Rozhodnutí NS

20 Cdo 3078/2018

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2018
Spisová značka:20 Cdo 3078/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:20.CDO.3078.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Notářský zápis
Zastavení exekuce
Dotčené předpisy:§ 71b předpisu č. 358/1992Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
20 Cdo 3078/2018-364


USNESENÍ


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné BARCAROLA, SE, se sídlem v Praze 5, Filmařská 336/3, identifikační číslo osoby 24824071, zastoupené Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, proti povinnému T. K., M. H., za účasti bývalé manželky povinného P. K., M. H., zastoupené Mgr. Ľudovítem Pavelou, advokátem se sídlem v Praze 1, Konviktská 291/24, pro 5 600 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. 50 EXE 417/2013, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. 5. 2017, č. j. 20 Co 138/2017-323, t a k t o :


I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 15. 9. 2016, č. j. 50 EXE 417/2013-293, kterým Okresní soud v Mladé Boleslavi zcela zastavil exekuci, nepřiznal soudnímu exekutorovi právo na odměnu a na náhradu nákladů vedení exekuce a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto zastavovacího řízení. Dále odvolací soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uzavřel, že notářský zápis, na jehož podkladě se exekuce vede, není vykonatelný, protože neobsahuje označení právního důvodu plnění, jež by měl povinný poskytnout (nově) oprávněné. Jediná specifikace právního důvodu se nachází v prvním odstavci notářského zápisu, v němž však nejde o označení právního důvodu, ale pouze o údaj, že se oprávněná stala jako postupník na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené se společností ALPHA REGULLUS LLC jako postupitelem vlastníkem pohledávky za povinným jako dlužníkem (aniž by byl specifikován právní důvod této pohledávky) a že povinný svůj dluh vůči oprávněné jako nové věřitelce „co do výše a důvodu uznává“; není zde však uvedeno, o jaký závazek šlo, tedy jaký byl právní důvod závazku u pohledávky postoupené společností ALPHA REGULLUS LLC oprávněné smlouvou ze dne 14. 11. 2011.

Oprávněná v dovolání uvedla, že povinnému je známa skutečnost, na níž se předmětná pohledávka zakládá, a nadto založila do spisu listiny, ze kterých je vznik závazku (a jeho následná postupná úhrada) zcela zřejmý. Domnívá se, že uvedením právního důvodu jako neuhrazené pohledávky s odkazem na smlouvu o postoupení pohledávky mezi původní a novou věřitelkou (oprávněnou) byly splněny všechny zákonné požadavky pro to, aby se notářský zápis stal exekučním titulem. Pohledávku považuje za jednoznačně identifikovatelnou, protože jsou identifikované strany závazkového právního vztahu a datum vzniku pohledávky (14. 11. 2011) – tímto dnem došlo ke vzniku pohledávky pro novou věřitelku (oprávněnou) a zároveň tím vznikl nárok nové věřitelky na plnění ze strany dlužníka, a to ke konkrétnímu datu. Dobrovolný závazek dlužníka poskytnout věřitelce určité plnění, učiněný ve formě notářského zápisu (ve veřejné listině) je dostatečným právním důvodem pro jeho exekuční vykonatelnost. Soudu nepřísluší „hlubší posuzování“ hmotněprávních vztahů mezi účastníky. Má za to, že bylo porušeno její právo na spravedlivý proces, a za situace, kdy povinný výslovně prohlásil, že závazek uznává, a toto prohlášení bylo učiněno formou notářského zápisu, nelze po oprávněné spravedlivě požadovat, aby jako osoba s průměrnými znalostmi a vědomostmi zkoumala správnost notářského zápisu. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb., část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Dovolání není přípustné.

V souzené věci je exekučním titulem notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, sepsaný dne 19. 1. 2012 JUDr. Janem Hofmannem, notářem se sídlem v Praze, N 68/2012, NZ 61/2012, podle kterého jeho účastníci T. K. jako dlužník a povinný a společnost BARCAROLA, SE jako věřitelka a oprávněná uzavřeli dohodu o splnění pohledávky se svolením k vykonatelnosti. Povinný v notářském zápise prohlásil, že se stal na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2011, uzavřené mezi její původní věřitelkou ALPHA REGULLUS LLC a BARCAROLA, SE, dlužníkem této společnosti jako nové věřitelky ve výši 280 000 USD. Účastníci dále prohlásili, že činí nepochybným, že ke dni sepisu notářského zápisu „činí pohledávka BARCAROLA, SE za panem T. K. z titulu neuhrazené pohledávky věřiteli ALPHA REGULLUS LLC ve výši 5 600 000 Kč“ (viz část notářského zápisu „Za prvé“). Povinný prohlásil, že „finanční částku 5 600 000 Kč uznává jako svůj dluh, a to co do důvodu i výše“ a uhradí jej věřitelce nejpozději do 31. 3. 2013, přičemž pokud jej neuhradí řádně a včas, svoluje k vykonatelnosti tohoto notářského zápisu (části „Za druhé“, „Za třetí“ a „Za čtvrté“). V části „Za šesté“ písm. c) je pak uvedeno, že skutečností, na níž se nárok zakládá, je „smlouva o postoupení pohledávky z 14. 11. 2011“.

Notářský zápis o dohodě se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, je exekučním titulem podle § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Exekučním titulem se stává tehdy, obsahuje-li jednak náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech (jednáních) v § 62 a násl. notářského řádu a dále, jedná-li se o notářský zápis o dohodě, obsahuje-li dohoda náležitosti stanovené v § 71b odst. 2 notářského řádu. Dohoda účastníků musí obsahovat a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby povinné), b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné), c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá, d) předmět plnění, e) dobu plnění a f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

Požadavek na vymezení skutečností, na nichž se pohledávka či právní nárok zakládá, neznamená, že tyto skutečnosti musí být v dohodě vylíčeny do všech podrobností. Postačuje takové vyznačení právního důvodu plnění, z něhož je zřejmé, na čem se plnění zakládá (tj. proč má povinná osoba poskytnout oprávněné osobě stanovené plnění) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98 (uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 4. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2707/2000, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. 20 Cdo 5068/2009. Z notářského zápisu musí být objektivně, tzn. jednoznačně a určitě (a to i z pohledu třetích – od smluvních stran notářského zápisu odlišných – osob) zřejmý důvod plnění. Jinak řečeno, z notářského zápisu musí být objektivně seznatelné, proč má povinná osoba oprávněné osobě určité plnění poskytnout a na základě jakého právního důvodu tak má učinit, přičemž tento právní důvod by neměl být zaměnitelný s jiným právním důvodem. Úsudek, zda je tato náležitost řádně vymezena, je třeba učinit s ohledem na celý obsah notářského zápisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 280/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 124/2005, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2018, sp. zn. 20 Cdo 5319/2017).

Skutečností, na níž se má pohledávka zakládat v projednávané věci, je podle notářského zápisu „smlouva o postoupení pohledávky“ uzavřená dne 14. 11. 2011 mezi společností ALPHA REGULLUS LLC a oprávněnou. Z takto vymezené skutečnosti však není patrné (a to ani z kontextu celého notářského zápisu), na základě jakého konkrétního právního důvodu má povinný plnit. Smlouva o postoupení pohledávky není právním důvodem plnění, protože z notářského zápisu vyplývá, že povinný má plnit pohledávku, která byla touto smlouvou postoupena (nikoli pohledávku, která by byla přímo založena smlouvou o postoupení pohledávky), jejíž právní důvod (závazkový vztah) však není nijak vymezen (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. 20 Cdo 222/2010).

Nejvyšší soud nadto dodává, že určitost závazku nelze ztotožňovat pouze s jeho výší (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 29 Odo 1126/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. 20 Cdo 280/2016).

Protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, Nejvyšší soud dovolání podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek

V Brně dne 25. 9. 2018


JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu