Rozhodnutí NS

33 Cdo 4135/2017

citace  citace s ECLI
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/25/2018
Spisová značka:33 Cdo 4135/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.4135.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dovolací důvody
Dotčené předpisy:§ 237 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
§ 241a odst. 1 o. s. ř. ve znění do 29.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost
datum podání
spisová značka
soudce zpravodaj
výsledek
datum rozhodnutí
12/20/2018
IV.ÚS 4217/18
JUDr. Jaromír Jirsa
odmítnuto
09/01/2019
Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz.
33 Cdo 4135/2017-191


USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce P. S., zastoupeného Mgr. Rudolfem Šnajderem, advokátem se sídlem v Brně, Vídeňská 849/15, proti žalované REAL SMART, s.r.o., se sídlem v Brně, Masarykova 413/34 (identifikační číslo 29368456), zastoupené JUDr. Tomášem Truschingerem, advokátem se sídlem v Brně, Bašty 413/2, o 56.300 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 113 C 19/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 4. 2017, č.j. 19 Co 259/2016-150, t a k t o:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.453 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Tomáše Truschingera, advokáta.


O d ů v o d n ě n í

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 22. 3. 2016, č.j. 113 C 19/2014-105, kterým Městský soud v Brně zamítl žalobu, jíž se žalobce po žalované domáhal zaplacení 56.300 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 9. 7. 2013 do zaplacení a žalobci uložil zaplatit na náhradě nákladů řízení žalované 44.528 Kč a státu 737 Kč; žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 11.313 Kč. Odvolací soud po právní stránce uzavřel, že na základě platné zprostředkovatelské smlouvy ze 4. 2. 2013 žalované vzniklo právo na odměnu (provizi), kterou smluvní strany dohodly ve výši 56.300 Kč, neboť jejím přičiněním žalobce uzavřel zprostředkovávanou smlouvu (§ 774, § 775 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz § 3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“). Nárok žalobce na vrácení uvedené částky tak nemá oporu v hmotném právu.

Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.

Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“).

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).

Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 241a odst. 3 o.s.ř. se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. § 239 o.s.ř.).

Odvolací soud převzal skutkové zjištění soudu prvního stupně a vyšel – zejména – z toho, že zprostředkovatelskou smlouvou ze 4. 2. 2013 žalobce (zájemce) pověřil žalovanou „činností směřující k obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o převodu členských práv a povinností v družstvu, nebo takové smlouvy budoucí, se kterou je zejména spojeno právo nájmu družstevního bytu,“ který byl ve smlouvě specifikován. Žalovaná (zprostředkovatelka) se zavázala vyvíjet činnost, aby smlouva byla uzavřena do jednoho měsíce od podpisu zprostředkovatelské smlouvy, a žalobce, který slíbil poskytnout veškerou potřebnou součinnost, složil žalované rezervační zálohu 56.300 Kč. Podle článku IV bodu 2 se účastníci dohodli, že nárok na provizi ve výši 56.300 Kč vznikne žalované uzavřením smlouvy, popř. smlouvy o smlouvě budoucí, o převodu členských práv a povinností v družstvu. Členská práva a povinnosti spojená s družstevním bytem a podíl na společných částech budovy bytového družstva byly předmětem smlouvy o budoucí smlouvě o převodu členských práv a povinností, kterou žalobce uzavřel s P. J. a V. J. 6. 3. 2013. Ujednání stran zprostředkovatelské smlouvy se netýkala otázek finančních zdrojů, z nichž žalobce bude hradit cenu převodu, ve zprostředkovatelské smlouvě a ani při následujícím jednání účastníků žalobce nepodmínil uzavření zprostředkovávané smlouvy tím, že žalovaná zajistí potvrzení bytového družstva o tom, že do jednoho roku, příp. do jiné doby, od nabytí členských práv a povinností převede žalobci byt do vlastnictví, žalobce takové potvrzení po žalované ani po převodcích členských práv a povinností nepožadoval a žalovanou neinformoval, že jediným možným způsobem financování ceny převodu je předhypoteční úvěr s nutností zajištění potvrzení o převodu bytové jednotky do vlastnictví do jednoho roku od nabytí družstevního podílu. Žalovaná tak neposkytla žalobci žádné mylné či neúplné informace, neboť její činnost směřovala pouze k obstarání příležitosti uzavřít zprostředkovávanou smlouvu.

Žalobce se mýlí, dovozuje-li, že napadené rozhodnutí neobstojí ve světle závěrů vyplývajících z rozsudků Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2004, sp. zn. 33 Odo 330/2002, ze dne 10. 5. 2010, sp. zn. 33 Cdo 5391/2008, ze dne 15. 8. 2012, sp. zn. 33 Odo 694/2011, ze dne 28. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2572/2010, a ze dne 28. 5. 2013, sp. zn. 32 Cdo 3337/2011. V projednávaném případě odvolací soud – jako předběžnou – řešil otázku, zda žalované vzniklo právo na provizi, kdežto v uvedených rozhodnutích posuzoval Nejvyšší soud platnost ujednání, jímž smluvní strany (zájemce a zprostředkovatel) zajistily smluvní pokutou splnění povinnosti spjaté se závazkem zájemce uzavřít zprostředkovávanou smlouvu, jejímž subjektem nebyl zprostředkovatel (srov. také rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 33 Cdo 744/2006, a ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 33 Cdo 110/2010).

Je-li přípustnost dovolání spojována s tím, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného či procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, případně má-li být dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka posouzena jinak, musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení skutečně založen; není-li tomu tak, dovolání pro její řešení nemůže být podle § 237 o.s.ř. přípustné. Takovými nejsou v projednávané věci otázka nepřípustnosti – účastníky neaktivovaného – ujednání článku V bodu 4 zprostředkovatelské smlouvy ve smyslu § 56 odst. 3 písm. d/ obč. zák. [„Zájemce je oprávněn zrušit tuto smlouvu jednostranným písemným prohlášením a uhrazením odstupného ve výši složené zálohy na kupní cenu a provizi,“ využije-li svého práva, „má se zato, že současně uhradil i odstupné a zprostředkovatel je oprávněn započíst zálohu na provizi … proti nároku na sjednané odstupné.“] a otázka spojená se (skutkovou) výhradou, že žalobce neměl možnost seznámit se s právním stavem „nemovitosti,“ s obsahem smlouvy o jejím budoucím převodu a že nemohl ovlivnit obsah „rezervační smlouvy“ (§ 56 odst. 3 písm. g/ obč. zák.). Jestliže ve zprostředkovatelské smlouvě absentovalo ujednání týkající se podkladů nutných pro získání hypotečního úvěru, nelze ani výkladem podle § 55 odst. 3 obč. zák. dospět k opaku.

Zbylé námitky žalobce uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž je založen zpochybňovaný právní závěr, že žalovaná splnila závazek obstarat žalobci uzavření zprostředkovávané smlouvy, takže jí náleží sjednaná odměna. Uplatněním dovolacího důvodu ve smyslu § 241a odst. 1 o.s.ř. není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel odvolací soud. Ten rozhodl na základě zjištění, že způsob financování převodu členských práv a povinností nebyl předmětem ujednání a že žalovaná žalobce v této záležitosti neinformovala mylně ani neúplně, protože její povinností bylo toliko obstarat příležitost uzavřít zprostředkovávanou smlouvu. Žalobce, který oproti tomuto skutkovému stavu prosazuje opak, přehlíží, že v dovolacím řízení nelze úspěšně napadnout skutková zjištění, z nichž při právním posouzení věci vycházel odvolací soud. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Lze shrnout, že žalobce se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a jeho právní námitky, byť je podpořil odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu, jsou z tohoto důvodu bezcenné. Zdůraznit je třeba i to, že hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v § 132 /§ 211/ o.s.ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle § 241a odst. 1 o.s.ř.

Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243c odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobce dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalovaná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).


V Brně dne 25. 9. 2018


JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu