Rozhodnutí NS

26 Cdo 1134/2020

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/05/2020
Spisová značka:26 Cdo 1134/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:26.CDO.1134.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Zastoupení
Dotčené předpisy:§ 241b odst. 2 o. s. ř.
§ 104 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
26 Cdo 1134/2020-214


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Miroslavem Ferákem ve věci žalobce Okresního stavebního bytového družstva Teplice, se sídlem v Teplicích, Střední ulice 1057/11, IČO: 00227692, zastoupeného Mgr. Olgou Růžičkovou, advokátkou se sídlem v Teplicích, Dubská 390/4, proti žalovanému J. H., bytem XY, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 10 C 291/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. srpna 2017, č. j. 9 Co 298/2017-105, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

                  Odůvodnění:

Žalovaný podal odvolání proti rozsudku ze dne 18. ledna 2016, č. j. 10 C 291/2015-28, jímž mu Okresní soud v Teplicích (soud prvního stupně) uložil povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci rozhodnutí tam specifikovaný byt a rozhodl o nákladech řízení účastníků.

V podání ze dne 3. dubna 2016 pak požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. K jeho odvolání Krajský soud v Ústí nad Labem jako soud odvolací usnesením ze dne 31. srpna 2017, č. j. 9 Co 298/2017-105, potvrdil usnesení ze dne 18. května 2016, č. j. 10 C 291/2015-42, jímž mu soud prvního stupně osvobození od soudních poplatků nepřiznal a nevyhověl ani jeho žádosti o ustanovení zástupce.

Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal žalovaný (dovolatel) – nezastoupen advokátem – dovolání.

Usnesením ze dne 12. dubna 2018, č. j. 10 C 291/2015-149, jej soud prvního stupně vyzval, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení doložil soudu plnou moc zástupce pro dovolací řízení; dostalo se mu rovněž poučení, že dovolací řízení bude zastaveno, nebude-li výzvě řádně a včas vyhověno. Na tuto výzvu reagoval podáním ze dne 30. dubna 2018, v němž mimo jiné opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění do 29. září 2017 – viz čl. II bod 2. zákona č. 296/2017 Sb. /dále jen „o. s. ř.“/), avšak nejsou dány podmínky pro jeho věcné projednání.

Podle § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel (fyzická osoba), nemá-li právnické vzdělání, zastoupen advokátem (případně notářem), jímž musí být také dovolání sepsáno. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno dovolání věcně projednat. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví. Podle § 30 odst. 1 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou splněny předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit. Podle § 30 odst. 2 o. s. ř. vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněném pod č. 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dovodil, že směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 21. dubna 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014, či z 26. dubna 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015). V usneseních z 24. října 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, z 27. července 2017, sp. zn. 30 Cdo 3028/2017 (ústavní stížnost podanou proti tomuto usnesení Ústavní soud odmítl usnesením ze 17. října 2017, sp. zn. III. ÚS 2762/17), ze 14. června 2018, sp. zn. 30 Cdo 1582/2018, či z 5. března 2019, sp. zn. 26 Cdo 263/2019, pak Nejvyšší soud uzavřel, že výše uvedený závěr se přiměřeně prosadí též za situace, kdy dovolání nezastoupeného účastníka (jenž nemá odpovídající právnické vzdělání), směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) jeho žádosti o ustanovení zástupce pro celé řízení. Konečně výše uvedeným způsobem postupuje Nejvyšší soud též v případě, kdy dovoláním napadeným usnesením odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti nezastoupeného účastníka o ustanovení zástupce pro odvolací řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 29. listopadu 2017, sp. zn. 22 Cdo 4950/2017).

V posuzovaném případě nebyl dovolatel, který je fyzickou osobou, při podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu zastoupen advokátem. Vzhledem k tomu, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) zamítl jeho žádost o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, dovolací soud sám posoudil, zda vskutku splňuje či nesplňuje předpoklady uvedené v ustanovení § 30 a § 138 o. s. ř., a dospěl k závěru, že tomu tak není. Ztotožňuje se totiž s názorem, že dovolatel nesplnil ani základní podmínku pro to, aby mu mohlo být přiznáno osvobození od soudních poplatků, neboť soudu nedoložil své majetkové a výdělkové poměry, a to ani v odvolacím řízení (k tomu odvolací soud pak dále přičinil, že je mu z úřední činnosti známo, že dovolatel je spoluvlastníkem řady nemovitostí a provozovatelem tam specifikovaných motorových vozidel). Z obsahu spisu vyplývá, že dovolatel vskutku, a to ani doposud, věrohodným způsobem neprokázal své majetkové poměry, a to i přesto, že soudu prvního stupně nejednou avizoval zaslání vyplněného Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (viz č. l. 132 a 134a spisu). Za této situace tudíž není splněna ani první z podmínek vyžadovaných zákonem pro možné ustanovení zástupce z řad advokátů. Zbývá dodat, že ani další dovolatelově žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce nebylo v konečném důsledku vyhověno (viz usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. června 2018, č. j. 10 C 291/2015-165, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 15. ledna 2019, č. j. 9 Co 19/2019-182).

Jelikož u dovolatele nejsou naplněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a dovolatel, jenž nemá odpovídající právnické vzdělání, ani přes výzvu soudu prvního stupně (usnesení ze dne 12. dubna 2018, č. j. 10 C 291/2015-149), která mu byla doručena dne 20. dubna 2018, neodstranil nedostatek povinného advokátního zastoupení v dovolacím řízení, Nejvyšší soud – předseda senátu (§ 243f odst. 2 o. s. ř.) – řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle § 241b odst. 2 o. s. ř. a 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

Nejvyšší soud nerozhoduje o nákladech dovolacího řízení, jestliže dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a jestliže řízení nebylo již dříve skončeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod č. 48 v sešitě č. 6 z roku 2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 5. 5. 2020


JUDr. Miroslav Ferák
předseda senátu