, zastoupenému JUDr. Zdeňkou Mužíkovou, advokátkou, se sídlem v Berouně, Husovo nám. 44/31, PSČ 266 01, o vyklizení nemovitostí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 18 C 255/2017, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2018, č. j. 14 Co 147/2018-246, 14 Co 155/2018, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, takto:

Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. srpna 2018, č. j. 14 Co 147/2018-246, 14 Co 155/2018, se zamítá.


Odůvodnění:


Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze (mimo jiné) ve výroku o věci samé potvrdil rozsudek ze dne 13. února 2018, č. j. 18 C 255/2017-101, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 13. února 2018, č. j. 18 C 255/2017-108, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 uložil žalovanému vyklidit a odevzdat žalobkyni označené nemovitosti. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání a současně navrhl, aby Nejvyšší soud odložil vykonatelnost dovoláním napadeného rozsudku.

Odkladu vykonatelnosti rozhodnutí odvolacího soudu se dovolatel domáhá s odůvodněním, že „pokud by nebyla vykonatelnost odložena, mohlo by se toto dovolání stát bezpředmětným, bylo-li by napadené rozhodnutí vykonáno, což dle názoru žalovaného představuje závažné ohrožení práva žalovaného a nikterak nebude zasaženo do právních poměrů ani žalobkyně ani věřitelů konkursního řízení, když konkursní řízení je možné skončit, aniž by k vyklizení sporných nemovitostí došlo“.

S přihlédnutím k době vydání dovoláním napadeného rozsudku je pro dovolací řízení (a tedy i pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí) rozhodný zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o. s. ř.“), v aktuálním znění (srov. bod 2., části první článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Podle § 243 o. s. ř. před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit a/ vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b/ právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.

V usnesení ze dne 30. srpna 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, Nejvyšší soud shrnul, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a/ o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně),

2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí (na jeho právech) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů povinného.

K uvedeným závěrům se Nejvyšší soud přihlásil též v usnesení ze dne 21. listopadu 2017, sp. zn. 27 Cdo 5003/2017, uveřejněném pod číslem 144/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

V dané věci však dovolatel návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu nijak konkrétně neodůvodnil. Tvrzení dovolatele, že případný výkon rozhodnutí odvolacího soudu představuje závažné ohrožení jeho práva je zcela obecné (a není ani ničím podloženo).

Návrh dovolatele na odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu proto Nejvyšší soud zamítl jako nedůvodný.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. 2. 2019


Mgr. Milan Polášek
předseda senátu