Rozhodnutí NS

26 Cdo 571/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/06/2020
Spisová značka:26 Cdo 571/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.571.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§ 243c odst. 1 o. s. ř.
§ 241a odst. 2 o. s. ř.
§ 241b odst. 3 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 571/2020-477


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Pavlínou Brzobohatou ve věci žalobkyně H. M., podnikající osoba se sídlem XY, IČO XY, zastoupené Mgr. Jiřím Filípkem, advokátem se sídlem v Mostě, Čsl. armády 2112/56, proti žalované KOMA Consulting, s.r.o., se sídlem v Praze 9, Dohalická 949, IČO 26504081, zastoupené JUDr. Ondřejem Bultasem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 81/55, o zaplacení 358.383 Kč s příslušenstvím a vyklizení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 8 C 30/2016, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. října 2019, č. j. 19 Co 155/2019-431, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

                  Odůvodnění:

Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 23. 10. 2019, č. j. 19 Co 155/2019-431, kterým potvrdil výroky rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 (soud prvního stupně) ze dne 17. 1. 2019, č. j. 8 C 30/2016-292, jimiž zamítl žalobu o zaplacení částky 250.000 Kč s úrokem z prodlení a částky 108.383 Kč s úrokem z prodlení, a o vyklizení tam specifikované výtahové šachty, změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (k jejichž úhradě byla zavázána žalobkyně) co do jejich výše, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Podle § 241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, musí dovolání (mimo obecných náležitostí podání podle § 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání (§ 241a odst. 3 o. s. ř.), v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Žalobkyně, jíž bylo usnesení odvolacího soudu doručeno (prostřednictvím jejího zástupce) dne 8. 11. 2019, podala dne 7. 1. 2020, tedy před uplynutím lhůty stanovené v § 240 odst. 1 o. s. ř., tzv. blanketní dovolání, které neobsahovalo údaj o tom, čeho se domáhá (dovolací návrh), důvod dovolání ani údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání.

Dovolatelka po dobu trvání lhůty (která skončila dne 8. 1. 2020) dovolání nedoplnila. Soud prvního stupně ji poté (nesprávně a nad rámec zákonné úpravy – viz § 243b o. s. ř.) usnesením ze dne 13. 1. 2020, č. j. 8 C 30/2016-445 (které jí bylo téhož dne doručeno) vyzval, aby dovolání o chybějící náležitosti doplnila do deseti dnů od doručení usnesení. Po výzvě soudu doplnil zástupce žalobkyně z řad advokátů dovolání dne 24. 1. 2020 a 4. 2. 2020, tedy po uplynutí nejen lhůty stanovené k podání dovolání v § 240 odst. 1 o. s. ř., ale i po uplynutí lhůty určené (byť nesprávně) soudem prvního stupně k doplnění dovolání (k podání odeslanému prostřednictvím datové schránky žalobkyně dne 23. 1. 2020 bez připojeného podpisu nelze přihlížet – viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 12. 2018, sp. zn. 26 Cdo 3931/2018). K obsahu podání, kterými žalobkyně doplnila své dovolání, proto nelze podle § 241b odst. 3 věta první o. s. ř. v dovolacím řízení přihlížet (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2018, sp. zn. 26 Cdo 764/2018). Ostatně i v těchto podáních schází údaj o tom, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, dovolatelka polemizuje se závěry odvolacího soudu, právní posouzení učiněné odvolacím soudem zpochybňuje prostřednictvím skutkových námitek, nesouhlasí s hodnocením provedeného dokazování, vytýká mu, že řízení zatížil vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; uplatňuje tak dovolací důvody, které nemá k dispozici (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř., k vadám řízení může dovolací soud přihlédnout jen, je-li dovolání přípustné - § 237-238a o. s. ř.).

Protože dovolání trpí vadami (§ 241a odst. 2 o. s. ř.), jež nebyly ve lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první (ve spojení s § 243f odst. 3) o. s. ř. dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 6. 5. 2020


JUDr. Pavlína Brzobohatá
předsedkyně senátu