Rozhodnutí NS

29 NSCR 41/2019

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/09/2019
Senátní značka:29 NSCR 41/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.41.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Podjatost
Insolvence
Dotčené předpisy:§ 14 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
KSBR 47 INS XY
29 NSČR 41/2019-A-37


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka E. Š., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 47 INS XY, o insolvenčním návrhu dlužníka a věřitele M. R., narozeného XY, bytem v XY, o návrhu dlužníka na vyloučení soudkyně Vrchního soudu v Olomouci, takto:


Soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Věra Vyhlídalová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. KSBR 47 INS XY, 3 VSOL XY.

Odůvodnění:


Usnesením ze dne 14. ledna 2019, č. j. KSBR 47 INS XY, Krajský soud v Brně (dále jen „insolvenční soud“) zamítl dlužníkovu námitku místní nepříslušnosti Krajského soudu v Brně (bod I. výroku) a rozhodl, že se k insolvenčnímu návrhu dlužníka spojenému s návrhem na povolení oddlužení nepřihlíží (bod II. výroku).

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání (podáním z 1. února 2019, doplněným podáními z 5. března 2019 a 8. dubna 2019).

Podáním datovaným 8. dubna 2019 vznesl dlužník námitku podjatosti soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Věry Vyhlídalové. Důvody, jež mají zakládat pochybnosti o její nepodjatosti, spatřoval dlužník v tom, že tato soudkyně je v příbuzenském poměru k insolvenčnímu navrhovateli M. R., o čemž se dlužník dozvěděl 2. dubna 2019.

Soudkyně JUDr. Věra Vyhlídalová ve vyjádření k námitce podjatosti uvedla, že M. R. nezná a není s ním v příbuzenském poměru; k projednávané věci a k účastníkům řízení nemá žádný vztah.

Podle § 14 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Ustanovení § 16 odst. 1 věty první o. s. ř. pak určuje, že o tom, zda je soudce nebo přísedící vyloučen, rozhodne nadřízený soud v senátě.

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle § 14 o. s. ř. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - veřejnosti dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

Důvod pochybovat o nepodjatosti soudce je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V posuzované věci nebyly zjištěny žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudkyně JUDr. Věry Vyhlídalové. Důvod k vyloučení této soudkyně z projednávání a rozhodnutí věci se nepodává z tvrzeného příbuzenského vztahu k osobě insolvenčního navrhovatele. Jak totiž plyne z vyjádření soudkyně JUDr. Věry Vyhlídalové, k insolvenčnímu navrhovateli nemá příbuzenský poměr, a ani jej nezná. Taktéž nemá žádný (z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř.) významný vztah k věci ani k účastníkům řízení.

Nejvyšší soud proto rozhodl (jako nadřízený soud), že soudkyně Vrchního soudu v Olomouci JUDr. Věra Vyhlídalová není vyloučena z projednávání a rozhodnutí ve výroku označené věci (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 9. 10. 2019



Mgr. Milan Polášek
předseda senátu