Rozhodnutí NS

32 Cdo 4933/2017

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/11/2019
Spisová značka:32 Cdo 4933/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:32.CDO.4933.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odklad vykonatelnosti
Dotčené předpisy:§ 243 písm. a) o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
32 Cdo 4933/2017-1184



USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Miroslava Galluse a Mgr. Jiřího Němce ve věci žalobkyně TELECONSULT-INTERNATIONAL, spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, Jánský vršek 311/6, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 48592013, zastoupené JUDr. Petrem Břízou, LL.M., Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Klimentská 1216/46, proti žalované O2 Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4 - Michli, Za Brumlovkou 266/2, PSČ 140 22, identifikační číslo osoby 60193336, zastoupené Dr. Josefem Černohlávkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31/23, o zaplacení částky 55 714 277,30 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 15/2012, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2017, č. j. 4 Cmo 121/2016-1124, takto:


Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 3. 2017, č. j. 4 Cmo 121/2016-1124, se zamítá.


Odůvodnění:


Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 1. 2016, č. j. 46 Cm 15/2012-1023, částečně zastavil řízení ohledně úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1 354 437,41 Kč od 6. 5. 1999 do zaplacení (výrok I), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 676 072 Kč s příslušenstvím (výrok II), zamítl žalobu o zaplacení částky 52 683 767,89 Kč s příslušenstvím (výrok III), zavázal žalobkyni k zaplacení náhrady nákladů řízení žalované ve výši 2 320 826 Kč (výrok IV) a rozhodl o povinnosti žalované zaplatit státu soudní poplatek ve výši 67 044 Kč (výrok V) a o povinnosti žalované nahradit státu náklady řízení ve výši 771 Kč (výrok VI).

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II změnil tak, že žalobu o zaplacení částky 1 676 072 Kč s příslušenstvím zamítl, a ve výrocích III a IV jej potvrdil (první výrok), uložil žalobkyni zaplatit žalované na náhradu nákladů (předchozích fází) řízení 2 776 667,75 Kč (druhý výrok) a na náhradu nákladů odvolacího řízení 90 295,60 Kč (třetí výrok) a změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku V tak, že žalovaná není povinna zaplatit státu soudní poplatek ve výši 67 044 Kč (čtvrtý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž současně navrhuje, aby dovolací soud odložil jeho vykonatelnost do právní moci rozhodnutí o tomto dovolání. Návrh na odklad vykonatelnosti zdůvodňuje tím, že případný výkon napadeného rozhodnutí by pro ni měl likvidační následek a znemožnil by jí nést další náklady na dovolání se svých práv v tomto řízení. Tvrdí, že v důsledku postupu žalované, který napadá v tomto řízení, již v minulosti fakticky ukončila svůj provoz a nyní nevykonává žádnou výdělečnou činnost. Poukazuje na to, že její špatná finanční situace byla v tomto řízení osvědčena přiznáním osvobození od soudních poplatků. V případě, že by s dovoláním uspěla, s ohledem na délku dovolacího řízení by na její majetek byl v mezidobí zřejmě prohlášen konkurz a žalovaná by tak docílila její „likvidace“ ještě před tím, než bude mít dovolací soud možnost o dovolání meritorně rozhodnout. Argumentuje též tím, že žalovaná dlouhodobě vykazuje zisk a případný odklad vykonatelnosti se nedotkne jejího stabilního postavení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání považuje odklad vykonatelnosti za možný pouze tam, kde by úhrada vysoké částky ve vztahu k celkovým majetkovým poměrům povinného vedla k nenapravitelné újmě, například tím, že by obchodní korporace pozbytím finančních prostředků nemohla vůbec pokračovat v podnikatelské činnosti. S odkazem na tvrzení dovolatelky o ukončení jejího podnikání dovozuje, že pokud má dovolatelka prostředky na úhradu nákladů řízení, případný výkon rozhodnutí nemůže ohrozit její podnikatelskou činnost, kterou fakticky neprovozuje. V případě úspěchu v dovolacím řízení může následně požadovat tuto částku zpět. Pokud naopak prostředky nemá, žalovaná náhradu nákladů řízení stejně nevymůže.

Podle § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (dále též jen „o. s. ř.“) – jež je pro dovolací řízení v dané věci rozhodné podle bodu 1 článku II části první zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle bodu 2 článku II části první zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a podle bodu 2 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – může dovolací soud před rozhodnutím o dovolání i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.

S přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu § 243 písm. a) o. s. ř., patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:

1) dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, je včasné, přípustné subjektivně a může být přípustné i objektivně,

2) podle dovoláním napadeného rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,

3) neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,

4) podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,

5) odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů třetí osoby).

Závažnost újmy, která dovolateli hrozí na jeho právech neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí, se poměřuje možným dopadem vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do poměrů dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Je-li vykonáváno rozhodnutí, jímž se ukládá peněžité plnění dovolateli, který je právnickou osobou, je pro posouzení závažnosti hrozící újmy zásadně rozhodující možný dopad vlastního výkonu rozhodnutí (exekuce) do majetkových poměrů dovolatele, tedy poměření toho, jak závažně se (případně též s přihlédnutím k dalším okolnostem, jež se mohou týkat i osoby oprávněného) vymáhání peněžitého plnění přiznaného exekučním titulem neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí může projevit (se zřetelem k výši vymáhané částky) v majetkových poměrech dovolatele, a to i se zřetelem k rozsahu majetku dovolatele a míře možného postižení tohoto majetku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu http://www.nsoud.cz).

V souzené věci se z obsahu dovolání reálná hrozba závažné újmy dovolatelky, k níž by mělo dojít zaplacením náhrady nákladů řízení přisouzené žalované, nepodává.

Dovolatelka v návrhu na odklad vykonatelnosti neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí. Pouze z odkazu na rozhodnutí o přiznání osvobození od soudních poplatků (usnesení Městského soud v Praze ze dne 26. 6. 2003, č. j. 34 Cm 114/2000-37) nelze rozhodné skutečnosti o aktuálním rozsahu jejího majetku dovodit, neboť od jeho vydání uplynulo již více než 14 let. Její aktuální majetková situace se nepodává ani z obsahu spisu, ani z obsahu listin zveřejněných v obchodním rejstříku.

Z tvrzení dovolatelky se nepodává ani reálná hrozba prohlášení konkursu na její majetek a následná „likvidace“ před skončením dovolacího řízení proto, že by aktuálně měla více věřitelů a že by tak mohlo být rozhodnuto o jejím úpadku z tohoto důvodu.

Důsledkem případného výkonu rozhodnutí nemůže být ani nutnost ukončení provozní činností dovolatelky, neboť sama tvrdí, že již delší dobu fakticky žádnou výdělečnou činnost nevykonává.

V průběhu dovolacího řízení také nelze očekávat vznik dalších nákladů spojených s uplatněním práva, které by dovolatelka musela nést.

Vzhledem k tvrzení, že žalovaná dlouhodobě dosahuje zisku a její postavení je stabilní, též nehrozí, že by při úspěšnosti dovolání dovolatelka následně nemohla získat zpět případně vymožené plnění.

Nejvyšší soud proto návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí odvolacího soudu jako nedůvodný zamítl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.



V Brně dne 11. 3. 2019

JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu