Rozhodnutí NS

3 Tz 23/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/03/2019
Spisová značka:3 Tz 23/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:3.TZ.23.2019.1
Typ rozhodnutí:ROZSUDEK
Heslo:Lhůty
Stížnost
Dotčené předpisy:§ 269 odst. 2 tr. ř.
§ 268 odst. 2 tr. ř.
§ 270 odst. 1 tr. ř.
§ 60 odst. 4 písm. a) tr. ř.
§ 147 odst. 1 tr. ř.
§ 148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
3 Tz 23/2019-26


ČESKÁ REPUBLIKA


ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY


Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 3. 4. 2019 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Pavla Šilhaveckého a Mgr. Daniela Broukala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného R. P., nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:


Pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, byl porušen zákon v ustanoveních § 60 odst. 4 písm. a), § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného R. P.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství Plzeň-město se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla.

Odůvodnění:


Usnesením policejního orgánu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, Městského ředitelství policie Plzeň, 2. oddělení obecné kriminality ze dne ze dne 28. 8. 2018, č. j. KRPP-83371-56/TČ-2018-030572, bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného R. P. pro přečin krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku a přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku.

Proti uvedenému usnesení si obviněný R. P., prostřednictvím obhájce, podal dne 19. 9. 2018 (podáno do datové schránky policejního orgánu) stížnost, o které rozhodla státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město usnesením ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, tak, že ji jako opožděně podanou zamítla.

Následně podal ministr spravedlnosti České republiky proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného R. P. Vytkl v ní, že zákon byl porušen v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného R. P.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město pochybila, když stížnost obviněného proti usnesení policejního orgánu Policie České republiky, Městského ředitelství policie Plzeň, 2. oddělení obecné kriminality ze dne ze dne 28. 8. 2018, č. j. KRPP-83371-56/TČ-2018-030572, zamítla jako opožděně podanou, neboť byla podána včas, neboť proti citovanému usnesení podal obviněný stížnost dne 19. 9. 2018, a to prostřednictvím svého obhájce do datové schránky policejního orgánu (viz č. l. 14 a 16 dozorového spisu), kterou dne 21. 9. 2018 odůvodnil (viz č. l. 13 dozorového spisu). Postupem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město byl proto obviněný zkrácen na svých procesních právech.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky vyslovil podle § 268 odst. 2 tr. ř., že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, byl porušen zákon v neprospěch obviněného R. P. ve vytýkaném směru, aby podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle ustanovení § 60 odst. 1 tr. ř. se do lhůty určené podle dní nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty.

Podle ustanovení § 60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.

Podle § 143 odst. 1 tr. ř. se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení; jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho opatrovníku nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

Podle ustanovení § 147 odst. 1 tr. ř. při rozhodování o stížnosti přezkoumá nadřízený orgán
a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
b) řízení předcházející napadenému usnesení.

Podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.

Nejvyšší soud České republiky po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že obviněnému R. P. byl dne 12. 9. 2018 ustanoven obhájce Mgr. Bc. Ondřej Dostál. Usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání obviněného R. P. bylo obviněnému oznámeno dne 30. 8. 2018 a obhájci obviněného dne 17. 9. 2018. Proti citovanému usnesení podal dne 19. 9. 2018 obviněný prostřednictvím svého obhájce do datové schránky policejního orgánu stížnost (č. l. 14 dozorového spisu), kterou dne 21. 9. 2018 odůvodnil.

Pokud byla stížnost obviněného proti tomuto usnesení doručena policejnímu orgánu do datové schránky dne 19. 9. 2018, byla podána v zákonné lhůtě.

V návaznosti na uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že obviněný si prostřednictvím svého obhájce podal stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání zcela v souladu s výše specifikovanými ustanoveními trestního řádu k příslušnému orgánu a v zákonem stanovené lhůtě.

Nejvyšší soud České republiky se ztotožnil s názorem ministra spravedlnosti uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona v tom, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město svým usnesením ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, porušila zákon, když řádně a v zákonné lhůtě podanou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněného zamítla jako opožděně podanou. Tímto nesprávným postupem státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město byl obviněný zkrácen na svých procesních právech tím, že mu bylo odepřeno projednání včas podaného opravného prostředku.

Nejvyšší soud České republiky proto podle § 268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 5. 10. 2018, sp. zn. 1 ZT 477/2018, byl porušen zákon v ustanoveních § 60 odst. 4 písm. a), § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného R. P. a podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 tr. ř. bylo státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství Plzeň-město přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla a aby při svém rozhodování respektovala všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení § 60 odst. 4 písm. a), § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud České republiky v této souvislosti zdůrazňuje, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 tr. ř.).


Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 3. 4. 2019


JUDr. Petr Šabata
předseda senátu