Rozhodnutí NS

11 Tcu 31/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/24/2018
Spisová značka:11 Tcu 31/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:11.TCU.31.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz.
11 Tcu 31/2018-39


USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 24. 10. 2018 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí ve věci P. D., podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:


    I. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky P. D. rozsudkem Zemského soudu Wels, Rakouská republika, ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 13 Hv 62/2012i, v rozsahu, v němž byl uznán vinným trestnými činy závažné krádeže vloupáním za účelem obživy (bod I rozsudku), omezování užívání veřejné listiny (bod II rozsudku) a podvodu (bod III rozsudku), a tomu odpovídající část trestu odnětí svobody v trvání tří let a čtyř měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.


    II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky P. D. rozsudkem Zemského soudu Wels, Rakouská republika, ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 13 Hv 62/2012i, a to pro pokus trestného činu navádění k falešné výpovědi (bod IV rozsudku) a jemu odpovídající část trestu.

      III. Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky P. D. rozsudkem Zemského soudu St. Pölten, Rakouská republika, ze dne 30. 1. 2014, sp. zn. 13 Hv 70/2012z, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.


    O d ů v o d n ě n í :

    Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu Wels byl P. D. uznán vinným trestnými činy závažné krádeže vloupáním za účelem obživy, omezování užívání veřejné listiny, podvodu a pokusem trestného činu navádění k falešné výpovědi a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců.

    Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu Wels tím, že


      I. Dne 21. 11. 2010 ve V. v součinnosti s V. L. odcizil dvě vozidla zn. BMW X5 v hodnotě cca 120 000 € firmě BMW Hermanseder vloupáním do její budovy, konkrétně vypáčením dveří dílny.

      II. Dne 21. 11. 2010 v součinnosti s V. L. odcizil registrační značky, a to v R. a ve V.

      III. Dne 21. 11. 2010 v R. předstíral ochotu k platbě a svedl tak S. M. M. k vydání benzínu v hodnotě 46,90 € ke škodě F. E.

      IV. V únoru 2012 v S. P. se pokusil navést V. L. k falešné svědecké výpovědi v hlavním líčení tím, že sepsal zprávu, v níž ho vyzval, aby k bodu I odpovídal jen na určité otázky a jiné nechal bez odpovědi.


    Výše uvedeným rozsudkem Zemského soudu St. Pölten byl P. D. uznán vinným trestnými činy závažné krádeže vloupáním a byl odsouzen s ohledem na výše citovaný rozsudek Zemského soudu Wels k dodatečnému trestu odnětí svobody v trvání tří let.

    Shora uvedené trestné činnosti se odsouzený dopustil podle zjištění Zemského soudu St. Pölten tím, že


      I. Dne 6. 7. 2010 v S. G. a. Y. s neznámým spolupachatelem odcizil BMW 530d Gran Turismo/F07 v hodnotě cca 64 900 € firmě BMW Slawitschek tak, že při prodeji vozu vyměnili klíče od vozidla za duplikát a pomocí takto získaného klíče nastartovali vozidlo a odjeli z areálu firmy.

      II. Dne 8. 9. 2010 v G. přivezl D. D. osobním vozem Chrysler Crossfire na místo činu, kde D. D. odcizil osobní automobil Porsche Panamera Turbo v hodnotě 175 900 € firmě Porsche Interauto GmbH & Co KG vloupáním tak, že za pomocí klíčů od vozidla odcizených z kapsy bundy prodejce R. R. nastartoval osobní vozidlo a ujel z areálu firmy.


    Ministerstvo spravedlnosti České republiky (dále jen „Ministerstvo“) podalo ve shora uvedené věci návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).

    Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou částečně splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona.

    Podle § 4a odst. 3 zákona Nejvyšší soud na návrh Ministerstva rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky, a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

    Je-li předmětem rozsudku soudu jiného členského státu Evropské unie více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti uvedená v § 4a odst. 3 zákona samostatně ve vztahu ke každému z těchto skutků. Pokud některý z nich není trestným činem podle právního řádu České republiky, pak Nejvyšší soud zamítne návrh Ministerstva na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona ohledně tohoto skutku a jemu odpovídající části trestu.

    Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen soudy jiného členského státu Evropské unie, přičemž se odsouzení týkají skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestné činy krádeže podle § 205 tr. zákoníku a podvodu podle § 209 tr. zákoníku; cílem odcizení registračních značek bylo zjevně znesnadnění odhalení krádeží vozidel, šlo tedy o jednání související se skutkem popsaným v bodě I rozsudku Zemského soudu Wels), s výjimkou skutku popsaného pod bodem IV rozsudku Zemského soudu Wels, který podle svého popisu nenaplňuje znaky žádné ze skutkových podstat uvedených v trestním zákoníku. Mohlo by se sice jednat o návod k trestnému činu křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku podle § 346 tr. zákoníku, avšak pouze za podmínky, že by se V. L. o tento trestný čin alespoň pokusil (§ 24 odst. 1 tr. zákoníku), což však z předložených dokumentů nevyplývá, tedy se z pohledu českého práva o trestný čin nejedná. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona jsou tak splněny u části odsouzení.

    V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně cizího majetku. Jednal přitom v takovém rozsahu (zejména se dopustil trestné činnosti opakovaně, šlo o věci vysoké hodnoty), že již lze tuto trestnou činnost označit za závažnou ve smyslu § 4a odst. 3 zákona. Pokud jde o druh trestu, byly mu uloženy citelné tresty odnětí svobody. Délku trestu uloženého Zemským soudem Wels Nejvyšší soud s přihlédnutím k části odsouzení pro skutek, který z pohledu českého práva není trestným činem, pro účely rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona upravil na tři roky a čtyři měsíce, přičemž se stále jedná o citelný trest odnětí svobody, stejně jako v případě rozsudku Zemského soudu St. Pölten. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.

    Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky částečně vyhověl.

    Poučení:Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


    V Brně dne 24. 10. 2018

    JUDr. Karel Hasch
    předseda senátu